|
|
Přezkoumávání rozhodnutí dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Paulík, Petr ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Přezkoumávání rozhodnutí dle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Abstrakt Předmětem této diplomové práce je analýza ustanovení § 190 až 194 a § 196 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "služební zákon"), komplexní pohled na řízení o opravných prostředcích a dozorčím prostředku vedených podle tohoto zákona, upozornění na problematické aspekty a výkladové nejasnosti v aplikační praxi, jejich kritické zhodnocení a navrhnutí možného řešení v podobě návrhů de lege ferenda. První část práce se zabývá obecně služebním poměrem příslušníků bezpečnostních sborů, shrnuje historický vývoj předmětné právní úpravy a nabízí stručný pohled na služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů v sousedním Slovensku a Německu. Druhá část definuje předmět řízení ve věcech služebního poměru, které je vedeno dle služebního zákona, a představuje dílčí aspekty řízení v podobě definice služebního funkcionáře, uvádí specifika doručování a náležitosti rozhodnutí v řízení vedeném dle služebního zákona a taktéž uvádí, že se v řízení dle služebního zákona subsidiárně užije správní řád. Třetí část představí teoretické dělení opravných a dozorčích prostředků a s ním související aspekty, čtvrtá část se věnuje odvolání a řízení o něm, pátá...
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
host ::
RSS.