|
|
Okruhy témat sledovaných ve výslechových protokolech tajných nekatolíků z Pelhřimovska z konce předtoleranční doby
DIEPOLDOVÁ, Zuzana
Předložená diplomová práce se zabývá zkoumáním okruhů témat, jež byla sledována a projednávána během výslechů s tajnými nekatolíky v předtoleranční době, tj. roku 1779 a později, u Hrdelního soudu v Pelhřimově, za pomoci písemně dochovaných výslechových protokolů, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu Pelhřimov, a konkrétně se nacházejí ve fondu Archiv města Pelhřimov. Práce tak navazuje na předchozí bakalářskou práci autorky, v níž jsou vybrané výslechové protokoly z téhož archivu editovány, a doplňuje ji o nové poznatky a přesnější interpretace. Práce zpracovává šest nejčastěji vyskytujících se témat probíraných při vyslýchání osob podezřelých z tajného nekatolictví, přičemž je každému motivu věnována samostatná část textu. První kapitola je zaměřena na osobní údaje vyslýchaných, které byly vždy zaznamenány na začátku výslechu, a na popisy charakteristických rysů osob. V druhé kapitole je pohled namířen na osobní prožívání víry pronásledovaných nekatolíků a na to, jaké panovaly rozdíly ve věrouce mezi nimi a katolíky. Třetí kapitola se věnuje tématu úředního zacházení a procesu vyšetřování, stejně jako i případnými tresty usvědčených viníků. Vzájemnou sítí kontaktů mezi nekatolíky z domácího či zahraničního prostředí se zabývá čtvrtá kapitola. Dále v páté kapitole je rozebrána problematika zakázaných nekatolických knih, jejich významný vliv na nekatolíky a pokusy katolické církve o jejich odstranění. Poslední šestá kapitola se zaměřuje na společensky měnící se roli a postavení žen z převážně venkovského prostředí, jež jsou zmíněny v protokolech. Pro názorné příklady jsou uvedeny v kapitolách ukázky přepsaných úryvků z protokolů.
|
|
| |
|
|
Praha mezi Vídní a Římem: Solní smlouva a správa cassa salis v letech 1630-1782
Honč, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá pobělohorskými jednáními o církevních statcích, vznikem konkordátní smlouvy (často označované jako smlouva solní) a správou solní pokladny v letech 1630-1782. Vysvětluje hlavní mechanismy fungování cassa salis, všímá si výše výnosů ze solní daně a různých účelů, na něž byly tyto prostředky vynakládány. Tím hlavním mělo být založení čtyř nových biskupství v Čechách, což se během 17. století podařilo jen částečně. Snaha o rekonstrukci farní sítě vedla na konci 17. století k založení oddělené pokladny tzv. cassa parochorum. Během celého období měla papežská kurie obavy, aby pražští arcibiskupové nespravovali solní pokladnu nezávisle na ní. Nespokojenost se správou pokladny nakonec vedla k utuženému dohledu ze strany apoštolských nunciů a k vizitaci cassa salis v roce 1710. Zvláštní pozornost je věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století. Státní moc se snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu za vlády císaře Josefa II.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.