|
|
The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Žílová, Pavlína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Pavloková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce hodnotí efekt zavedení regulačních poplatků na návštěvnost u lékaře s použitím reformy zdravotnictví 2009, zrušení poplatků pro děti, jako přirozeného experimentu. K odhadu tohoto efektu používáme mikro-data z šetření EU-SILC a dva různé ekonometrické modely - Multinomial logit (MNL) a Zero-inflated negative binomial (ZINB). Jelikož poplatky za vyšetření u lékaře byly zrušeny pouze pro děti, použijeme děti jako treatment skupinu a dospělou část populace jako control skupinu v metodě difference-in-differences. Zjistili jsme nevýznamný efekt, tj. zavedení poplatků v České republice nebylo účinné při snižování počtu návštěv u lékaře. Dalším důležitým závěrem z naší analýzy je významná role některých charakteristik jednotlivce, spojených s tendencí využívání zdravotních služeb.
|
|
|
Problematika ústavnosti regulačních poplatků ve zdravotnictví
Svatoš, Jiří ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo posoudit ústavnost regulačních poplatků ve zdravotnictví, které byly zavedeny v ČR roce 2007. První kapitola rozebírá dva nálezy Ústavního soudu ČR, které se týkaly posouzení souladu regulačních poplatků ve zdravotnictví s ústavním pořádkem. Bylo identifikováno pět hlavních oblastí, které je třeba zhodnotit: 1)Obecná metodologie soudní interpretace lidských práv a jejich kolize v judikatuře Ústavního soudu 2)Vývoj a výklad sociálních práv 3)Identifikace testu, který by sloužil k posouzení kolize mezi sociálními právy a veřejnými statky 4)Esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči 5)Empirické posouzení dopadů regulačních poplatků Druhá kapitola poskytuje shrnutí první z těchto oblastí. Je rozdělena do dvou sekcí: tradiční metody ústavněprávního výkladu a utváření principu proporcionality. Tato kapitola je založena na přehledu české i zahraniční jurisprudence a na judikatuře Ústavního soudu ČR. Třetí kapitola popisuje genezi sociálních práv jako součásti lidských práv. Závěry z druhé i třetí kapitoly pak slouží k vytvoření univerzálního testu proporcionality, který zahrnuje specifickou intenzitu přezkumu sociálních práv. Čtvrtá kapitola je případovou studií, která nejprve identifikuje esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči, shromažďuje empirické důkazy o...
|
|
|
The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Žílová, Pavlína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Pavloková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce hodnotí efekt zavedení regulačních poplatků na návštěvnost u lékaře s použitím reformy zdravotnictví 2009, zrušení poplatků pro děti, jako přirozeného experimentu. K odhadu tohoto efektu používáme mikro-data z šetření EU-SILC a dva různé ekonometrické modely - Multinomial logit (MNL) a Zero-inflated negative binomial (ZINB). Jelikož poplatky za vyšetření u lékaře byly zrušeny pouze pro děti, použijeme děti jako treatment skupinu a dospělou část populace jako control skupinu v metodě difference-in-differences. Zjistili jsme nevýznamný efekt, tj. zavedení poplatků v České republice nebylo účinné při snižování počtu návštěv u lékaře. Dalším důležitým závěrem z naší analýzy je významná role některých charakteristik jednotlivce, spojených s tendencí využívání zdravotních služeb.
|
|
|
Analysis of healthcare financing in the Czech republic with particular regard to assessment of reasons and impacts of introducing regulatory fees in the years 2008--2015
Matláková, Eliška ; Chmelová, Pavla (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje financování zdravotnictví ČR a především dopadem, které způsobily regulační poplatky zavedené v roce 2008. První část obsahuje definování zdravotní politiky a její modely a také způsoby financování zdravotnictví. Druhá část se zaměřuje na problematiku a situaci spojenou se zavedením regulačních poplatků a především na analýzu jejich dopadů na dané parametry zdravotního trhu v ČR. Cílem práce je zjistit, zda skutečne efekty regulačních poplatků naplnily plánované očekávání, protože po 7 letech byly zrušeny. Analýza ukazuje, že dopady byly opravdu pozitivní a takové jak se předpokládalo, proto je jejich zrušení sporné a muselo být z jiného důvodu, jelikož účinnost byla prokázána. Práce obsahuje i srovnání se Slovenskem, kde byly poplatky také v minulosti zavedené a vývoj po jejich zrušení může být v ČR obdobný. Analýza určitých parametrů na zdravotním trhu na Slovensku prokazuje, že jejich zrušení nebylo efektivní, protože snížené parametry se pomalu začaly vracet k původní hodnotě a opět se vracel problém s nadužíváním zdravotní péče.
