Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Okolnosti nálezu a porovnání vlivu péče pro jednotlivé druhy savců a ptáků v záchranné stanici živočichů
HUBÁČKOVÁ, Daniela
Tato práce je zaměřena na záchrannou stanici pro volně žijící živočichy Makov (okres Písek). V práci je seznámení se záchrannou stanicí s ohledem na její činnost během sledovaného období 2016-2022. Praktická část se věnuje analýzám, které se týkají ptákům a savcům přijatých do záchranné stanice. Analýzy vystupují z jednotlivých důvodů příjmu, úspěšnosti léčby, doby péče o jednotlivé řády a z vlivu toho, zda mláďata živočichů prosperují více když jsou jednotlivě či ve skupině. Dále práce seznamuje s Národní sítí záchranných stanic, její činností, historií a financováním a enviromentální výchovu stanic. Práce je obohacena o některé důvody příjmu, mezi kterými jsou například zranění způsobená elektrickým vedením, dopravou nebo jakákoli jiná hendikepovaná zvířata (např. zranění).
Záchranné stanice pro handicapované živočichy a jejich využití ve výuce
Kremrová, Johana ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce (Záchranné stanice pro handicapované živočichy a jejich využití ve výuce) bylo zjistit, jak fungují záchranné stanice, které zákony tato zařízení upravují, jaká zvířata jsou nejčastěji postižena, jak dlouho zde musí průměrně zůstat nebo jaká je úspěšnost navrácení do volné přírody. Tato práce se věnuje hlavně českým záchranným stanicím, informace o nich byly zjištěny přes dotazníky s otázkami na jejich fungování, jejich pacienty i pracovníky Tento dotazník byl rozeslán jednotlivým stanicím a jejich výsledky se analyzovaly. Část dotazů je také zaměřena na pedagogickou stránku záchranných stanic, např. jestli tyto zařízení školy navštěvují nebo jestli zaměstnanci stanic pořádají besedy ve školách. Bylo zjištěno, že většina záchranných stanic se věnuje ekologické výchově a snaží se o osvětu veřejnosti, která je velice důležitá, jelikož mnoho zvířat, která se dostanou do záchranných stanic jsou mláďata, která jsou zbytečně odebrána rodičům a poté musí vyrůstat v záchranných stanicích. Mnoho trvale handicapovaných zvířat musí zůstat v těchto zařízeních trvale, ty často pomáhají veřejnosti v rámci osvěty.
Péče o zraněné či jinak handicapované dravce (\kur{Falconiformes}) a sovy (\kur{Strigiforme}s) v záchranných stanicích
SLAVÍKOVÁ, Kristýna
Nejméně polovina našich dravců a sov je řazena do třech kategorií seznamu zvláště chráněných živočichů. Sloupy elektrického vedení, doprava a změny krajiny vedly k úbytku mnoha dravců a sov ve volné přírodě. Předkládaná práce zhodnocuje rozsah a úspěšnost návratu dravců a sov do volné přírody. Ve vybrané Záchranné stanici pro živočichy ČSOP Vlašim byly zpracovány veškeré údaje o přijatých dravcích a sovách. Jako podklad sloužila evidence ze záchranné stanice v období let 2009 2013. Nejvíce z Falconiformes byli přijímáni jedinci Buteo buteo a Falco tinnunculus. Nejčastější příčinou přijetí do stanice byla zranění způsobena dopravními prostředky nebo popáleniny elektrickým proudem. Ze Strigiformes byli nejvíce přijímáni jedinci Asio otus a Strix aluco. Nejčastěji byla přijímána mláďata vypadlá nebo předčasně vylétlá z hnízda. Z celkového počtu dravců za sledované období byla vypuštěna zpět do přírody méně než polovina přijatých. Z celkového počtu přijatých sov byla vypuštěna do přírody pouze čtvrtina jedinců.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.