|
|
Respirační a posturální terapie u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
RATHOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je zaměřena na respirační a posturální terapii u pacientů, kteří mají diagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). CHOPN je závažné zánětlivé respirační onemocnění, které postihuje plicní tkáň. Toto onemocnění je kombinací chronické bronchitidy a rozedmy plic. Charakteristické příznaky jsou kašel, dušnost a zahlenění dýchacích cest. Teoretická část se věnuje dýchání, především kineziologii dýchání. Další hlavní kapitola se zabývá tématem CHOPN, kde jsou uvedeny informace o prevalenci, etiologii a patofyziologii. Dále jsou popsány příznaky CHOPN, komorbidity a další. V další části z teorie se nachází rozsáhlá kapitola o respirační fyzioterapii, která dále rozebírá terapeutické techniky. Praktická část se skládá z popsaných metodik a výzkumu. Výzkum je zpracovaný kvalitativní formou. Výzkumný soubor je složen ze tří probandů, kteří mají diagnostikovanou CHOPN. Terapie probíhala individuální formou respirační a posturální terapie. V závěrečné fázi byly porovnány počáteční a závěrečné kineziologické rozbory. Terapie probíhala individuální formou respirační a posturální terapie. V závěrečné fázi byly porovnány počáteční a závěrečné kineziologické rozbory.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí
Sedinová, Monika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi nejčastější kraniofaciální vady a mohou se vyskytovat i jako přidružené k závažným anomáliím. Mezi nejčastější vrozené vývojové vady patří rozštěpové vady orofaciálního komplexu. Vzácné onemocnění - Pierre Robinovu sekvenci, řadíme kvůli přítomnosti izolovaného rozštěpu do vad rozštěpového typu. Pierre Robinova sekvence je definována jako triáda znaků: mikrognácie, glossoptóza a obstrukce dýchacích cest. Tyto symptomy poprvé popsal a publikoval francouzský stomatolog Pierre Robin již v roce 1923. V 70. letech se původní označení "Pierre Robinův syndrom" změnilo na "sekvenci" a to z důvodu posloupnosti vzniku vad. Dnes mnoho autorů užívá modifikovanou definici sekvence a k původní triádě přidává rozštěp patra tvaru "U" nebo "V" a poruchy příjmu potravy. Pierre Robinova sekvence se obvykle dělí do 3 skupin: izolovaná forma, syndromatická forma a jako přidružená forma k malformacím bez známé diagnózy syndromu. Léčebné postupy u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí dělíme na konzervativní a invazivní. Zvolení postupu vyžaduje spolupráci mnoha odborníků, kteří by měli být součástí multidisciplinárního týmu. Přesto, že to není časté a obvyklé, do tohoto týmu by se měl zařadit i fyzioterapeut, který by měl přispět ke komplexnějšímu přístupu a k poskytnutí kvalitnější péče pro...
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí
Sedinová, Monika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi nejčastější kraniofaciální vady a mohou se vyskytovat i jako přidružené k závažným anomáliím. Mezi nejčastější vrozené vývojové vady patří rozštěpové vady orofaciálního komplexu. Vzácné onemocnění - Pierre Robinovu sekvenci, řadíme kvůli přítomnosti izolovaného rozštěpu do vad rozštěpového typu. Pierre Robinova sekvence je definována jako triáda znaků: mikrognácie, glossoptóza a obstrukce dýchacích cest. Tyto symptomy poprvé popsal a publikoval francouzský stomatolog Pierre Robin již v roce 1923. V 70. letech se původní označení "Pierre Robinův syndrom" změnilo na "sekvenci" a to z důvodu posloupnosti vzniku vad. Dnes mnoho autorů užívá modifikovanou definici sekvence a k původní triádě přidává rozštěp patra tvaru "U" nebo "V" a poruchy příjmu potravy. Pierre Robinova sekvence se obvykle dělí do 3 skupin: izolovaná forma, syndromatická forma a jako přidružená forma k malformacím bez známé diagnózy syndromu. Léčebné postupy u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí dělíme na konzervativní a invazivní. Zvolení postupu vyžaduje spolupráci mnoha odborníků, kteří by měli být součástí multidisciplinárního týmu. Přesto, že to není časté a obvyklé, do tohoto týmu by se měl zařadit i fyzioterapeut, který by měl přispět ke komplexnějšímu přístupu a k poskytnutí kvalitnější péče pro...
|
|
|
Úloha fyzioterapiev léčbě dospělých nemocných s astma bronchiale
Balková, Veronika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Máček, Miloš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o současném pohledu na onemocnění astma bronchiale, se kterým souvisí i role fyzioterapeuta v participaci na komplexní léčbě. Tato rešerše zdůrazňuje, že fyzioterapeut může být pacientovi prospěšný v několika ohledech s cílem zlepšení kvality života nemocného. Jeho působení by mělo mít především edukační charakter. V textu je vypracován obecný přehled technik respirační fyzioterapie, kterých můžeme využít v rámci léčby astma bronchiale. Dále je pozornost věnována možnostem korekce postury pacienta a s ní souvisejíci pohybovou aktivitou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.