|
|
|
Dopad regulačních poplatků ve zdravotnictví na veřejné zdravotní pojištění
PRAŽMOVÁ, Věra
Veřejné zdravotní pojištění funguje v České republice již více než dvacet let. Za toto období vzniklo mnoho návrhů na reformu zdravotnictví, které měly udržet růst nákladů na zdravotní péči a na druhé straně neomezit kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro pacienty. Součástí reformy zdravotnictví bylo i zavedení regulačních poplatků, které měly jednak omezit poptávku po zdravotní péči a tím regulovat spotřebu zdravotních služeb a dále přinést do zdravotnictví další soukromé zdroje. Cílem disertační práce bylo zjistit, zda zavedené regulační poplatky ovlivnily počet návštěv pacientů u lékaře a také, zda měly dopad na výši nákladů na zdravotní péči. V teoretické části disertační práce autorka popisuje zdravotnické systémy některých evropských zemí, a to zejména z pohledu spoluúčasti pacienta na úhradě zdravotní péče. Větší pozornost je pak věnována systému financování zdravotní péče v České republice. V práci jsou podrobně charakterizovány jednotlivé druhy regulačních poplatků včetně změn v právní úpravě, kterými za dobu do svého zavedení prošly. Na základě údajů zdravotních pojišťoven autorka sumarizuje částky za jednotlivé typy poplatků, které pojištěnci všech zdravotních pojišťoven zaplatily od doby jejich zavedení do roku 2012. V praktické části práce autorka analyzovala a statisticky zpracovala data jedné z poboček zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a na souboru těchto dat sleduje vývoj průměrného počtu návštěv na jednoho pojištěnce ve vybraných odbornostech ambulantní péče v roce 2007 - tedy před zavedením poplatků a porovnává jej s průměrným počtem návštěv po zavedení poplatků, tedy za období let 2008 -2013. Byl sledován vývoj počtu návštěv u celkem 22 odborností ambulantní péče. Získané výsledky autorka statisticky vyhodnotila pomocí tzv. jednovýběrového jednostranného t-testu. Dále byl sledován i vliv regulačních poplatků na náklady zdravotní péče v jednotlivých sledovaných odbornostech. Obdobně jako u počtu návštěv autorka porovnává průměrné náklady na jednoho pojištěnce ve vybraných odbornostech před zavedením poplatků, tj. v roce 2007 a po jejich zavedení. Práce podává ucelený přehled o dané problematice a může být využita jako podkladový materiál pro další úvahy o regulačních opatřeních ve zdravotnictví.
|
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví 5 let po zavedení
ŠILLEROVÁ, Veronika
Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, včetně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tato novela stanovila povinnost pojištěnce, popř. jeho zákonného zástupce platit regulační poplatky zdravotnickému zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči ? lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Cílem práce bylo shrnout právní úpravu týkající se regulačních poplatků a zmapovat názory občanů na tuto problematiku a na regulační charakter poplatků. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se názory občanů změnily v uplynulých 5 letech od jejich zavedení, jestli si na ně zvykli a pochopili jejich smysl, či zda by poplatky raději zrušili. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se zdravotnictví a pojišťovnictví, podrobně jsou popsány jednotlivé regulační poplatky, jejich výše, okruhy osob, kterých se týkají. Pozornost je věnována i případům osvobození od regulačních poplatků. Teoretická část dále pojednává o ochranném limitu, který se tématu regulačních poplatků přímo dotýká, a je zde vysvětleno, které poplatky se do tohoto limitu započítávají. V další podkapitole jsou vysvětlena základní pravidla poskytování péče ve členských státech Evropské unie a na závěr teoretické části jsou popsány také jednotlivé změny a novely, kterými regulační poplatky procházely v průběhu let 2008-2013. