|
|
Vliv provozních podmínek na hluk tramvaje v reálném provozu
Lounek, Kryštof ; Galas, Radovan (oponent) ; Valena, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce zkoumá vliv povětrnostních podmínek na kvílivý hluk produkovaný kontaktem kola s temenem kolejnice. Povětrnostními podmínkami se zde rozumí vlhkost vzduchu, teplota vzduchu a přítomnost deště. Dále práce porovnává konkrétní tramvaje z hlediska jejich tendence produkovat kvílivý hluk a také dle parametrů produkovaného hluku. Datové soubory použité v analýze pocházejí z období jednoho měsíce ze stacionárního modulu umístěného v blízkosti traťového oblouku v tramvajové smyčce Brno-Komín. Grafické závislosti, které jsou výstupem práce, popisují klesající tendenci průměrné hladiny hluku v závislosti na vlhkosti a stoupající tendenci průměrné hladiny hluku v závislosti na teplotě. Také ukazují výraznou redukci výskytu kvílivého hluku během deště. Z hlediska porovnání tramvají nejčastěji produkuje kvílivý hluk tramvaj č. 1713 a to v 86 % případů. Zároveň má i jedny z nejvyšších hodnot všech parametrů hluku. Závěry zjištěné touto prací mohou pomoci objasnit proměnlivé chování kvílivého hluku a také mohou sloužit pro identifikaci konkrétních hlučných tramvají.
|
|
|
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Vliv atmosférických srážek na otevírání prašníků
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Valuchová, Soňa (oponent)
Dehiscence prašníků je důležitý děj, který se odehrává v závěru životního cyklu rostliny. Jedná se o soubor postupně na sebe navazujících kroků, jejichž výsledkem je otevření prašníků. Tím jsou pylová zrna dána k dispozici do prostoru. Proces dehiscence je nutné správně načasovat a synchronizovat s dalšími procesy, které se v rámci rostliny odehrávají - pylová zrna musí být v momentu dehiscence zralá a je rovněž potřeba, aby se otevřel květ. Riziko však představují atmosférické srážky. Ty mohou snížit samčí fitness v případě, že dojde k dehiscenci prašníků tehdy, když jsou vnější podmínky nepříznivé. Cílem této práce bylo podrobné prozkoumání vlivu atmosférických srážek, deště a rosy, na dehiscenci prašníků Arabidopsis arenosa. Bylo zjištěno, že déšť a rosa vedou k odložení finální fáze dehiscence, a pylová zrna tak zůstávají uzavřena v prašníku. Mimo samotných srážek došlo k testování působení vodného a nevodného prostředí na dehiscenci prašníků a k pokusům o transformaci A. arenosa za využití Agrobacterium tumefaciens. Klíčová slova: dehiscence prašníku, otevírání květu, déšť, rosa, Arabidopsis arenosa, Agrobacterium tumefaciens, transformace
|
|
|
Realistický model oblohy
Kussior, Zdeněk ; Bílek, Václav (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Dokument popisuje teoretickou přípravou a řešení realistické vizualizace volumetrických oblaků pro prostředí simulátoru, běžícího v reálném čase. V první části se zabývám meteorologickým základem celého problému a uvádím mezinárodní klasifikaci oblaků do deseti základních kategorií včetně popisu jejich vzhledu, výskytu a okolností vzniku. Druhá část se zabývám zpětnou interakci oblaků se simulátorem. Ta dává oblačnosti charakter mechanické a elektromagnetické překážky, se kterou je v realistické simulátoru techniky vhodné počítat. Dále popisuji některé technologie i konkrétní implementace vizualizace a hodnotím jejich vlastnosti. V poslední části dokumentu popisuji samotnou implementaci systému zobrazování volumetrických oblaků a pokouším se popsat směr, kterým bude možné projekt v budoucnu dále rozvíjet.
|
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
|
Atmosferické efekty ve WebGL
Brydl, Jaroslav ; Lysek, Tomáš (oponent) ; Starka, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací a vykreslováním atmosferických efektů v prostředí WebGL s využitím aplikačního rozhraní Three.js. Jsou popsány principy fungování a implementace efektů střídání dne a noci, mraků, sněhu, deště a stínů. Efekty jsou převážně implementovány pomocí GLSL shaderů, které umožňují snadné použití napříč různými platformami.
|
|
|
Změny velikosti dešťových kapiček během deště
Kim, Yong Min ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Práce se věnuje měření velikosti dešťových kapiček za každou minutu během několika srážkových epizod. Ze získaných datových matic lze vytvořit za jednoduchý graf - konturové barevné mapy. Dynamiku velikostních distribucí dešťových kapiček během srážky budeme dávat do souvislosti s typem srážky a globálním pohybem vzdušných mas před srážkovou epizodou.
|
|
|
Měření okamžité hodnoty intenzity deště akustickou metodou
Kresta, Daniel ; Poliak, Juraj (oponent) ; Wilfert, Otakar (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací měření intenzit srážek pomocí akustické metody. Je rozdělena na čtyři části. V první části práce jsou rozebrány teoretické poznatky aplikované v praktické části. Druhá část obsahuje návrh pracoviště pro dané měření. V třetí části jsou uvedené experimentální nahrávky a jejich analýza. Dále jsou zde zpracovány naměřené hodnoty a jejich využití v měřicím programu. Ve čtvrté závěrečné části jsou shrnuty výsledky práce, výhody a nevýhody použití akustického měřiče srážek.
|
|
|
Predikce deště pomocí meteorologického radaru
Gerych, Petr ; Hradiš, Michal (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Práce se zabývá krátkodobou predikcí deště. Jako vstupní data jsou využívány statické snímky z meteorologických radarů. Je zde popsán princip práce těchto radarů. Možné metody pro detekci objektu, registraci objektu, interpolace a extrapolace pohybu. Pro predikci deště se využívá algoritmus pro semínkové vyplňování a extrapolace pomocí Lagrangeova interpolačního polynomu. Aplikace je napsána v jazyce C++ pod OS Linux. Jsou zde také uvedeny příklady výsledků aplikace.
|
host ::
RSS.