|
|
Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969
Lhotáková, Andrea ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce "Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969" se zabývá čtrnáctideníkem Nová Praha, který v letech 1951-1969 vydával Ústřední národní výbor, resp. Národní výbor hlavního města Prahy. Původně se jednalo o titul pro pracovníky tohoto správního orgánu, z něhož se postupem času stal regionální časopis určený široké veřejnosti, který informoval o aktuálním dění v metropoli. Hlavními tématy byly správa a výstavba města, rozvoj městské dopravy, kultura a historie Prahy. Úvodní kapitola popisuje vznik, vývoj, charakteristiku a tematické zaměření tohoto periodika. Následující kapitola je věnována historickým souvislostem, situaci v Československu v 60. letech a mediálnímu prostředí této doby. Práce si vytkla za cíl komplexně popsat poslední dva ročníky čtrnáctideníku (pro lepší pochopení rozšířené o ročník 1967) - analýze byla podrobena především obsahová náplň, vnitřní uspořádání, kontinuita a proměna jednotlivých rubrik a hlavních témat, složení redakce a grafická úprava. Pokládá si také otázku, do jaké míry sledoval list běžný život v hlavním městě a jakým způsobem zachytil politické změny a události spojené s obdobím tzv. Pražského jara. Závěrečná kapitola se zabývá hodnocením časopisu a okolnostmi, které vedly k jeho přeměně v měsíčník.
|
|
|
Půlstoletí týdeníku Nástup
Smrčková, Andrea ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Město Chomutov, ležící na úpatí Krušných hor a vklíněné mezi dva povrchové doly, zažívalo po roce 1945 velké proměny. Na místo německých obyvatel přicházeli čeští i slovenští osídlenci, kteří vynaložili mnoho sil na obnovení města i celého regionu. V 50. letech nabyla na významu průmyslová výroba a ráz regionu se začal výrazněji měnit. Mnohé vesnice ustoupily těžbě hnědého uhlí, stavěla se rozsáhlá sídliště, která měla pojmout zvyšující se počet obyvatel města. Ačkoli má Chomutov éru průmyslového rozkvětu již zřejmě za sebou, stopy zanechané po této činnosti jsou patrné dodnes zejména na okolní přírodě a odrazily se i na zdraví místních obyvatel. Ti se kromě toho dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností v regionu, který jen stěží láká nové obyvatele či alespoň turisty, kteří by byli ochotni objevovat skryté poklady Krušnohoří. Jakou podobu měl v této oblasti místní tisk před půlstoletím? Jak se jeho tvář proměňovala ve víru celospolečenských změn? A konečně, jakou pozici má regionální tisk na Chomutovsku dnes? Na tyto i další otázky jsem hledala odpovědi na stránkách archivních výtisků týdeníků Vpřed a Nástup, ve složkách ONV v kadaňském okresním archivu i při rozhovorech se dvěma pamětníky, kteří oba zanechali v redakci Nástupu kus svého života. Kromě severočeského deníku Průboj byl na...
|
|
|
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
|
|
|
Časopis Krakonoš za Rakouska-Uherska
Pecinová, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Časopis Krakonoš za Rakouska-Uherska" se zabývá vývojem časopisu Krakonoš a jeho obsahem v období Rakouska-Uherska. Krakonoš vycházel na Jičínsku v letech 1872-1875, 1879-1914, 1918-1941, čímž patří mezi nejdéle vycházející listy na českém území té doby, a je významným zdrojem poznatků o tehdejším životě v jičínském regionu. Autorka v práci nejprve charakterizuje historický kontext a sociokulturní prostředí, v němž list vycházel, a poté se podrobně věnuje vývoji a vydavatelským i redaktorským změnám listu Krakonoš v letech 1872-1941. V praktické části pomocí kombinace kvantitativní a kvalitativní metody analyzuje obsah listu v období let 1872-1918 a zjištěné poznatky shrnuje v závěru práce.