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum, provedený pomocí metody dotazování. Dotazníkové šetření na 331 respondentech z řad veřejnosti Jihočeského kraje bylo uskutečněno prostřednictvím online dotazníku a tištěných formulářů. Na základě studia odborné literatury byly stanoveny 3 následující hypotézy: Hypotéza 1: Respondenti nesouhlasí se zvýšením poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100,- Kč. Hypotéza 2: Ze zavedených regulačních poplatků ovlivňuje čerpání zdravotní péče pouze poplatek za pohotovostní službu. Hypotéza 3: Pacienti souhlasí s regulačním poplatkem za recept. Z těchto hypotéz se H1 a H3 potvrdily, zatímco H2 byla na základě výsledků dotazníku vyvrácena. Ukázalo se, že poplatek 90 Kč za ošetření na pohotovosti není pro většinu osob tak vysoký, aby přímo znemožnil využití této pohotovostní služby a ovlivnil tak negativně čerpání zdravotní péče. Naopak z potvrzené hypotézy 3 vyplývá, že zrušení poplatku 30 Kč za položku na receptu a nahrazení poplatkem za recept jako celek byl správným krokem, protože pacienti jsou ochotnější zaplatit poplatek za celý recept než platit za každou položku na něm. U hypotézy 1 byl výsledek takřka jednoznačný, většina respondentů nesouhlasí se zvýšením poplatku za den pobytu v nemocnici. Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že oproti minulým rokům se zlepšuje nejen všeobecná informovanost o systému regulačních poplatků, ale i jejich akceptace občany, a že se zvyšuje ochota je platit. Vždy se najde skupina občanů, kteří nebudou spokojeni se stávajícím nastavením regulačních poplatků a zřejmě se nepodaří zcela vyloučit, aby poplatky nikdy nezasáhly do osobního či rodinného rozpočtu. Je však důležitým úkolem českého zdravotnictví a odpovědných orgánů nastavit regulační poplatky tak, aby byl splněn jejich regulační účel a na druhé straně aby poplatky neomezily možnost některých osob, které se ocitly v sociálně či jinak obtížné situaci, čerpat zdravotní péči. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost, jako studijní materiál pro studenty zdravotně-sociálních oborů či jako materiál určený k porovnání s budoucími výzkumy.
|
|
|
Regulační poplatky v systému českého zdravotnictví
KYTLEROVÁ, Ivana
Velká část práce byla věnována regulačním poplatkům jako jednomu z regulačních mechanismů zdravotních systémů. Podstatné místo v práci zaujímá rozpracování tématu nárůstu nákladů na fungování zdravotních systémů v současném světě a jejich možností řešení. Práce se také zabývá rozsáhlým a často diskutovaným tématem spravedlnosti ve vztazích mezi lékařem a pacientem. Téma bylo zpracováno v souvislosti s historickými okolnostmi a filozofickým rozměrem vnímání spravedlnosti ve zdravotnictví. Dále jsou rozpracovány ideje a ideologické základy spravedlnosti, které se promítají do politických ideologií. Krátce byly charakterizovány zdravotnické systémy, systém zdravotního pojištění v České republice a jeho právní úprava. Cílem práce bylo zmapovat názor některých řadových občanů na vnímání spravedlnosti v českém zdravotnictví a na zavedení regulačních poplatků. Dílčími cíli bylo zjistit, jak se politická orientace odráží v názoru na spravedlnost vybíraných regulačních poplatků a dále pak zmapovat jak výše příjmu respondentů ovlivňuje názor na to, že regulační poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení. Stanoveny byly dvě hypotézy. Hypotéza 1 : Vysokoškoláci jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Hypotéza 2 : Více jak 80 % respondentů považuje za nespravedlivé, že regulační poplatky jsou příjmem lékaře, zdravotnického zařízení, lékárny. Ke zpracování byla použita metoda dotazování, sběr dat byl uskutečněn pomocí techniky dotazníku. K vyhodnocení informací byly použity statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Bylo rozdáno 300 dotazníků, návratnost byla 74 %, výzkumný soubor nakonec tvořilo 182 respondentů z města Votice. Další použitou metodou ke zpracování byla sekundární analýza dat. Výsledky dotazníkového šetření přinesly řadu zajímavých skutečností týkajících se postoje respondentů k otázce spravedlnosti a stavu českého zdravotnictví. Dále bylo potvrzeno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Respondenti ve více než 65 % považují za nespravedlivé, že zisk z jejich výběru je příjmem zdravotnického zařízení. Jedna z hypotéz byla potvrzena a druhá vyvrácena. Získané informace mohou být použity jako návod k veřejné diskuzi.
