Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza účinnosti a nežádoucích efektů radikální chemoradioterapie karcinomu anu
Vácha, Ondřej ; Vítek, Pavel (vedoucí práce) ; Konopásek, Bohuslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je analýza účinnosti a nežádoucích efektů radikální chemoradioterapie ca anu. Specifikem chemoradioterapie ca anu je vysoká protinádorová účinnost a současně závažné nežádoucí účinky, jejichž manifestace může finálně ovlivnit i parametr přežívání nemocných. Údaje 110 pacientů léčených v posledních 20 letech v Ústavu radiační onkologie FN Na Bulovce v Praze byly analyzovány pro stanovení vlivu techniky záření, chemoterapie a dalších proměnných na výsledky léčby. Při používání chemoradiačního režimu (mitomycin +5-Fu a ozařování až 60Gy), práce potvrzuje vysokou úspěšnost z hlediska přežívání a relapsů choroby. Vyskytuje se ale také značná míra akutní a chronické toxicity. Právě proto se značně redukuje používání chemoterapie u starších pacientů. Avšak úspěšnost léčby z hlediska přežívání a relapsů choroby se u nich výrazně nemění. Věk pacientů jako neustále se měnící proměnná nemá velký vliv ať už na jejich přežívání tak na relaps jejich chorob. Složitější a pokročilejší metody ozařování IMRT značně zmenšily počet vedlejších efektů spojenými se standardními 2D a 3D konformními metodami. Závěr: Vysoká toxicita standardní chemoradiace pro anální karcinom může být snížena, když se použije technologie ozařování IMRT. Nicméně u starších pacientů toxicita může být snížena i...
Vyhodnocení klinických výsledků in-vivo dozimetrie na onkologii v Českých Budějovicích
ČAJANOVÁ, Nikola
Radioterapie neboli léčba pomocí účinků ionizujícího záření patří dnes k hlavním metodám léčby onkologických onemocnění. Dostatečně vysoké dávky ionizujícího záření jsou schopny inaktivovat a usmrcovat nádorové buňky. Okolní zdravé tkáni však tyto účinky záření škodí. Strategickým cílem radioterapie je tedy odstranění nádorového ložiska při co nejmenším poškození okolní zdravé tkáně. Úkolem radioterapie je najít optimální kompromis mezi těmito dvěma protichůdnými požadavky. Plánování ozařovací léčby je velmi zdlouhavý a složitý proces. Měl by být precizně proveden, aby se zachovala co nejvyšší účinnost a bezpečnost léčby. Cílový objem stanovený radiačním onkologem se musí pomocí různých zobrazovacích technik (především CT) přesně lokalizovat než dojde na jeho ozáření na ozařovači. Dále je potřeba provést stanovení velikosti jednotlivé a celkové dávky, frakcionace, ozařovací podmínky, velikost a uspořádání ozařovacích polí ad. Celý plánovací proces je potřeba neustále verifikovat. Během plánování se provádí verifikace pacienta, ozařovacích podmínek (verifikační systém), cílového objemu (verifikační snímky) a verifikace dávky (dozimetrie) k zajištění co nejvyšší kvality radioterapie. Zajištěním kvality v radioterapii se zabývá mezinárodní program Quality Assurance (QA), který podle zákona musí mít každé pracoviště radiační onkologie v České Republice vypracován. Tento program definuje postupy, které je třeba dodržet, aby se eliminovaly veškeré nepřesnosti, které by mohly vést k suboptimální léčbě zářením nadměrné či nedostatečné expozici. Jedním z nástrojů QA v radioterapii je i in-vivo dozimetrie, která je hlavním předmětem této bakalářské studie. Součástí verifikačního systému a jako poslední pojistka QA v celém algoritmu léčby zářením je in-vivo dozimetrie. Pomocí této techniky se měří vstupní a výstupní dávka záření v podmínkách in-vivo, tj. přímo na pacientovi. Měřením se ověřuje, zda souhlasí naplánovaná dávka s dávkou ozařovanou. In-vivo dozimetrie se provádí u radikálních onkologických pacientů během zevního ozáření na lineárním urychlovači. Dávka záření se detekuje pomocí polovodičových diod nebo termoluminiscenčních materiálů. In-vivo měření neslouží pouze ke kontrole dávky dodané do cílového objemu, ale také dávky absorbované v kritických orgánech anebo v situacích, kdy je dávku těžké předvídat. Prostřednictvím in-vivo dozimetrie lze včas odhalit různé systémové nepřesnosti nebo náhodné chyby u jednotlivých pacientů. K odhalení nesprávné dávky záření slouží tzv. toleranční limity. Při překročení limitů je třeba provést detailní kontrolu všech kroků radioterapeutického procesu. K seznámení s problematikou in-vivo dozimetrie a jejím zastoupením v současné radioterapii byla zpracována teoretická část bakalářské práce s použitím odborných informačních zdrojů...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.