|
|
Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany
Balharová, Gabriela ; Menšík, Miroslav (oponent) ; Kremlička, Antonín (vedoucí práce)
Téma mé bakalářské práce je Zabezpečení dočasného a náhradního ubytování obyvatelstva evakuovaného ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany. V úvodu se zabývám krizovou situací a obecnou charakteristikou Jaderné elektrárny Dukovany. Následuje popis radiační havárie, co nám při této havárii hrozí a jak se máme při jejím vzniku chovat. Následující části jsou vyhrazeny pro vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Dukovany, evakuaci obyvatelstva a jeho náhradní i dlouhodobé ubytování. Soustředím se na otázku: „Co s evakuovanými obyvateli dělat dál, jak je zabezpečit?“. Jaké povinnosti mají starostové příjmových a evakuovaných obcí. Samozřejmě zde nechybí ani legislativní vymezení. Poslední kapitola je věnována mému návrhu, jak otázky spojené s přesídlením obyvatelstva řešit. V závěru bakalářské práce je souhrn poznatků, které jsem při zpracování práce získala.
|
|
|
Význam celostátní Radiační monitorovací sítě
Tesař, Jakub ; Kaufmanová, Marie (oponent) ; Havránková, Barbora (vedoucí práce)
Bakalářská práce podává ucelený přehled o celostátní Radiační monitorovací síti. Vysvětluje význam celostátní Radiační monitorovací sítě. Popisuje monitorování za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace. Závěrem práce je prokázání významu celostátní Radiační monitorovací sítě v případě radiační nehody, havárie nebo mimořádné situace.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva před a při radiační havárii
Červinka, Petr ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá ochranou obyvatelstva před a při radiační havárii. V první části je popsáno jaké nebezpečí představují radiační havárie. Dále jsou uvedeny zdroje rizika a klasifikace havárií v jaderných elektrárnách. Je uvedena legislativa ČR týkající se této oblasti a zásady ochrany obyvatelstva. Součástí této práce je stručná studie havárie v Černobylu a návrh kapesní příručky pro obyvatelstvo.
|
|
|
Porovnání připravenosti obyvatel zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice v oblasti ochrany obyvatelstva s přihlédnutím k diferenciaci populace
KOLÁŘ, Jiří
Dobrá připravenost obyvatel na mimořádnou událost způsobenou radiační havárií je důležitým předpokladem pro zvládnutí této situace, pro bezproblémový průběh opatření souvisejících s ochranou obyvatelstva a samozřejmě je důležitým předpokladem pro ochranu života a zdraví každého jedince. Lidé by si měli rizika mimořádných událostí uvědomovat, v rámci svých možností na ně být připraveni tak, aby byli schopni pomoci sobě i svým blízkým. Cílem této diplomové práce bylo provést průzkum připravenosti obyvatel zón havarijního plánování jaderných elektráren v České republice (Jaderná elektrárna Dukovany) a na Slovensku (Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice) na mimořádnou událost a posoudit, zda se tato připravenost v obou státech liší. Elektrárny v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích byly pro výzkum zvoleny právě proto, že byly vybudovány a uvedeny do provozu ještě v době společného státu Čechů a Slováků. Pro práci byla stanovena hypotéza: Připravenost obyvatel na mimořádnou událost v zónách havarijního plánování jaderných elektráren v České republice a na Slovensku je na stejné úrovni. S přihlédnutím k diferenciaci populace byly samostatně vyhodnoceny odpovědi respondentů ve věkové kategorii 41-65 let. Teoretická část této práce je ve svém úvodu zaměřena na historický vývoj jaderných elektráren na území bývalého Československa a zabývá se výhodami a nevýhodami výroby elektrické energie pomocí štěpné reakce. Další část pojednává o bezpečnosti a bezpečném provozu jaderných elektráren. Je zde zmíněna mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí včetně příkladů havárií jaderných zařízení. V závěru teoretické části je uveden přehled legislativních předpisů vztahujících se k jaderné bezpečnosti a ochraně obyvatelstva v obou státech a přehled opatření týkajících se ochrany obyvatelstva při nastalé radiační havárii. Výzkumná část této práce byla zahájena formou dotazníkového šetření u obyvatel v obou zónách havarijního plánování. Polovina z celkových šestnácti otázek je vyhodnocena formou deskriptivní a matematické statistiky, odpovědi na zbývající otázky poukazují na chování, informovanost, připravenost a odlišné potřeby lidí v případě nouzového ukrytí a evakuace při mimořádné události způsobené radiační