|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantaci orgánů
Ilina, Liudmila ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Hlavní histokompatibilní systém je genový region lidského genomu, který se nachází na chromozomu 6 a kóduje polymorfní povrchové glykoproteiny, jejichž primární funkcí je prezentace vlastních a cizích proteinů T lymfocytům. Pokud T lymfocyt rozpoznává komplex MHC-peptid jako cizí, dochází k aktivaci efektorových složek vrozené a adaptivní imunity. Proto neshody v HLA antigenech mohou způsobit silnou imunitní odpověď vůči transplantovanému orgánu. HLA laboratoře hrají roli v transplantačním programu orgánů tím, že určují neshody v HLA systému mezi pacienty a jejich potenciálními dárci, a na základě získaných údajů přispívají k hodnocení rizika rejekce a eventuálních imunologických komplikací po transplantaci. Cílem teto práce je popsat vliv hlavního histokompatibilního systému na výskyt buněčné a protilátkami zprostředkované rejekce po transplantaci solidních orgánů a charakterizovat vztah mezi mírou neshod v HLA antigenech a výsledky přežití štěpů. Klíčová slova HLA, transplantace orgánů, rejekce
|
|
|
Snímání sluchových evokovaných potenciálů
Němečková, Pavla ; Svačinová, Jana (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá snímáním sluchových evokovaných potenciálů. K naměření byl použit přístroj TruTrace EMG a data byla nasnímána od 10 dobrovolníků. Pro seznámení se s problematikou je nejprve vysvětleno sluchové ústrojí, popsány metody snímání, stimulační impulsy a stimulační sluchátka. Hlavním cílem práce je porovnání stávající metody průměrování s nově vytvořenou metodou. Výsledky z obou metod byly porovnány na základě jejich středních chyb průměru. Nová metoda Bayesovského průměrování byla v 65 % úspěšnější než metoda s předem nastavenou rejekcí.
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
|
|
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin
Menšíková, Markéta ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin - abstrakt V p ítomnosti TGF- a IL-6 se naivní CD4+ T-lymfocyty (Thp) vyvinou v Th17 linii, která je charakterizována expresí Ror- t a produkcí interleukinu-17 (IL-17). Ten je sekretován jako glykoproteinový homodimer. Navázání IL-17 na receptor (IL-17R), který je p ítomen na v ech typech bun k, stimuluje produkci prozán tlivých cytokin a chemokin . Pom r Th17:Treg je ve t pu vykazujícím známky rejekce vy í ne u t pu bez rejekce. P ítomnost IL-17 v kultu e epiteliálních bun k proximálních tubul (PTEC) stimuluje jejich produkci IL-6, IL-8, MCP-1 a C3 komponenty komplementu. Sou asné p sobení IL-17 a CD40L synergicky zvy uje produkci IL-6, IL-8 a RANTES. Signalizace od navázání k receptoru na povrchu PTEC a ke zvý ení exprese se uskute uje p es src kinázu a MAP kinázu a nejspí e kon í u transkrip ního faktoru NF- B. V krysích transplanta ních modelech se IL-17 objevuje u allotransplantát druhý den po operaci, jeho mno ství vzr stá do pátého dne, pak klesá a p ed smrtí zví ete vymizí. Není v ak p ítomen v izotransplantátech ani v negativních kontrolách. Objevuje se d íve ne IFN- , který býval pova ován za spou t e rejekce. U pacient s transplantovanou ledvinou bylo rovn p i rejekci pozorováno zvý ené mno ství IL-17 v infiltrátu monocyt ve t pu i v mo ovém sedimentu....
|
|
|
Metodika ELISpot a predikce rejekce po transplantaci ledviny.
Rybáková, Kateřina ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Nejlepším terapeutickým řešením pro pacienty s chronickým selháním ledvin je transplantace. Celkové přežívání transplantovaných orgánů i pacientů je díky velkému pokroku v imunosupresivní terapii značně vysoké. Na druhou stranu na funkci transplantovaného orgánu se může imunosupresivní léčba podepsat svými nežádoucími vedlejšími účinky - příliš silná imunosuprese se může projevit infekcí či novotvary, naopak nedostatečná odhojením štěpu. Vzhledem k závažnosti akutní rejekce je hlavním cílem spolupráce klinických lékařů s transplantačními imunology rozdělit pacienty na základě hodnocení imunologických rizikových faktorů do skupin s nízkým, středním a vysokým rizikem rejekce. V literatuře se uvádí, že počty (frekvence) buněk produkujících interferon gama (IFNγ) před transplantací umožňují identifikovat pacienty s vysokým rizikem akutní celulární rejekce a zároveň predikovat dlouhodobé přežívání štěpu. V této práci jsme z periferní krve pacientů odebrané před transplantací stanovovali pomocí metody ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot assay) frekvence aktivovaných T lymfocytů specifických vůči antigenům dárce, které během krátké stimulace (24 hodin) produkovaly IFNγ. Výsledky jsme korelovali s výskytem akutní celulární (ACR) a humorální (AMR) rejekce a dalšími rizikovými faktory. U našeho souboru...
