|
|
Practical aspects of single-cell RT-qPCR analysis
Žucha, Daniel ; Valihrach, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Prelomové objavy spojené s kvantifikáciou RNA z jednotlivých buniek menia aktuálny pohľad na biológiu a medicínu. Vhodnou metódou pre ich analýzu je modifikovateľná a vysoko senzitívna metóda reverznej transkripcie a kvantitatívnej PCR (RT-qPCR), ktorej limitácie však neboli doposiaľ plne preskúmané v kontexte tak nízkych množstiev vstupného materiálu. Táto práca sa zameriava na objasnenie vplyvu rôznorodých faktorov, ktoré by mohli ovplyvniť správnosť fungovania RT-qPCR, zahrňujúc podmienky pre zber vzoriek a ich spracovanie, kontroly kvality, výkonnosť reverznej transkripcie, preamplifikácie a rolu qPCR esejí. Naše výsledky ukazujú, že predĺžené časy pri zbere buniek ako aj opakované zmrazovanie a rozmrazovanie vzoriek malo zanedbateľný dopad na kvalitu RT-qPCR dát. Priama lýza buniek, bežne využívaná pri extrakcii RNA z jednotlivých buniek, je taktiež vhodná pre vzorky obsahujúce až 256 buniek. Porovnanie 11 revererzných transkriptáz s minimálnym množstvom vstupného materiálu identifikovalo 2 enzýmy s nadštandardným výkonom. Zníženie reakčného objemu preamplifikácie či neoptimálny dizajn primerov viedol k zníženiu senzitivity reakcie. Na záver bola optimalizovaná RT-qPCR použitá k profilovaniu génovej expresie astrocytov v myšom modeli amyotrofickej laterálnej sklerózy (ALS), ktorou sme...
|
|
|
The importance and role of reverse transcriptases in gene expression analysis
Žucha, Daniel ; Valihrach, Lukáš (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Neustále napredovanie v oblasti analýzy génovej expresie umožňuje zaznamenať aj tie najmenšie zmeny, ktoré sa odohrávajú v transkriptóme bunky. Pre zaistenie správnosti pozorovanej biologickej odlišnosti, je dôležité byť si vedomý možných chýb, ktoré sú dôsledkom spracovania vzoriek. Vo výskume génovej expresie sú často metódy reverznej transkripcie−kvantitatívnej PCR (RT−qPCR) a RNA sekvenovania (RNA-Seq) prvotnou voľbou, najmä z dôvodu ich vysokej presnosti a reprodukovateľnosti. Nakoľko obe tieto metódy potrebujú DNA ako templát, často im predchádza krok reverznej transkripcie (RT), reakcie syntetizujúcej DNA komplementárnu k RNA vláknu. Je známe, že RT sa do určitej miery vyznačuje chybovosťou, čo je práve podnetom na jej podrobné preskúmanie. Zdrojom artefaktov môže byť samotná reverzná transkriptáza (RTase), ale bolo preukázané, že enzým nie je jediným zdrojom týchto chýb. Výber stratégie primingu alebo RNA templát samotný môžu ovplyvniť výsledok reakcie ešte vo väčšej miere. Najmä v spojitosti so súčasným pokrokom v proteínovom inžinierstve, produkujúcom vysoko efektívne reverzné transkriptázy, sa variácia spôsobená ostatnými komponentmi reakcie ešte viac dostáva do popredia. Táto práca sa zameriava na charakteristiku reverznej transkriptázy a faktorov ovplyvňujúcich reverznú transkripciu....
|
|
|
Hostitelské faktory účastnící se replikace viru Rousova sarkomu
Štafl, Kryštof ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Virus Rousova sarkomu (RSV) zaujímá čestné místo mezi retroviry. Jeho výzkum nám poodhalil tajemství vzniku a vývoje života, mechanizmy rakovinného bujení a interakce mezi viry a jejich hostiteli. Viry nejsou schopné replikace bez hostitelských buněk, zneužívají mnoho jejich procesů a faktorů, dokážou buňky přeprogramovat, aby produkovaly velké množství virového potomstva. Vytvářejí tlak na svého hostitele, který se snaží infekci bránit, čímž dochází k vývoji a uplatnění nových variant bunečných proteinů, které buňkám dávají schopnost rezistence. Tato práce se zabývá hostitelskými faktory, které RSV ve svém replikačním cyklu využívá. Shrnuje současné poznatky o replikačním cyklu retrovirů a faktory, které jsou pro produktivní infekci nutné: buněčné receptory pro virus, endocytotické a sekretorické dráhy, jaderný transport, proteosyntetický aparát, replikaci provirů a její stimulaci. Nejsou opomenuty ani buněčné obranné mechanizmy. Současné poznatky jsou srovnány se savčími patogeny, je poukázáno na mezery ve výzkumu. Zmíněn je také důsledek nepřítomnosti hostitelských faktorů, který se projevuje v hostitelské specifitě a permisivitě.
|
|
|
Detekce fytoplazem pomocí DNA-mikročipu
MARKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo optimalizovat metodu detekce fytoplazem pomocí DNA-mikročipu. To zahrnovalo vhodnou metodu izolace genetického materiálu fytoplazmy, vývoj a optimalizaci PCR k namnožení různých skupin fytoplazem, optimalizaci detekce DNA na mikročipu a analýzu sekvencí fytoplazem k návrhu potenciálních lepších prób. PCR byla optimalizována pro sbírkové izoláty, poté i pro přírodní vzorky. Od všech zástupců 16Sr skupin sbírkových izolátů se podařilo získat sekvence a detekovat v nich fytoplazmu pomocí hybridizace. U přírodních vzorků se podařilo detekovat fytoplazmu ve vzorcích řepky olejky (Brassica napus), jetele lučního (Trifolium pretense), třapatky nachové (Echinacea purpurea) a jabloně domácí (Malus domestica). V DNA z hmyzích vektorů to bylo pouze u jediného vzorku s označením 202/6 ze skupiny 16Sr-XII. Sekvence jetele lučního a řepky olejky se shodují s databázovými vzorky skupiny 16Sr-I "Aster yellows".
|
host ::
RSS.