|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Češi a ti druzí před a po revoluci 1848-1849
Nedvěd, Tomáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem reprezentací Čechů a jiných národů/etnik v publicistice Karla Havlíčka Borovského před a po revoluci v letech 1848-49. Jejím metodologickým východiskem jsou koncepty a přístupy vypracované v oblasti tzv. literární imagologie. V teoretické části přibližuje problematiku vzniku obrazů, jejich stereotypních složek a vzájemným vztahem autoobrazu a heteroobrazu. Rovněž popisuje rysy, funkce a proces formování národních stereotypů. Další kapitola popisuje vývoj národně-politických tendencí, které se vyprofilovaly v Čechách v průběhu první poloviny 19. století a odpovídaly pěti různým pojetím národa (rakušanství, němectví, slovanství, bohemismus a češství). Následující kapitola líčí průběh revolučních událostí, kdy docházelo k eskalaci napětí mezi jednotlivými národně-politickými tendencemi, a působení Havlíčka před revolucí a během ní. Další kapitola analyzuje jednotlivé stereotypní povahové rysy Čechů a jiných národů v Havlíčkově publicistice z let 1846-50. Tento imagologický rozbor ukazuje, že při konstruování charakteru Čechů užívá Havlíček starších idealizovaných stereotypních vlastností Slovanů (spravedlnost, mírumilovnost, bytostná demokratičnost, mírnost), které se však již nevztahují na všechny slovanské národy. S tímto rozpadem jednotné povahy Slovanů dochází ke...
|
host ::
RSS.