|
|
|
Role paměťových T lymfocytů v transplantační imunitě
Straňavová, Lucia
Paměťové T lymfocyty představují specifickou subpopulaci buněk, které vznikají během prvního setkání s antigenem, aby u reinfekcí byla sekundární reakce imunitního systému rychlejší a efektivnější. V transplantační imunitě mohou tyto buňky představovat potenciální riziko pro přežití štěpu. Kromě dárcovsky-specifických paměťových T buněk, které přímo ohrožují transplantovaný orgán, mohou pomocí zkřížené reaktivity, tzv. heterologní imunity, ohrozit zdraví a funkčnost štěpu i virově specifické paměťové buňky. V této práci jsme se zaměřili na dárcovsky-specifické a CMV-specifické paměťové/efektorové T lymfocyty. Zajímal nás vliv imunosupresivní terapie na frekvenci CMV specifických paměťových/efektorových T buněk. Zjistili jsme, že použitá imunosuprese, profylaxe ani délka dialýzy výrazně neovlivňuje počet CMV-reaktivních buněk, jejich počet byl 6 měsíců po transplantaci stejný jako před ní. Dále jsme se zabývali zkříženou reaktivitou mezi CMV a antigeny dárce, tzv. heterologní imunitou, kterou jsme ověřili analýzou repertoáru T receptorů β (TCR-β) pomocí sekvenování nové generace (NGS) u CMV a dárcovsky-reaktivních T buněk. Funkční zkříženě reagující T buněčné klony (sdílející stejnou TCR-β sekvenci) jsme pak nalezli jak v periferní krvi pacientů před transplantací, tak i v potransplantační biopsii...
|
|
|
Markery transplantační tolerance po transplantaci ledviny
Krepsová, Eva ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Krejčí, Karel (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Pro dlouhodobé přijetí transplantované ledviny je zatím nezbytná dlouhodobá účinná imunosuprese, která však s sebou nese řadu nežádoucích účinků. Naopak, při její nedostatečnosti hrozí rejekce a selhání funkce štěpu. Proto se hledají nové biomarkery, které by odrážely imunologický stav pacienta, a umožnily by tak individualizovat imunosupresivní léčbu. Prokázali jsme, že pacienti po transplantaci ledviny po indukci králičím anti-thymocytárním globulinem (rATG) či basiliximabem měli snížený výskyt akutní rejekce 3 měsíce po transplantaci. Po rATG došlo v periferní krvi příjemců k hluboké depleci T a NK lymfocytů a poklesu exprese genů výhradně exprimovaných těmito buňkami zároveň s výraznou expanzí regulačních T lymfocytů (Treg) v CD4+ kompartmentu. Indukce rATG byla dále krátce po transplantaci spojena se zvýšením dvou transkriptů asociovaných s rejekcí (MAN1A1 a TLR5). Po indukci basiliximabem jsme v krvi přechodně detekovali CD4+CD25low/-FoxP3+ populaci současně s vymizením CD4+CD25+FoxP3+ Treg. Absolutní počty CD4+FoxP3+ Treg po basiliximabu byly přechodně zvýšené a tato léčba byla také spojená s vyšší expresí genů FOXP3 a TCAIM. Dále jsme pozorovali vyšší poměr CD4+FoxP3+ Treg k CD8+CD45RA+CD62L- efektorovým T lymfocytům v potransplantačním období u pacientů s indukcí basiliximabem, kteří během...
|
|
|
Role paměťových T lymfocytů v transplantační imutě
Straňavová, Lucia ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent) ; Vlas, Tomáš (oponent)
Paměťové T lymfocyty představují specifickou subpopulaci buněk, které vznikají během prvního setkání s antigenem, aby u reinfekcí byla sekundární reakce imunitního systému rychlejší a efektivnější. V transplantační imunitě mohou tyto buňky představovat potenciální riziko pro přežití štěpu. Kromě dárcovsky-specifických paměťových T buněk, které přímo ohrožují transplantovaný orgán, mohou pomocí zkřížené reaktivity, tzv. heterologní imunity, ohrozit zdraví a funkčnost štěpu i virově specifické paměťové buňky. V této práci jsme se zaměřili na dárcovsky-specifické a CMV-specifické paměťové/efektorové T lymfocyty. Zajímal nás vliv imunosupresivní terapie na frekvenci CMV specifických paměťových/efektorových T buněk. Zjistili jsme, že použitá imunosuprese, profylaxe ani délka dialýzy výrazně neovlivňuje počet CMV-reaktivních buněk, jejich počet byl 6 měsíců po transplantaci stejný jako před ní. Dále jsme se zabývali zkříženou reaktivitou mezi CMV a antigeny dárce, tzv. heterologní imunitou, kterou jsme ověřili analýzou repertoáru T receptorů β (TCR-β) pomocí sekvenování nové generace (NGS) u CMV a dárcovsky-reaktivních T buněk. Funkční zkříženě reagující T buněčné klony (sdílející stejnou TCR-β sekvenci) jsme pak nalezli jak v periferní krvi pacientů před transplantací, tak i v potransplantační biopsii...
|
|
|
Snímání sluchových evokovaných potenciálů
Němečková, Pavla ; Svačinová, Jana (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá snímáním sluchových evokovaných potenciálů. K naměření byl použit přístroj TruTrace EMG a data byla nasnímána od 10 dobrovolníků. Pro seznámení se s problematikou je nejprve vysvětleno sluchové ústrojí, popsány metody snímání, stimulační impulsy a stimulační sluchátka. Hlavním cílem práce je porovnání stávající metody průměrování s nově vytvořenou metodou. Výsledky z obou metod byly porovnány na základě jejich středních chyb průměru. Nová metoda Bayesovského průměrování byla v 65 % úspěšnější než metoda s předem nastavenou rejekcí.
|
host ::
RSS.