havárií v jaderné elektrárně. Hypotéza byla ověřována dvojvýběrovým parametrickým testováním. Prostřednictvím t-testu bylo prokázáno, že v připravenosti obyvatel obou zón havarijního plánování není statisticky významný rozdíl. Hypotéza byla tedy přijata. Použitím testu dobré shody bylo zjištěno, že empirické rozdělení u obou výběrových statistických souborů lze nahradit normálním rozdělením, takže lze obě empirické křivky nahradit Gaussovou křivkou. Dílčí výzkum byl zaměřen na věkovou kategorii 41-65 let. I zde byla prokázána neparametrickým testováním normalita u obou výběrových statistických souborů. Rovněž aplikace dvojvýběrového parametrického testování potvrdila, že připravenost obyvatel této věkové kategorie se v obou zónách neliší. Jednotlivé odpovědi byly zaznamenány graficky a v diskuzi byly okomentovány rozdíly a specifika zejména s ohledem na odlišné znalosti, chování a specifické požadavky lidí v případě evakuace. V souvislosti s výsledky naměřenými v jednotlivých zónách havarijního plánování by bylo vhodné uvážit, zda by místo zjištěného normálního rozdělení připravenosti nemělo být naměřeno jiné, například Poissonovo rozdělení, které by svědčilo o lepší připravenosti na mimořádné události. Důležitá je edukace a osvěta takovou formou, která vzbudí zájem obyvatel žijících v zónách havarijního plánování o danou problematiku.
|
|
|
Analýza způsobu zajištění evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
STARÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá řešením evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem radioaktivních látek. Analyzuje možný způsob evakuace osob jako jednoho z nejdůležitějších ochranných opatření k zajištění ochrany obyvatelstva. Práce se zejména zaměřuje na správné postupy v případě realizace evakuace a kompetence osob, kterých se ochranné opatření týká. Uvádí základní kritéria, která jsou uplatňována při ochraně obyvatelstva před účinky ionizujícího záření v okolí jaderné elektrárny. Navrhuje zkvalitnění zabezpečení ochrany a informovanosti osob v zóně havarijního plánování. Práce se opírá o platné právní předpisy a odborné publikace zkoumané problematiky. Zmiňuje vnější havarijní plán, jako základní dokument pro plánování opatření k likvidaci následků radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků pro zónu havarijního plánování. Teoretická část vychází z analýzy současné legislativy týkající se dané problematiky, uvádí obecnou charakteristiku jaderného zařízení a zóny havarijního plánování, definuje základní pojmy a pojednává o důležitých ochranných opatřeních při řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti s radiační havárií v jaderné elektrárně. Práce klade důraz na zásady správného chování obyvatelstva v případě vzniku takovéto havárie. Pro zpracování diplomové práce byla využita explorativní metoda dotazování, ze které vychází navržená metodika. Na základě analýzy výsledků z dotazníkového průzkumu, byly navrženy možné způsoby zlepšení této oblasti. Z nashromážděných údajů byla posouzena možná systémová opatření evakuace s ohledem na uplatnění v praxi.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v zóně havarijního plánování v okolí jaderné elektrárny Temelín
MARTINŮ, Pavlína
Tato práce představuje příspěvek do diskuse o ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Záměrem bylo zhodnotit stávající systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ možného vzniku radiační havárie. Současně byla provedena analýza provázanosti mezi klasifikačním systémem mimořádných událostí, platným pro jadernou elektrárnu Temelín, a systémem neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo. V úvodní části mé práce jsou uvedeny základní informace o jaderné elektrárně Temelín. Pozornost byla věnována jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, principům havarijní připravenosti a typům provozních režimů na jaderné elektrárně. Dále je popsán systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ vzniku radiační havárie. V této části je také vysvětlen systém klasifikace mimořádných událostí na jaderné elektrárně Temelín, způsoby jejich vyhlášení a možnosti varování obyvatelstva. Také je zde popsán systém zavádění neodkladných ochranných opatření. Jedním z výstupů této práce je jednoduchý výukový softwarový program, využitelný hlavně pro vzdělávání dětí. Mohou tak získat informace o tom, jak se chovat v případě vzniku radiační havárie. Softwarový program je přiložen ve formě CD a získané vědomosti mohou být ověřeny krátkým testem.
