|
|
Nový regionalismus v podání Číny
Štrba, Ondřej ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
Práce se zabývá možným budoucím vývojem integrace Číny do světové ekonomiky ve smyslu nového regionalismu. Popíše současnou situaci, ve které se Čína nachází a pokusí se ukázat cesty, kterými by se v budoucnu mohla vydat. Regionální integraci je možno v případě Čínské lidově demokratické republiky chápat jako významný prostředek k urychlení cesty za ještě vyšší prosperitou a mocí nad světovým obchodem, prohloubení vztahů se zeměmi regionu a zvýšení důležitosti země pro obchodně-politické partnery z celého světa. Tuto teorii se řešitel v bakalářské práci pokusí ilustrovat a obhájit na základě dostupných informací zejména o zahraničním obchodě, historickém vývoji jak země samotné tak relevantních integračních uskupení a aktuálního stavu mezinárodních dohod.
|
|
| |
|
|
Přístup Japonska k regionalismu: Dohody o ekonomickém partnerství
Wagnerová, Markéta ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Krč, Jakub (oponent)
Práce obsahuje obecnou charakteristiku bilateralismu, jako nového prvku regionalismu. Jelikož typickým představitelem bilateralismu je Japonsko, práce se podrobněji zaměřuje na přístup této země k regionalismu, resp.bilateralismu, a na přehled japonských bilaterálních dohod. Práce se věnuje především faktorům, které ovlivnily přístup Japonska k regionalismu, způsobu uplatňování bilateralismu a obsahu jeho dvoustranných dohod. V poslední části je podrobně rozebrána první japonská bilaterální dohoda - Japonsko-singapurská dohoda o ekonomickém partnerství.
|
|
|
WTO a regionalismus - vztah multilaterální a regionální liberalizace
Knebel, Petr ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce popisuje vývoj multilateralismu a regionalismu jako možností liberalizace mezinárodního obchodu. První kapitola je zaměřena na popis vývoje multilateralismu od konce 2. světové války do současnosti. Druhá kapitola se zaměřuje na vývoj regionalismu a popisuje zejména jeho obecné rysy. Poslední kapitola popisuje vzájemný vztah těchto směrů a jejich vliv na liberalizaci mezinárodního obchodu a stejně tak nastiňuje možný budoucí vývoj tohoto vztahu.
|
|
|
NAFTA a MERCOSUR: komparace regionálních integrací v Americe
Rečka, Jakub ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám komparací dvou integračních seskupení na území amerického kontinentu - NAFTA a MERCOSUR. První kapitola práce porovnává faktory vzniku obou integrací, motivy vstupu z pohledu jednotlivých států, cíle a institucionální strukturu. Druhá kapitola se soustředí na změny v ekonomikách členských zemí, obchodní a investiční vztahy a také perspektivy obou integrací z hlediska jejich možného rozšiřování.
|
|
|
Japonsko a nový regionalismus
Vašová, Martina ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Japonsko je jednou z nejvyspělejších a nejsilnějších zemí světa. Je členem mnoha mezinárodních organizací a vystupuje čím dál aktivněji i v rámci regionálních uskupení. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj postoje Japonska k regionalismu na základě analýzy jeho zahraniční politiky a ekonomických vztahů. V první kapitole jsou vysvětleny základní pojmy a teoretická východiska regionalismu a nastíněn vývoj regionalismu v Asii. Druhá kapitola se věnuje Japonsku v etapě tzv. starého regionalismu, tedy zhruba do konce 80. let 20. století. Soustředí se na poválečný vývoj Japonska a konsolidaci vztahů s jeho sousedy v regionu. Třetí kapitola popisuje přístup Japonska k regionálním integracím v etapě tzv. nového regionalismu. Vysvětluje příčiny, které vedly k většímu zapojení Japonska do regionálních integrací, a věnuje se vztahům Japonska s několika vybranými partnery.
