|
|
Vliv ropné krize roku 1973 na růst reálného HDP Spojených států
Dobrovolný, David ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vliv ropného šoku z roku 1973 na reálné HDP Spojených států amerických. Teoretická část zahrnuje dosavadní mezníky v této oblasti zkoumání a představuje podrobný náhled na problematiku ropných šoků. Daný vztah následně v praktické části ověřuji pomocí modelu fixních vlivů odhadnutého užitím metody nejmenších čtverců a také pomocí instrumentálních proměnných. Na základě výsledků obou modelů se mi nepodařilo potvrdit statistickou významnost změny ceny ropy; závěrem této práce tedy je, že ropný šok z roku 1973 nebyl zásadním původcem následné krize, která se ve Spojených státech projevila po započetí ropného embarga.
|
|
|
Odhad potenciálního produktu v ČR a jeho vztah k hospodářskému cyklu
Svatošová, Ludmila ; Kloudová, Dana (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Potenciální produkt bývá užíván jako indikátor průběhu hospodářského cyklu. Cílem této práce je porovnat výsledky jednotlivých metod odhadu potenciálního produktu a ověřit hypotézu, že potenciální produkt respektive produkční mezera mohou sloužit jako spolehlivý indikátor k určení fáze hospodářského cyklu v podmínkách České republiky v letech 1996 - 2012. K odhadu potenciálního produktu bylo použito šesti metod -- lineární trend, Hodrick-Prescottův filtr, Baxter-Kingův filtr, Butterworthův filtr, Kalmanův filtr a produkční funkce. Na základě těchto odhadů byla stanovena produkční mezera. Srovnání výsledků všech použitých metod poukazuje na shodný vývoj trendu potenciálního produktu. Všechny použité metody odhadu potenciálního produktu, kromě Butterworthova filtru, prokázaly, že jejich výsledky jsou dobrými indikátory hospodářského cyklu v České republice.
|
|
|
Analýza japonské ztracené dekády devadesátých let 20. století
Klimeš, Jakub ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se snaží o popis příčin japonské recese v 90. letech 20. století a chce objasnit, proč zde krize trvala tak dlouho. Analýza reálného HDP, konkrétně pohybu jeho jednotlivých složek, vyvrátila hypotézu, že by za prohlubováním recese stála japonská míra úspor domácností. Práce se pak kriticky staví ke keynesiánským doporučením, která byla v Japonsku v 90. letech uplatňována. Sledovány jsou fiskální zásahy japonské vlády i monetární politika Bank of Japan, protože právě jejich jednání vedlo k prohlubování recese v 90. letech.
|
host ::
RSS.