|
|
|
Činnost orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva města Týn nad Vltavou v důsledku radiační havárie {--} MU 3 na Jaderné elektrárně Temelín
HLAVÁČ, Roman
V úvodu mé bakalářské práce je popsána charakteristika města Týn nad Vltavou a jeho hlavní hrozba pro obyvatele, kterou činí nedaleko ležící Jaderná elektrárna Temelín. V další části je popsán integrovaný záchranný systém, jeho složky, postavení a úkoly, dále hlavní orgány krizového řízení s důrazem na orgány krizového řízení města Týn nad Vltavou a krizové plánování. Podrobněji je uveden popis činnosti bezpečnostní rady města a především krizového štábu města Týn nad Vltavou při přípravě a řešení krizové situace. Dále je zde pojednáno o havarijní připravenosti, kategorizaci pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti a rozebrány jsou zde i radiační mimořádné události, jejich rozdělení a opatření, která se přijímají při jejich vyhlášení. Na tuto část je navázáno vysvětlení s popisem vnitřního a vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Zmíněna jsou také ochranná opatření, která jsou přijímána v souvislosti s radiační havárií na JE Temelín. Je zde uvedeno jejich rozdělení, popis a způsob zavádění. Detailně je pohovořeno především o evakuaci obyvatelstva, způsobu jejího uskutečnění, činnosti a úkolech orgánů krizového řízení při jejím provedení. Cílem práce bylo analyzování úkolů a ověření současné připravenosti orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva z důvodu radiační havárie na JE Temelín. Prostřednictvím sociologického průzkumu mezi obyvatelstvem v Týně nad Vltavou, který byl proveden formou anketního lístku, byla ověřena znalost obyvatelstva žijícího v Týně nad Vltavou o problematice evakuace při radiační havárii na JE Temelín. Výsledky získané provedeným průzkumem jsou součástí práce a jsou znázorněny v grafické podobě.
|
|
|
Úkoly a opatření krizového štábu obce s rozšířenou působností při úniku radioaktivních látek
NÁZROVÁ, Lucie
Problematika ohrožení radioaktivními látkami je velmi málo publikována. Přitom může představovat velmi vysoké riziko s nevratnými následky jak pro člověka, tak pro prostředí, ve kterém žije. I přes pravidelné kontroly zdrojů radioaktivního záření a zpracování problematiky v havarijních plánech, nelze zcela vyloučit možnost ohrožení obyvatel radioaktivními látkami, například poruchami technologií, nezodpovědností člověka, kriminálními činy, ale zejména v souvislosti terorismem, a ani použití jaderných zbraní k vojenským, či politickým cílům nelze opominout. Základem pro realistické vyhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivních látek a možným ohrožením obyvatel radioaktivními látkami není pravděpodobnost vzniku takové události, ale především její možné následky. Je to z toho důvodu, že sice pravděpodobnost vzniku radiační nehody, radiační události je v České republice velmi malá, ale případné následky mohou být pro řadu obyvatel nevratné. A to je důvod, proč je nutné se problematikou ohrožení obyvatel radioaktivními látkami zabývat.
|
|
|
Možnosti ochrany osob před účinky zevního ozáření
ŘEHÁK, Miloš
Tato bakalářská práce je věnována zejména možnostem ochrany osob před účinky zevního ozáření. Jsou zde popsány zdroje ionizujícího záření, druhy ionizujícího záření a interakce ionizujícího záření s hmotou. Dále je pozornost věnována samotným metodám ochrany osob před účinky zevního ozáření. A to jak pracovníkům se zdroji ionizujícího záření, tak ozařovaným osobám například při diagnostickém nebo léčebném ozáření v medicíně.
|
|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
host ::
RSS.