|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Mytologická inspirace v básních Lorenza de' Medici
Lukášová, Denisa ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
První část práce se zaměřuje na osobnost Lorenza de ʼ Medici a jeho zařazení do dobového a kulturního kontextu. Je představeno literární pozadí v 15. století v Itálii, Lorenzova biografie, přehled jeho tvorby a jeho přínos jako mecenáše florentské kultury a umění. Druhá část práce se zabývá analýzou čtyř Lorenzových děl, které spojuje mytologická tematika sahající až k antickým autorům. Na konkrétních citacích je demonstrováno jasné Lorenzovo ovlivnění těmito autory, ale zároveň je odkázáno i na jeho vlastní inovace v textu a příběhu. Závěr srovnává míru tohoto ovlivnění a podíl vlastní Lorenzovy invence na jednotlivých dílech a upozorňuje na jedinečnost jeho osobnosti, a to jak na poli kulturním, tak na poli literárním.
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
|
Renesanční pedagogické koncepce v díle François Rabelaise a Michela de Montaigne
Kasperová, Nikola ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Renesanční pedagogické koncepce v díle Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne se věnuje pedagogickým myšlenkám v díle dvou význačných francouzských spisovatelů a myslitelů 16. století - Françoise Rablaise. Konkrétně analyzuje Rabelaisův román Gargantua et Pantagruel a Montaignovo dílo Les Essais. Na začátku práce je nejdříve charakterizováno období středověké scholastiky jakožto výchovné metody. Její kritický obraz v analyzovaných dílech je poté popsán v jednotlivých rozborech pedagogických myšlenek výše zmíněných autorů. Kromě toho jsou v práci především analyzovány pedagogické koncepce Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne, které můžeme považovat za renesanční. Závěrem je provedeno stručné srovnání obou analyzovaných autorů, ve kterém jsou popsány hlavní styčné a rozdílné body jejich pedagogických pojetí.
|
|
| |
|
|
Architektura zámku Nelahozeves
Víšková, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Architektura zámku Nelahozeves" bylo shrnutí dosavadního poznání a porovnání rozdílných názorů. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se podložit argumenty názory jevící se jako správné oproti jiným. Důraz byl kladen na předlohy Sebastiana Serlia. Některé z řešených otázek zůstávají i nadále otevřené, jako například otázka autora nelahozevského zámku. První kapitola mé práce uvádí do historických a kulturních souvislostí a věnuje se také podrobněji Florianu Griespekovi, stavebníkovi nelahozevského zámku. Dále se píše o jeho dřívější stavbě zámku v Kaceřově, se kterým má objekt mého zájmu některé souvislosti a včleněna je i zmínka o pevnostním stavitelství. Následuje samotné jádro práce, kapitola o zámku v Nelahozevsi. Po obecném úvodu a historii obce je uveden výčet majitelů a poněkud složitější problematika postupu stavby. Poměrně obsáhlá část se věnuje popisu a rozboru architektury s důrazem na knižní předlohy Sebastiana Serlia. Stručně jsou zmíněny také souvislosti s italskými a českými stavbami. Poslední kapitola řeší nelehkou otázku autorství nelahozevského zámku a ukončuje ji celkové zhodnocení stavby.
|
|
|
Oděv v dílech vlámských mistrů 15. století
Václavíková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem práce je vytvoření přehledu vývoje burgundské módy 15. století. Práce vychází ze studia děl předních vlámských malířů a iluminátorů, zachycujících aristokracii na burgundském dvoře a vlámskou elitu v reprezentativním oděvu. Pozornost je kladena především na detail oděvu, látky, vzory a doplňky. Výsledné poznatky jsou konfrontovány s odbornou literaturou a dochovanými exempláři. Burgundská móda západní Evropy, vycházející z gotiky, je průběžně porovnávána s odíváním v renesanční Itálii a pozornost je věnována také soudobému obchodu s látkami.
|
|
|
Mytologické náměty v díle Lucase Cranacha staršího
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou německého malíře Lucase Cranacha staršího. Po úvodním seznámení se životem Lucase Cranacha staršího, se převážná část práce věnuje mytologickým námětům, se zřetelem na jejich původ v pramenech a literatuře. Posuzuje vliv na jeho tvorbu v kontextu se soudobými malíři a humanismem. Představuje podmínky, především na dvoře saských kurfiřtů, ve kterých Cranach tvořil.
|
|
|
Žerotínové a Náměšť nad Oslavou
Línová, Sabina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zámek v Náměšti nad Oslavou a rod Žerotínů v období renesance. Obsahem práce je historický a stavební vývoj zámku a jeho renesanční sochařská výzdoba. Část textu se také bude zabývat rodem Žerotínů, historií Náměště nad Oslavou a jiným významnějším Žerotínským stavbám. Z nich jsem se rozhodla vybrat rosický zámek. Zámky v Náměšti nad Oslavou i v Rosicích jsou postaveny v duchu renesance. Na architektuře i jeho výzdobě je patrný vliv italských umělců, kteří k nám přicházeli zejména z oblasti severní Itálie. Bakalářská práce "Žerotínové a Náměšť nad Oslavou" je věnována období přelomu 16. a 17. století. Jedná se tedy o období vlády prvních Habsburků v Českých zemích, bojů mezi katolíky a nekatolíky a rozporu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Na konci práce naleznete obrazovou přílohu obsahující zejména fotografie náměšťského zámku.
|
|
|
Azarja dei Rossi: Me'or ejnajim - Význam a postavení díla v židovské historiografii a jeho struktura.
Šedivý, Antonín ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce "Azarja dei Rossi: Me'or ejnajim - Význam a postavení díla v židovské historiografii a jeho struktura" se zabývá postavou Azarji dei Rossiho a jeho stěžejním dílem Me'or ejnajim, které bylo jedním z deseti významných spisů židovské historiografie v 15. a 16. století. V první části práce je představen Azarja dei Rossi jako nástupce dřívější židovské historiografie. Druhá část bakalářské práce je věnována životu a dílu Azarji dei Rossiho. Azarja dei Rossi byl italský židovský učenec, který se narodil v Mantově okolo roku 1510. Během svého života žil v mnoha italských městech, ale nakonec se vrátil do Mantovy, kde také zemřel. Jeho tvorba zahrnuje Me'or ejnajim a některá menší pojednání, která se k němu vztahují, práci o syrské verzi křesťanských evangelií a několik liturgických a světských básní. Jádro práce sestává z pojednání o struktuře Me'or ejnajim a rozboru nejdůležitějších témat, kterými se Azarja dei Rossi v tomto spise zabýval. Jsou zde představeny okruhy jako myšlení Filóna Alexandrijského, práce s nežidovskou literaturou, metody talmudických rabínů v agadických látkách Talmudu, židovská chronologie, mesianistické dohady, hebrejský a aramejský jazyk a mnohé další. Závěr práce se věnuje reakcím židovských a křesťanských myslitelů na vydání Me'or ejnajim a dei Rossiho...
|
host ::
RSS.