|
|
Vybrané propagandistické kampaně 50.let 20.století na stránkách regionálního tisku
Hajzlerová, Pavlína ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce popisuje průběh propagandistických kampaní k Číhošťskému zázraku, k osobě Jana Buchala, k "boji s mandelinkou bramborovou" a k případu Babice, v regionálním tisku na začátku 50. let 20. století. Nejprve jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu komunistické strany do vedení Československa po únoru 1948. Představen je i stav médií po roce 1948. Pro tuto práci je také důležitá kapitola o přípravě propagandistických kampaní, která je demonstrována na konkrétní kampani - "Proces s vedením záškodnického spiknutí". Od třetí kapitoly se práce již věnuje analyzování jednotlivých kampaní v celostátním a regionálním tisku. Každá z propagand je zkoumána v regionálním tisku dle místa, kde se událost odehrála - Jiskra, Pravda, nebo Nová svoboda. Dále v regionálním tisku, který vycházel v kraji, který s danou událostí nesouvisí - Průboj. A zkoumání také probíhá v tisku celostátním - Rudé právo. Analýza článků k jednotlivým kampaním nabízí pohled na styl propagandy, která byla vedena v regionálním tisku na začátku 50. let. Kromě výzkumů periodik a jednotlivých textů obsahuje práce i porovnání jednotlivých analýz. Dochází ke srovnání regionálního a celostátního média, regionálního média z místa, kde se událost odehrála s regionálními novinami, které s...
|
|
|
Tisk na Jáchymovsku v letech 1936-1958
Rešetarová, Liliana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionálním tiskem na Jáchymovsku v letech 1936 - 1958. Jejím cílem je zmapovat vývoj tisku v této lokalitě. Přibližuje historii místa, sociální, hospodářské a demografické aspekty po vymezené období, které je důležité nastínit pro pochopení provázanosti s tiskem. První část práce předkládá základní údaje o lokalitě z geografického a historického hlediska. Dále je zobrazeno období po první světové válce, vznik Československa a nové vymezení hranic státu spojené se změnou statutu německého obyvatelstva v příhraničí, třicátá léta dvacátého století a druhá světová válka, po níž nastala opětovná redefinice hranic Československa. Poté je zmapován konec druhé světové války a demografické změny v Sudetech, klíčový rok 1948 a nástup komunistického režimu. V další části práce je přikročeno k výzkumu periodik v kontextu historických událostí. Nejprve je popsán tisk v meziválečném období. Poté postupný přechod tisku od německých periodik k českým, spojený s kompletní proměnou tiku jak po stránce ideologického směřování ke komunistickému režimu, tak v souvislosti s demografickými změnami v příhraničí.
|
|
|
Časopis Praha v letech 1970-1979
Lhotáková, Andrea ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Magisterská práce "Časopis Praha v letech 1970-1979" se zabývá měsíčníkem Praha, který v letech 1970 až 1991 vydával Národní výbor hlavního města Prahy. Jednalo se o regionální časopis pro obyvatele Prahy, ale také pro návštěvníky hlavního města, který informoval o aktuálním dění v metropoli. Hlavními tématy byly správa a výstavba města, rozvoj městské dopravy, kultura a historie Prahy. Úvodní kapitola je věnována historickým souvislostem - situaci v Československu v 70. letech, systému státní správy se zaměřením na správu hlavního města Prahy a mediálnímu prostředí této doby. Následující kapitola popisuje vznik, vývoj, charakteristiku, tematické zaměření tohoto periodika a postavení redakce v rámci pražského národního výboru. Práce si vytkla za cíl komplexně popsat prvních deset ročníků časopisu - analýze byla podrobena především obsahová náplň, vnitřní uspořádání, kontinuita a proměna jednotlivých rubrik a hlavních témat, složení redakce a grafická úprava. Pokládá si také otázku, do jaké míry zachytil list běžný život v hlavním městě a jakým způsobem informoval o politických tématech a událostech v prvním desetiletí tzv. normalizace. Závěrečná kapitola se zabývá hodnocením časopisu a naznačuje jeho vývoj v 80. letech.
