|
|
Vliv mikroklimatických podmínek na opylení Vaccinium myrtillus
Veljačiková, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Červenková, Zita (oponent)
Klimatická změna ovlivňuje fenologii a rozšíření rostlin i živočichů a způsobuje nesoulad v interakcích opylovačů a kvetoucích rostlin. Výrazně se tyto změny projevují v extrémních podmínkách, jaké panují na horách nebo na začátku vegetační sezóny. Borůvka Vaccinium myrtillus je významný druh temperátu a boreálu, obývající, a často i dominující v takových prostředích, kde se klimatická změna již projevuje. V našich zeměpisných šířkách kvete v dubnu a květnu na úplném začátku vegetační sezóny. Bez návštěvy opylovače se z květu borůvky téměř nikdy nevytvoří plod. Díky zkoumání úspěšnosti dozrávání plodů lze pozorovat, jestli byl květ opylen, a tedy i jaká je kvalita opylení v daných podmínkách. Pomocí pokusů na horském vřesovišti v CHKO Brdy jsem zjišťovala, jak se liší kvalita opylení v různých mikroklimatických podmínkách. Porovnávala jsem úspěšnost vytvoření plodů borůvky z označených květů a množství semen v plodech. Největší úspěšnost vytvoření plodů byla na konci období kvetení, kdy jsem zaznamenala vyšší počet opylovačů. Oproti tomu borůvky kvetly intenzivněji na začátku období kvetení. Přesto vzniklo z květů označených v té době méně plodů. Množství opylovačů bylo vyšší v pozdní fázi kvetení, na začátku jich bylo výrazně méně přestože borůvky kvetly intenzivněji. Pozorovala jsem korelaci mezi...
|
|
|
Hnízdní fidelita u vrubozobých ptáků
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato literární rešerše se týká tématu hnízdní fidelity a je zaměřena na řád Anseriformes, konkrétně na čeleď Anatidae. Právě u této skupiny ptáků vykazuje hnízdní fidelita zajímavý rys, kterým je její prokazatelně vyšší míra u samic. U jiných ptačích druhů (např. pěvci), u nichž byla hnízdní fidelita zkoumána, byla zjištěna vyšší míra fidelity naopak u samců. Práce se snaží objasnit tento paradox a zmiňuje faktory, které mohou fidelitu ovlivnit. Mezi nejvýznamnější faktory patří zejména předchozí reprodukční úspěšnost a vliv okolního prostředí. Dále práce srovnává 40 studií týkající se hnízdní fidelity u čeledi Anatidae.
|
|
|
Vliv hnízdní fidelity na reprodukční úspěšnost potápivých kachen
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Hníznídní fidelita a její vliv na reprodukční úspěšnost u dvou druhů potápivých kachen - poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) byla sledována v oblasti Třeboňska a okolí pomocí značení a odchytu samic, vyhledávání a kontrol hnízd, a sledování značených jedinců a následně i mláďat uvedených druhů. U obou sledovaných druhů se hodnota fidelity (apparent survival) pohybovala okolo 65 %. Při hodnocení ovlivňujících faktorů vyšel jako statisticky signifikantní vliv předchozí reprodukční úspěšnosti, a to ve fázi vodění mláďat. Dále jsme porovnávali jednotlivé reprodukční parametry a celkovou reprodukční úspěšnost v jednotlivých letech, kde se jako statisticky signifikantní prokázal pouze vztah mezi načasováním hnízdění v prvním a v jakémkoliv následujícím roce u poláka chocholačky. Při porovnání reprodukčních úspěchů vztažených na vylíhnutí či nevylíhnutí snůšky a vodění či nevodění mláďat nedošlo ani u jednoho druhu k signifikantnímu posunu. Úspěšné samice tak nezopakovaly či ještě nevylepšily svůj reprodukční úspěch v následujících letech, což mohlo mít za následek jejich následnou nižší míru fidelity. Následně pak dochází ke dispersi i ke snížení reprodukční úspěšnosti samic, což se projeví nejen na celkovém populačním poklesu sledovaných druhů. Klíčová slova: hnízdní...