|
|
|
Vývoj regionálního tisku na Mladoboleslavsku od roku 1945 do počátku normalizace
Skála, Jan ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj regionálních periodik na Mladoboleslavsku v období od roku 1945 do počátku normalizace v roce 1969 vzhledem k historickému, politickému a společenskému pozadí. Hlavním cílem práce je ukázat, jak vypadala a o čem psala nejvýznamnější regionální periodika. V době třetí republiky to byly týdeníky politických stran: sociálnědemokratický Hlas lidu a komunistické Naše Pojizeří (později Naše noviny). Během padesátých let plnily funkci ústředního regionálního tisku na Mladoboleslavsku vesnické noviny Nová vesnice, které se na konci padesátých let transformovaly v okresní noviny Mladoboleslavsko, později přejmenované na Zář Mladoboleslavska. Významnými tituly na okrese byly také závodní časopis Automobilových závodů Ventil a v šedesátých letech kulturní měsíčník Život mladoboleslavské kultury. Diplomová práce podává historický přehled a formálně obsahovou analýzu zmíněných regionálních periodik. Pro doplnění širšího kontextu hlavního tématu autor shrnuje vývoj regionálních tištěných médií před rokem 1945, ve vymezeném období 1945 - 1969 stručně připomíná politické dějiny Československa a metody řízení médií a podává společenskou, demografickou a ekonomickou charakteristiku okresu Mladá Boleslav. Portrétuje také výraznou novinářskou osobnost regionu a pamětníka doby Josefa Donáta.
|
|
|
Vývoj regionálního tisku na Žatecku po roce 1989
Stroukal, Dominik ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Tato práce mapuje a analyzuje v kontextu mediální teorie, především teorie transformace médií a teorie regionální žurnalistiky, vývoj regionálního tisku na Žatecku po revoluci v roce 1989. Práce nejprve stručně mapuje situaci tisku na Žatecku před rokem 1989 a věnuje se mediální teorii. V následujících částech je podrobně zmapován vývoj po roce 1989, periodika jsou popsána a je představen jejich vývoj. Závěrem jsou periodika souhrnně analyzována. Je ukázáno, že navzdory mediální teorii nedocházelo na Žatecku k monopolizaci a centralizaci tisku, na druhou stranu docházelo k jeho komercionalizaci. Nakonec je porevoluční vývoj analyzován ve vztahu k politické situaci a je ukázáno, že politický vývoj měl zásadní vliv na vznik, zánik i obsah periodik.
|
|
|
Obecní zpravodaje a noviny na Jindřichohradecku
BOUDA, Jakub
Bakalářská práce se bude zabývat obsahovými specifiky obecních zpravodajů a regionálních novin. První část práce podá ucelenou charakteristiku okresu Jindřichův Hradec z geografického hlediska a definici regionálních a lokálních novin podle různých teoretických přístupů. Dále bude rozveden pojem zpravodaj, který bude charakterizován podle různých definic a přístupů. Třetí část práce bude obsahovou analýzou vybraného vzorku zpravodajů (Dačický, Jarošovský, Jindřichohradecký zpravodaj, Řečické zajímavosti, Kunžacký zpravodaj, Lomnické listy, Slavonické novinky, Strmilovské noviny, Novovčelnický zpravodaj, Novosedelský spisek a Třeboňský svět). Na základě obsahové analýzy provedu srovnání vybraných zpravodajů ve vztahu informování veřejnosti o věcech správní povahy.
|
|
|
Místní a regionální tisk na Pelhřimovsku a jeho význam pro regionální marketingovou komunikaci
LISÁ, Kateřina
Bakalářská práce ?Místní a regionální tisk na Pelhřimovsku a jeho význam pro regionální marketingovou komunikaci? se zabývá místními a regionálními periodiky vycházejícími na území okresu Pelhřimov. Práce se zaměřuje na místní tisk ve městech Pelhřimov, Počátky a Humpolec a zároveň na vybrané tiskoviny vydávané městskými informačními centry. Cílem práce je, na základě obsahové analýzy, zhodnotit význam místního a regionálního tisku pro regionální marketingovou komunikaci a zjistit, jak města komunikují se svými občany. Hlavní část práce obsahuje charakteristiky současně vydávaných periodik na území Pelhřimovska s následnou obsahovou analýzou. Tato analýza je především zaměřena na témata týkající se kultury, sportu, zaměstnání a pamětihodností, které se jako jedny z hlavních podílí na prezentaci města či regionu. Práce vznikla na základě dostupné literatury týkající se tématu, dále za pomoci dokumentů uložených ve Státním okresním archivu v Pelhřimově a propagačních materiálů poskytovaných informačními centry.
|
host ::
RSS.