|
|
|
Vývoj periodického tisku na Pelhřimovsku v letech 1948-1989
Slavíková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je na pozadí geografických, politických, společenských a kulturních souvislostí v republice a regionu charakterizovat dosud nezmapovaný vývoj tisku na území bývalého okresu Pelhřimov v letech 1948 až 1989. Na základě dostupných materiálů se rovněž pokouší o nástin řízení a práce v regionální redakci, přičemž pozornost je upřena na ústřední okresní periodikum. První kapitola práce přináší pohled na historické souvislosti v dané době společně s přiblížením řízení tištěných médií v Československu, a to se záměrem zasazení regionálního dění do hlubšího kontextu. Druhá kapitola se věnuje podrobnějšímu popisu politických, ekonomických, společenských, kulturních a sportovních událostí na území Pelhřimovska a jejich reflexi v okresních novinách. Hlavní součástí kapitoly je zpracovaný přehled okresních periodik od Týdeníku Cesta vysočinou, přes Hlas Vysočiny, Vesnické noviny Pelhřimovska, Pelhřimovské noviny až po Nástup a Hlas Vysočiny v roce 1990. Poslední kapitola práce je pokusem především o sémiotickou analýzu obsahu okresních novin Pelhřimovska se snahou upozornit na základní principy práce s tématy a na různorodé zajímavosti, které se v listech objevovaly.
|
|
| |
|
|
Charakteristika týdeníku Krkonošská Pravda
Dědková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce ,,Charakteristika týdeníku Krkonošská pravda" se zabývá okresními novinami trutnovského okresu. Krkonošská pravda vycházela v letech 1960-1990. Tato diplomová práce charakterizuje prvních deset ročníků tohoto týdeníku, tedy jeho čísla z let 1960-1969. Krkonošská pravda byla orgánem OV KSČ a ONV v Trutnově. Práce se zaměřuje na funkce těchto okresních novin, jejich obsah i grafické ztvárnění. V neposlední řadě je krátká kapitola věnována významnému cyklistickému závodu O Velkou cenu Krkonošské pravdy, na jehož organizaci se list podílel. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz příhraničního regionu Chebsko v místním tisku od normalizace do pádu komunismu
Šollar, Libor ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce bude průzkum specifik každodenního života na Chebsku jakožto regionu na západní hranici tehdejší ČSSR a jejich případné zachycení a vyobrazení v regionálním tisku, eventuálně v přílohách celostátních novin, a to v období posledních dvaceti let před pádem komunismu. Jádrem výzkumu se stal týdeník Hraničář, jako jediná regionální tiskovina vycházející celé zkoumané období a výzkum byl prováděn pomocí rešerší na předem vybraném vzorku (roky 1970, 1971, 1980, 1981, 1989, 1990). Objektem zájmu rešerší byla jakákoliv vypovídající fakta o místních listech, zmínky o složení redakce a případný vliv redakce (resp. předpokládanou nemožnost vlivu) na obsah novin v systému direktivního řízení a reflexi Chebska jako pohraničního regionu v bezprostřední blízkosti "železné opony". Jádrem práce je však obraz každodenního, všedního života "obyčejných" lidí v regionu s ohledem na výše uvedené skutečnosti a se zaměřením na různé aspekty života ve společnosti jako je místní hospodářství, zemědělství nebo kulturní, sportovní a společenský život ve městě. Práce se v neposlední řadě věnuje vydáním a obsahu listu v obdobích výročí přelomových historických událostí (např. Vítězný Únor, osvobození Chebu, VŘSR, vznik samostatného Československa, ale také upálení Jana Palacha nebo 17. listopad jako den...