|
|
| |
|
|
Starý a nový regionalismus na příkladu Andského společenství národů
Vyskočilová, Hana ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Honajzrová Banús, Shirley C. (oponent)
Historie integračních iniciativ v Latinské Americe je velmi bohatá a různorodá. Ihned po získání nezávislosti se objevily tendence k vytvoření politické unie. 20. století přináší integrační schémata, která se různou úspěšností snaží posílit vzájemné obchodní a politické vazby v tomto regionu. Tyto snahy můžeme rozdělit do dvou období, první od začátku šedesátých let do nástupu dlužnické krize v letech osmdesátých, tzv. starý regionalismus a druhé období tzv. nového regionalismu od přelomu let osmdesátých a devadesátých. Účelem této práce je porovnat tyto dva hlavní směry regionalismu v Latinské Americe - starý a nový regionalismus - a na integračním uskupení ukázat rozdíly těchto směrů. Jako nejvhodnější příklad k porovnání byla vybrána následující regionální integrace: Andský pakt (resp. Andské společenství národů).
|
|
| |
|
|
ASEAN - vznik, vývoj a perspektivy Sdružení národů jihovýchodní Asie
Chaloupková, Jana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent) ; Had, Miloslav (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent)
Cílem disertační práce je kriticky zhodnotit integrační proces ASEANu, postihnout jeho vznik, vývoj a transformaci z pohledu teorií mezinárodních vztahů a integrace. Práce usiluje zodpovědět tyto vědecko-výzkumné otázky -- Proč ASEAN vznikl? Jak se měnil? Proč nezanikl s koncem studené války a naopak se rozšířil? Kde tkví základ tohoto Sdružení, co bylo jeho hnacím motorem přes 40 let? Jak se ASEAN vyvíjel z hlediska teorie integrace a jaké jsou jeho perspektivy do budoucna? Práce zkoumá otázku, jakou roli hrála idea jednotné jihovýchodní Asie v politice ASEANu, jak sjednocovala různé zájmy a reprezentovala je v oblasti politické, bezpečnostní, ekonomické a sociálně-kulturní. Snaží se o aplikaci teorií mezinárodních vztahů a integrace ve smyslu analýzy změn politicko-ekonomických vztahů v rámci skupiny států ASEANu, analyzován je proces regionální integrace v jihovýchodní Asii, institucionální, politická a ekonomická realita ASEANu. Disertace obohacuje historickou a analytickou literaturu o ASEANu a literaturu týkající se oblasti mezinárodních vztahů ve vztahu k institucím a integraci. Disertace vychází z hypotézy, že státy s minulostí zatíženou politickou a ekonomickou závislostí a regionální nestabilitou měly zájem na regionální spolupráci, která byla a je pro ně klíčová z hlediska dvou základních cílů. S posílením ekonomické spolupráce je spojen ekonomický rozvoj a růst (částečně koordinací vnější politiky, obchodu a investic), v oblasti politické jde o zajištění regionální bezpečnosti, vytvoření podmínek pro mírový rozvoj oblasti (externě ve vztahu ke globálním a regionálním mocnostem, vnitřně vytvořením mírových vztahů a stability) a aktivizaci regionu v mezinárodních vztazích globálně. Autorka vychází ze stanoviska, že se ASEAN jako instituce vyvinul z režimu operujícího na bázi spolupráce v mezinárodní organizaci, v integrační seskupení. Za dobu své existence přinášel svým členům výhody, ti se ztotožnili s jednotnou regionální vizí a skrze ni prosazovali svůj vliv na mezinárodní scéně. Nejde pouze o kalkulaci zájmů jednotlivých členů, ale o motivaci ideou společenství. Motorem tohoto procesu byly a jsou elity. ASEAN se soustředil hlavně na oblast hospodářskou, pokroku bylo dosaženo i v oblasti politické, bezpečnostní, sociální a kulturní, a to i bez existence nadnárodních rozhodovacích těles a delegování legislativních pravomocí orgánům mimo domácí vlády, spolupráce se rozvíjela formou mezivládní. ASEAN je úspěšným iniciátorem a hybatelem integrace v širším východoasijském regionu.
|
host ::
RSS.