|
|
Predikce terapeutické odpovědi na neoadjuvantní léčbu u nádorů rekta
Pazdírek, Filip ; Hoch, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, Lubomír (oponent) ; Šimša, Jaromír (oponent)
Léčba lokálně pokročilého karcinomu rekta je multimodální. Její součástí je neoadjuvantní radiochemoterapie (NCHRT), která snižuje riziko lokální recidivy. Tato léčba je však doprovázena také vedlejšími účinky. Proto se hledají prediktivní markery umožňující identifikovat skupinu pacientů neodpovídající na léčbu, a tím je uchránit od nepříznivých účinků této léčby. S tímto cílem jsme monitorovali cirkulující nádorovou DNA (ctDNA) jako potenciální biomarker založený na tekuté biopsii. Zkoumali jsme plazmatické změny ctDNA během prvních dnů NCHRT a jejich vztah k časné odpovědi nádoru na léčbu a k celkovému přežití nemocných. U všech pacientů byla ctDNA do konce prvního týdne NCHRT významně snížena nebo zcela eliminována z plazmy, bohužel bez korelace s některým z klinických parametrů. Dynamika změn ctDNA během prvního týdne NCHRT není vhodná k predikci časné léčebné odpovědi u nádoru rekta. Předléčebná pozitivita ctDNA představovala statisticky významný negativní prognostický biomarker pro celkové přežití pacientů. Obecný princip rychlé eliminace ctDNA během počátečních dnů NCHRT je pozoruhodný a měl by být dále studován. Klíčová slova: nádor rekta, neoadjuvantní chemoradioterapie, cirkulující nádorová ctDNA, predikce, prognóza, odpověď, léčba, biomarker
|
|
|
Perineurální šíření pánevních nádorů: mechanismus a diagnostika
Čapek, Štěpán ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Hořínek, Daniel (oponent)
Perineurální šíření pánevních nádorů mechanismus a diagnostika Abstrakt Nádorová onemocnění plexus lumbosacralis jsou relativně vzácná a v případech s minimálním nebo neurčitým nálezem na zobrazovacích metodách může být stanovení správné diagnózy velmi zdlouhavé. V této práci popisujeme skupinu pacientů s perineurálním šířením nádoru pánevních orgánů od primárního ložiska podél autonomních nervů do plexus lumbosacralis a dále proximálně do spinálních nervů či intradurálně nebo naopak distálně do n. ischiadicus. Na souboru 17 pacientů s diagnózou perineurálního šíření nádorů pánevních orgánů popisujeme charakteristickou anamnézu, fyzikální nález a nález na zobrazovacích metodách. Diagnostika se v těchto případech opírá o nález na zobrazovacích metodách a výsledek biopsie plexus lumbosacralis nebo n. ischiadicus. Tato práce popisuje operační techniku cílené fascikulární biopsie n. ischiadicus a na souboru 117 pacientů s biopsií n. ischiadicus úspěšnost, výsledky a komplikace. Diagnostická výtěžnost byla 84.8 % a frekvence komplikací byla 2.7 %. Pokud je ke stanovení diagnózy nezbytný vzorek tkáně, cílené biopsie periferních nervů vedou k vyšší diagnostické výtěžnosti s přiměřeným rizikem komplikací. Perineurální šíření pánevních nádorů je nová klinicko-patologická jednotka, o které zatím nemáme dostatek...
|
|
|
Toxicita chemoradioterapie u pacientů s nádory konečníku starších 60 let
BABOROVÁ, Monika
Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem karcinomu rekta. Ročně bývá u nás zjištěno téměř 2 600 nádorů konečníku. V České republice je zhoubný nádor konečníku druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů i žen. Úmrtnost na tyto nádory je také vysoká, způsobují více než 4000 úmrtí ročně. V léčebné strategii vybraných zhoubných nádorů se v indikovaných případech využívá kombinace léčby radioterapie a chemoterapie. Záměrem kombinovaného použití je zvýšení léčebného účinku na nádorovou tkáň při ještě snesitelných vedlejších účincích léčby na zdravé tkáně. Vhodným výběrem cytostatik lze potenciační efekt kombinované terapie zvýšit, např. současnou aplikací chemoterapie v určité časové návaznosti na ozařování, tzn. konkomitantní chemoradioterapie. Kombinovaná léčba je toxičtější jak pro nádor, tak ovšem i pro normální tkáně v oblasti zasažené oběma léčebnými modalitami.
|
host ::
RSS.