|
|
|
Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949
Dlouhá, Nina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949" se zabývá vývojem periodik po 2. světové válce v Broumovském výběžku. Pro souvislý výklad tématiky bylo vhodné v první části zmapovat také mediální krajinu Broumovska před rokem 1945. Z demografického hlediska se jednalo o národnostně smíšenou oblast, kde byli Němci jednoznačnou majoritou, a česká menšina se tak mohla těžko ve veřejném životě prosazovat. Vydávání českého tisku zde bylo tudíž nemožné. Práce si kladla za cíl postihnout proměnu mediální produkce z německé na českou. Pro objasnění celkového dobového kontextu je v druhé části práce vykreslen společenskopolitický vývoj v Československu po konci 2. světové války. Přičemž je v této souvislosti stručně popsáno řízení a správa tištěných médií v letech 1945-1949. Ve třetí části práce je podrobněji charakterizována situace na Broumovsku po 2. světové válce. Zejména pak poválečné události jako odsun Němců, osídlování nového obyvatelstva, konfiskace německého majetku a formování nové občanské společnosti. V poslední čtvrté části autorka popisuje zrod českého tisku ve vymezeném regionu v prvních poválečných letech. Vůbec prvním českým periodikem byl "Metujský zpravodaj", který začal vycházet až v druhé polovině roku 1946. V lednu 1947 na něj navázal časopis "Broumovsko". Šlo o...
|
|
|
Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969
Lhotáková, Andrea ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce "Časopis Nová Praha v letech 1968 a 1969" se zabývá čtrnáctideníkem Nová Praha, který v letech 1951-1969 vydával Ústřední národní výbor, resp. Národní výbor hlavního města Prahy. Původně se jednalo o titul pro pracovníky tohoto správního orgánu, z něhož se postupem času stal regionální časopis určený široké veřejnosti, který informoval o aktuálním dění v metropoli. Hlavními tématy byly správa a výstavba města, rozvoj městské dopravy, kultura a historie Prahy. Úvodní kapitola popisuje vznik, vývoj, charakteristiku a tematické zaměření tohoto periodika. Následující kapitola je věnována historickým souvislostem, situaci v Československu v 60. letech a mediálnímu prostředí této doby. Práce si vytkla za cíl komplexně popsat poslední dva ročníky čtrnáctideníku (pro lepší pochopení rozšířené o ročník 1967) - analýze byla podrobena především obsahová náplň, vnitřní uspořádání, kontinuita a proměna jednotlivých rubrik a hlavních témat, složení redakce a grafická úprava. Pokládá si také otázku, do jaké míry sledoval list běžný život v hlavním městě a jakým způsobem zachytil politické změny a události spojené s obdobím tzv. Pražského jara. Závěrečná kapitola se zabývá hodnocením časopisu a okolnostmi, které vedly k jeho přeměně v měsíčník.
|
|
|
Půlstoletí týdeníku Nástup
Smrčková, Andrea ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Město Chomutov, ležící na úpatí Krušných hor a vklíněné mezi dva povrchové doly, zažívalo po roce 1945 velké proměny. Na místo německých obyvatel přicházeli čeští i slovenští osídlenci, kteří vynaložili mnoho sil na obnovení města i celého regionu. V 50. letech nabyla na významu průmyslová výroba a ráz regionu se začal výrazněji měnit. Mnohé vesnice ustoupily těžbě hnědého uhlí, stavěla se rozsáhlá sídliště, která měla pojmout zvyšující se počet obyvatel města. Ačkoli má Chomutov éru průmyslového rozkvětu již zřejmě za sebou, stopy zanechané po této činnosti jsou patrné dodnes zejména na okolní přírodě a odrazily se i na zdraví místních obyvatel. Ti se kromě toho dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností v regionu, který jen stěží láká nové obyvatele či alespoň turisty, kteří by byli ochotni objevovat skryté poklady Krušnohoří. Jakou podobu měl v této oblasti místní tisk před půlstoletím? Jak se jeho tvář proměňovala ve víru celospolečenských změn? A konečně, jakou pozici má regionální tisk na Chomutovsku dnes? Na tyto i další otázky jsem hledala odpovědi na stránkách archivních výtisků týdeníků Vpřed a Nástup, ve složkách ONV v kadaňském okresním archivu i při rozhovorech se dvěma pamětníky, kteří oba zanechali v redakci Nástupu kus svého života. Kromě severočeského deníku Průboj byl na...
|
host ::
RSS.