|
|
|
Příčiny a důsledky invaze hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) do vnitrozemských vod Evropy a Severní Ameriky
Starý, Vojtěch ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Od konce 80. let 20. století probíhá masivní invaze ryb z čeledi Gobiidae, nejvíce rozšířenou a nejagresivnější z těchto ryb je hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus). Původní areál jeho výskytu je v oblasti Černého a Kaspického moře, ale v dnešní době je již rozšířen ve většině evropských řek, Baltském moři a v soustavě severoamerických jezer, a to hlavně díky transportu v balastní vodě zaoceánských lodí z jeho domovského areálu. Úspěšnost jeho invaze je způsobena vysokou přizpůsobivostí na různé faktory, jako jsou například teplota, salinita a množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, různé potravní zdroje nebo typy substrátů dna. Přítomnost hlaváče v nově invadovaných areálech má přínos pro místní rybožravé predátory. Naopak velice úspěšně konkuruje s některými druhy ryb o potravu, úkryty a třecí místa, čímž dochází ke kompetičnímu vyloučení původních druhů do méně vhodných habitatů a tím poklesu jejich abundance. V nově osídlených areálech mají hlaváči výrazně vyšší abundanci než v areálech původních. Největší abundance jedinců je v oblasti Severní Ameriky, kde také hlaváči vzbuzují největší zájem mezi odborníky a způsobují nejvýraznější změny v ekosystémech. Klíčová slova: Gobiidae, Neogobius melanostomus, početnost, reprodukční úspěšnost, konkurence, predace
|
|
|
Vliv hnízdní fidelity na reprodukční úspěšnost potápivých kachen
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Hníznídní fidelita a její vliv na reprodukční úspěšnost u dvou druhů potápivých kachen - poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) byla sledována v oblasti Třeboňska a okolí pomocí značení a odchytu samic, vyhledávání a kontrol hnízd, a sledování značených jedinců a následně i mláďat uvedených druhů. U obou sledovaných druhů se hodnota fidelity (apparent survival) pohybovala okolo 65 %. Při hodnocení ovlivňujících faktorů vyšel jako statisticky signifikantní vliv předchozí reprodukční úspěšnosti, a to ve fázi vodění mláďat. Dále jsme porovnávali jednotlivé reprodukční parametry a celkovou reprodukční úspěšnost v jednotlivých letech, kde se jako statisticky signifikantní prokázal pouze vztah mezi načasováním hnízdění v prvním a v jakémkoliv následujícím roce u poláka chocholačky. Při porovnání reprodukčních úspěchů vztažených na vylíhnutí či nevylíhnutí snůšky a vodění či nevodění mláďat nedošlo ani u jednoho druhu k signifikantnímu posunu. Úspěšné samice tak nezopakovaly či ještě nevylepšily svůj reprodukční úspěch v následujících letech, což mohlo mít za následek jejich následnou nižší míru fidelity. Následně pak dochází ke dispersi i ke snížení reprodukční úspěšnosti samic, což se projeví nejen na celkovém populačním poklesu sledovaných druhů. Klíčová slova: hnízdní...
|
|
| |
|
|
Hnízdní fidelita u vrubozobých ptáků
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato literární rešerše se týká tématu hnízdní fidelity a je zaměřena na řád Anseriformes, konkrétně na čeleď Anatidae. Právě u této skupiny ptáků vykazuje hnízdní fidelita zajímavý rys, kterým je její prokazatelně vyšší míra u samic. U jiných ptačích druhů (např. pěvci), u nichž byla hnízdní fidelita zkoumána, byla zjištěna vyšší míra fidelity naopak u samců. Práce se snaží objasnit tento paradox a zmiňuje faktory, které mohou fidelitu ovlivnit. Mezi nejvýznamnější faktory patří zejména předchozí reprodukční úspěšnost a vliv okolního prostředí. Dále práce srovnává 40 studií týkající se hnízdní fidelity u čeledi Anatidae.
|
|
|
Početnost a přežívání mláďat potápivých kachen v jihočeských rybničních soustavách
Čehovská, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním početnosti rodinek a mláďat potápivých kachen a individuální reprodukční úspěšností značených samic vyjádřenou jako přežívání mláďat. Studovaným územím byly jihočeské rybniční soustavy na Třeboňsku, Soběslavsku, Jindřichohradecku a Českobudějovicku. V letech 2014 a 2015 bylo zaznamenáno 139 rodinek a 963 mláďat poláka velkého (Aythya ferina), 140 rodinek a 948 mláďat poláka chocholačky (Aythya fuligula) a 47 rodinek a 312 mláďat zrzohlávky rudozobé (Netta rufina). Nejvýznamnějším faktorem prostředí podmiňujícím jejich výskyt na rybníku byla průhlednost vody. Bylo zjištěno působení i některých dalších environmentálních charakteristik na počty rodinek a mláďat jako je rozloha vodní plochy, průměrná hloubka, počet ostrovů, zastoupení mokřadů a otevřené krajiny v okolí.
Sledování individuálně značených samic poláka velkého a poláka chocholačky s jejich mláďaty proběhlo v letech 2004 až 2015. Bylo zjištěno, že přežití je nejnižší od vylíhnutí do 1 až 10 dne, celková pravděpodobnost přežití byla 0.395 pro poláka velkého a 0.383 pro poláka chocholačku. Přežití bylo negativně korelováno se vzdáleností přesunů kachňat, kdy nejčastější pohyb byl do 2 km od hnízdního rybníka a maximální vzdálenost, kterou mláďata překonala, bylo 5 km. Vlivy vnějších faktorů a vnitrodruhových rozdílů na přežívání kachňat neměly statisticky průkazný vliv.
|
|
|
Reprodukční biologie \kur{Achillea millefolium} agg. a \kur{Achillea ptarmica} v lučních a lemových společenstvech
TOMŠOVÁ, Pavla
V diplomové práci jsem se zaměřila na to, jak závisí reprodukční biologie dvou druhů řebříčku (Achillea millefolium agg., Achillea ptarmica) na jejich stanovišti výskytu v kulturní krajině (lem/louka) a na početnosti opylovačů, vyskytující se na bodě v době jejich kvetení. U rostlin jsem měřila jejich výšku velikost květenství. Následně jsem provedla klíčící pokus. Za indikátory určující reprodukční úspěšnosti jsem považovala celkovou produkci semen a jejich klíčivost.Kromě vlastního načasování kvetení je pro rostliny podstatná i délka jeho trvání, a to jednak z pohledu postupného rozkvétání květenství, tak i délce trvání samčí a samičí fáze kvetení jednotlivých květů. Při terénním pozorování jsem zjišťovala, jak dlouho rostliny uvolňují pyl a jak dlouho mají receptivní blizny.
|
|
| |
host ::
RSS.