|
|
| |
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví z pohledu veřejnosti
KOLLÁROVÁ, Iva
Součástí systému českého zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění, z jehož prostředků se hradí oprávněným osobám zdravotní péče. Od 1. 1. 2008 je jeho součástí nově i systém regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, v tomto případě i zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Důvodem jejich zavedení má být omezení plýtvání péče a v důsledku toho snížení nákladů na zdravotní péči, snížení zneužívání zdravotnických služeb, stejně tak jako nárůst příjmů zdravotnických zařízení. Uspořené finanční prostředky by měly být využity ke zkvalitňování poskytované zdravotnické péče, ve prospěch léčby nemocných lidí a k financování drahých lékařských úkonů. Cílem mé práce bylo zmapovat názor veřejnosti na zavedení regulačních poplatků. V teoretické části bakalářské práce jsem stručně popsala základní pojmy týkající se veřejného zdravotnictví, zdravotní politiky, pojištění a podrobněji jsem zmínila fungování regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Ke zpracování praktické části práce jsem použila kvantitativní výzkum, metodu dotazování. Sběr dat byl proveden pomocí techniky dotazníku a dále byla zvolena technika sekundární analýzy dat. Pro výzkumnou část byl stanoven jeden statistický soubor {--} náhodná veřejnost Jihočeského kraje. Na základě dostupné literatury jsem si stanovila 2 hypotézy, z nichž obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Výzkum poukázal na rozdílnost názorů i samotného vnímání regulačních poplatků mezi občany. Na problematiku regulačních poplatků má zajisté vliv také informovanost samotných občanů, která, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, se zlepšuje oproti předešlým rokům. Regulační poplatky ve zdravotnictví v České republice se staly velmi diskutovaným tématem. Tento krok je však pouze prvním, bohužel stále u mnoha lidí nepopulárním krokem, který má vést k postupnému uskutečnění plánovaných změn v oblasti zdravotnictví. Domnívám se, že oproti minulým rokům, roste počet občanů, kteří chápou smysl regulačních poplatků a uvědomují si, že současná medicína je velmi nákladná a ze současného systému zdravotního pojištění není vždy možné dopřát veškerou péči všem. Dle mého názoru je zavedení regulačních poplatků krokem velmi důležitým pro naše zdravotnictví, ale bude potřeba zlepšit některé legislativní maličkosti a získat větší důvěru veřejnosti, aby bylo dosáhnuto smyslu, které mají tyto poplatky mít. Práce by mohla sloužit jako informační brožura, studijní materiál, popřípadě by mohly být názory respondentů a výsledky výzkumu použity při dalších výzkumech k porovnání.
|
|
|
Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s.
GOLDSCHMIDOVÁ, Kateřina
Název práce: Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Bakalářská práce se zabývá účinky a dopady, které mělo zavedení regulačních poplatků do zdravotnictví. Cílem mé práce bylo zjistit účinky zavedení regulačních poplatků na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Jednak jsem zjišťovala, jakým způsobem poplatky ovlivnily zneužívání nemocniční péče, a dále jsem zjišťovala zda poplatky ovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace. V teoretické části se zabývám definováním základních pojmů, které s tématem regulačních poplatků souvisí. Jedná se zejména o pojmy zdraví a nemoc, zdravotní politika, zdravotnickými systémy, strukturou zdravotnického systému v České republice a definováním regulačních poplatků, jejich druhy, významem zavedení, ochranným limitem, efektem zavedení a spotřebou zdravotnických služeb po zavedení poplatků. V praktické části se věnuji popisu cílů práce a hypotéz, metodikou výzkumu a interpretaci výsledků. Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativní formy výzkumu, použila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku, jako pomocná metoda byla zvolena analýza dokumentů- sekundární analýza dat. Výzkumný soubor tvořili rodiče doprovázející děti k vyšetření na ambulancích a rodiče doprovázející hospitalizované děti. Výsledky výzkumu ukázaly, že regulační poplatky neovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace a přestože rodiče uvádějí, že v případě opakovaných hospitalizací by poplatky jejich možnost ovlivnit mohly, nadále své děti v průběhu jejich hospitalizace doprovázejí a počet doprovodů naopak stoupá. Výzkum dále ukázal, že na Dětském oddělení došlo po zavedení poplatků k výraznému poklesu využití Lékařské služby první pomoci (dětské pohotovosti) a tím i k jejímu počtu zneužití. Naopak nedošlo k poklesu počtu hospitalizovaných pacientů. Domnívám se, že uvedenou bakalářskou práci bude možno využít pro lepší orientaci v této nové oblasti zpoplatnění zdravotní péče a k nástinu skutečných dopadů, jež do zdravotnictví během svých prvních dvou let působení přinesly. Právě z důvodu relativně krátkého působení poplatků, bych doporučovala v pokračování monitorování dopadů výběrů poplatků a sledování případných dalších změn v legislativě.
|
host ::
RSS.