|
|
Vyhodnocení různých postupů při inseminaci plemenic holštýnského skotu
JINDRÁKOVÁ, Monika
U vysokoužitkových dojnic existují problémy se zabřezáváním, neboť mezi dojivostí a plodností existuje negativní korelace. Problém se zabřeznutím jalovice či krávy je často spojený s narůstajícím počtem tichých, nevýrazných říjí. Tento problém způsobuje prodloužení délky servis periody, zvyšuje se spotřeba inseminačních dávek a narůstá počet veterinárních úkonů. Hledají se proto možnosti, jak lze u plemenic zajistit odpovídající výsledky plodnosti. Cílem práce bylo vyhodnotit různé postupy při inseminaci plemenic holštýnského skotu. Výzkum probíhal v zemědělské společnosti Kosova Hora, a.s. Vybraný podnik má dvě stáje s dojnicemi. Na farmě ve velkokapacitním kravíně Janov je využívána řízená reprodukce pomocí hormonů a farma Kamenice využívá přirozené reprodukce zcela zaměřené na vyhledávání říjí plemenic ošetřovatelem. Způsob chovu, ustájení a krmné dávky byly u obou stájí velmi podobné. Do pozorování bylo zahrnuto celkem 203 dojnic plemene holštýnského skotu (H100 %) a kříženky s českým strakatým skotem (H75C a více). U jednotlivých skupin byly sledovány reprodukční ukazatelé (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení) a ukazatelé mléčné užitkovosti v kg mléka (za 100, 200 a 305 dní laktace). Doba inseminačního intervalu byla o 16,81 dní kratší ve stáji s aplikací hormonů (84,36; 101,17 dnu) s potvrzením statisticky velmi vysoce významným rozdílem na hladině významnosti P < 0,001. Při posouzení délky servis periody nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Délka servis periody byla na shodné úrovni v obou stájích (162,12; 162,84 dne). V celkovém vyhodnocení obou stájí byl zjištěn rozdíl v délce mezidobí, při využití synchronizace byl podle předpokladu o 19,20 dní kratší, ale bez statistické průkaznosti (P < 0,05) na úrovni 410,28; 429,48 dne.Při zjišťování ukazatelů v mléčné užitkovosti mezi stájemi nebyly prokázány statisticky významné rozdíly jak na celé laktaci (9 926,19; 9 749,48 kg mléka) tak i za jednotlivé úseky laktací (100 dnů o 30,96 kg mléka více ve stáji bez synchronizace; 200 dnů o 78,44 kg mléka více ve stáji se synchronizací).
|
|
|
Vyhodnocení produkčních vlastností ovcí v ekologickém chovu
KALIANKOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce na téma vyhodnocení produkčních vlastností ovcí na ekologické farmě, bylo vyhodnotit úroveň užitkových vlastností ovcí a ekonomických ukazatelů na ekologické farmě Račín, která se nachází v podhorské části Šumavy. Po studiu odborné literatury zaměřené na téma ekologického zemědělství byly získány podrobné informace k zanalyzování celkové problematiky chovu ovcí na ekofarmě Račín. Byla hodnocena masná užitkovost. Hodnocení reprodukce bylo na základě čtyř základních reprodukčních ukazatelů. Hmotnost jehňat ve 100 dnech věku a produkce vlny byla zjištěna vážením. Zjištěné hodnoty byly ve většině ukazatelů nižší, než publikují autoři. Tento fakt souvisí se zjištěnými nedostatky spojené s ustájením, výživou a organizací chovu. V závěru byla navržena opatření, která by vedla k eliminaci těchto nedostatků a zároveň celkově ke zlepšení úrovně chovu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
|
| |
|
|
Porovnání chovu dvou plemen ovcí chovaných ve stejné oblasti
RAABOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukčních a produkčních ukazateů u dvou plemen ovcí chovaných v oblasti Novohradských hor. Sledování proběhlo v období 2006 ? 2009. Vyhodnocení proběhlo na základě evidence vedené ve vybraných chovech ovcí a na základě vlastního pozorování. Za sledované období byly hodnoceny následující reprodukční ukazatele : oplodnění, plodnost, intenzita, odchov jehňat, jalovost, mortalita. Z produkčních ukazatelů bylo vyhodnocena hmotnost vyprodukované vlny a přírůstky jehňat ve 100 dnech. Ve sledovaných chovech byly zjištěny tyto výsledky, které jsou uvedeny jako průměr za sledované období. V chovu Valašek procento oplodnění činí 94,3 %, plodnost 168,4 %, intenzita 158,5 a odchov 150,2 %. Procento jalových ovci je 5,9 % a procento mortality 5,1 %. Vyhodnocením produkčních ukazatelů byla zjištěna hmotnost vlny 2,21 kg a přírůstek 175,8 g. V chovu Merinolandschaf procento oplodnění činí 87 %, plodnost 134,4 %, intenzita 116,1 a odchov 101,5 %. Procento jalových ovci je 13,2 % a procento mortality 8,8 %. Vyhodnocením produkčních ukazatelů byla zjištěna hmotnost vlny 4,2 kg a přírůstek 236,9 g. Z provedeného srovnávání reprodukčních ukazatelů vyplynulo, že chov plemene Valaška vykázal lepší výsledky. Ze srovnávání produkčních ukazatelů můžeme konstatovat, že lepší výsledky vykazuje chov B. Na základě vyhodnocení T ? testu byly vyhodnoceny statisticky významné rozdíly mezi chovem Valašek a průměrem České republiky u těchto ukazatelů : plodnosti, intenzity a odchovu. Po provedení T ? testu mezi chovem Merinolandschaf a průměrem České republiky byly prokázány středně významné rozdíly u přírůstků. Na základě vyhodnocení T ? testu mezi oběma sledovanými chovy byly prokázány středně významné rozdíly u ukazatelů plodnosti, intenzity a odchovu.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
HORA, Ondřej
Na plodnost a mléčnou užitkovost působí mnoho faktorů. Obecně lze tyto faktory rozdělit na vnější a vnitřní. Co se týče vnějších faktorů, je to například výživa, úroveň odchovu, technologie chovu a lidský faktor. Z vnitřních faktorů je nejvýznamnější genetická výbava jedince, heritabilita a plemenná hodnota rodičů. Cílem práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukce a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena za tři laktace v období 2007-2010. Sledovaná byla skupina dojnic českého strakatého skotu o velikosti 190 kusů.Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Sledovaná skupina dojnic byla dále dělena podle genetického podílu na skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byla ze sledované skupiny oddělena skupina dojnic dle otců. Vybráni byli 3 býci, jejichž dcery měly ve sledované skupině nejvyšší zastoupení, minimální hranice byla stanovena na 15 dcer. U této sledované skupiny nebyl prokázán vliv plemenné hodnoty otců na následnou užitkovost dcer. Tyto výsledky mohou být zkresleny malým počtem dcer ve sledované skupině. Nejvyšší mléčnou užitkovost vykázala skupina C2 na všech laktacích. Tato skupina měla nejvyšší genetický podíl mléčných plemen. U této skupiny byla nejvyšší užitkovost na 3. laktaci (6793,13 kg). Byl prokázán vliv genetického podílu na jednotlivé reprodukční ukazatele. Nejkratší SP byla na 1. laktaci u skupiny C100 (120,62 dní) a mezidobí na 2. laktaci rovněž u skupiny C100 (379,58 dní). U skupiny C2 s vyšším podílem mléčných plemen (A, R) byly tyto hodnoty horší (141,29 dní a 426,39 dní). Ze zjištěných výsledků kontroly užitkovosti vyplývá, že skupina dojnic českého strakatého skotu (C100) dosáhla ve sledovaném období podprůměrné hodnoty mléčné užitkovosti (6188 kg), oproti průměrným hodnotám mléčné užitkovosti českého strakatého plemene v České republice. Také reprodukční ukazatele ve sledovaném chovu vykázaly podprůměrnou úroveň v porovnání s průměrem českého strakatého plemene v ČR. U sledovaných skupin dojnic byl zjištěn významný rozdíl u poruch plodnosti. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem vyřazení plemenic byly poruchy plodnosti (71,9%) a jiné zdravotní důvody (22,1%). Ve sledovaném chovu byla zjištěna průměrná dlouhověkost. Skupina C100 měla v průměru 3,07 otelení, skupina C2 pak 3,58 otelení.
|
|
|
Analýza chovu ovcí na ekologické farmě
SVOBODOVÁ, Martina
Cílem diplomová práce na téma analýza chovu ovcí na ekologické farmě, bylo vyhodnotit úroveň užitkových vlastností ovcí na ekologické farmě Slunečná, která se nachází v podhorské části Šumavy. Po studiu odborné literatury zaměřené na téma ekologického zemědělství byly získány podrobné informace k zanalyzování celkové problematiky chovu ovcí na ekofarmě Slunečná. Byla hodnocena mléčná užitkovost z hlediska množství nadojeného mléka a dále byl hodnocen průběh laktační křivky. Hodnocení reprodukce bylo na základě čtyř základních reprodukčních ukazatelů. Hmotnost jehňat ve 100 dnech věku a produkce vlny byla zjištěna vážením. Zjištěné hodnoty byly ve většině ukazatelů nižší, než publikují autoři. Tento fakt souvisí se zjištěnými nedostatky spojené s ustájením, výživou a organizací chovu. V závěru byla navržena opatření, která by vedla k eliminaci těchto nedostatků a zároveň celkově ke zlepšení úrovně chovu.
|
host ::
RSS.