|
|
Biodegradace polyesterů a dalších polymerů v prostředí půdy a kompostu
Papala, František ; Smilek, Jiří (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje biodegradaci polyhydroxybutyrátu (PHB) a polyesteru kyseliny mléčné (PLA) v prostředí půdy a kompostu. Experimentální část se zaobírá rozdíly degradace mezi prostředími a vlivem degradovaných polymerů na samotné prostředí. Testy odhalily, že především vyšší teplota a popřípadě vyšší vlhkost prostředí mají velký vliv na rychlost biodegradace. V prostředí kompostu došlo k viditelnému úbytku všech polymerů, zatímco polymery v prostředí půdy nevykazovaly viditelnou změnu a ani hmotnostní úbytek v 8. týdnu experimentu. Přestože snímky z SEM prokázaly pomalou mikrobiální degradaci PHB v prostředí půdy, ani u jednoho ze vzorků PLA toto k vidění nebylo. Což by naznačovalo abiotickou degradaci PLA. Germinační a ani růstový test, které využily připravené komposty přetížené testovanými polymery jako substrát, respektive hnojivo, nevykazovaly ve většině případů signifikantní rozdíly mezi jednotlivými rostlinami napříč substráty. Díky tomu můžeme předpokládat, že polymery a ani jejich degradační produkty vznikající v rámci procesu kompostování nejsou fytotoxické.
|
|
|
Biodegradace polyesterů a dalších polymerů v prostředí půdy a kompostu
Papala, František ; Smilek, Jiří (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje biodegradaci polyhydroxybutyrátu (PHB) a polyesteru kyseliny mléčné (PLA) v prostředí půdy a kompostu. Experimentální část se zaobírá rozdíly degradace mezi prostředími a vlivem degradovaných polymerů na samotné prostředí. Testy odhalily, že především vyšší teplota a popřípadě vyšší vlhkost prostředí mají velký vliv na rychlost biodegradace. V prostředí kompostu došlo k viditelnému úbytku všech polymerů, zatímco polymery v prostředí půdy nevykazovaly viditelnou změnu a ani hmotnostní úbytek v 8. týdnu experimentu. Přestože snímky z SEM prokázaly pomalou mikrobiální degradaci PHB v prostředí půdy, ani u jednoho ze vzorků PLA toto k vidění nebylo. Což by naznačovalo abiotickou degradaci PLA. Germinační a ani růstový test, které využily připravené komposty přetížené testovanými polymery jako substrát, respektive hnojivo, nevykazovaly ve většině případů signifikantní rozdíly mezi jednotlivými rostlinami napříč substráty. Díky tomu můžeme předpokládat, že polymery a ani jejich degradační produkty vznikající v rámci procesu kompostování nejsou fytotoxické.
|
|
|
Změny biochemických ukazatelů u ryb v souvislosti se zvýšenými koncentracemi dusitanů ve vodě
PODLESNÝ, Martin
Cílem této práce bylo posouzení vlivu dusitanů na ryby na základě změn vybraných biochemických ukazatelů. Sledování bylo prováděno formou testů akutní toxicity na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a sumci velkém (Silurus glanis) a subchronické toxicity (růstový test) na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss). Teoretická část je zaměřena na toxikologii vodních živočichů a na hodnocení toxicity látek a přípravků pro vodní organismy. Dále jsou zde uvedeny bližší informace o dusitanech, konkrétně o jejich výskytu a zdrojích ve vodním prostředí, o mechanismu jejich příjmu a toxickém působení na ryby, včetně faktorů, které jejich toxicitu ovlivňují. V praktické části je uvedena metodika a výsledky testů akutní toxicity na pstruhu duhovém a sumci velkém a subchronického testu na pstruhu duhovém. Na základě výsledků testů akutní toxicity byly stanoveny hodnoty 96hLC50 pro pstruha duhového (96hLC50 = 11,2 mg.l-1 NO2-) a pro sumce velkého (96hLC50 = 15,3 mg.l-1 NO2-). Subchronický test toxicity, při kterém byl pstruh duhový vystaven po dobu 28 dnů dusitanům v koncentracích od 0,01 až 3,0 mg.l-1 NO2-, prokázal zvýšení koncentrace glukózy a snížení koncentrace draslíku v krevní plasmě u všech pokusných ryb. Nejvyšší koncentrace dusitanů (3,0 mg.l-1 NO2-) vyvolala 42 % inhibici růstu a 65 % mortalitu ryb. Kumulace dusitanů v krevní plasmě pokusných ryb byla prokázána po expozici dusitanům v koncentracích 0,6 až 3,0 mg.l-1 NO2-.
|
host ::
RSS.