|
|
Užití otolitů pro studium růstu a populační dynamiky okounovitých a kaprovitých ryb v zatopeném důlním díle Most
Tůmová, Eliška ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Diplomová práce porovnává růst okounovitých a kaprovitých ryb v nově vzniklé nádrži (zatopená důlní jáma) Most s nádrží Vír, která je již ustálená, padesát let stará. Ryby byly chytány pomocí tenatních síti pracovníky Hydrobiologického ústavu Akademie věd, Česká republika, kteří v těchto nádržích provádějí průzkum rybí obsádky. Pro určení věku a zpětné určení růstu v jednotlivých letech byli z ryb odebrány otolity, šupiny a skřelové kosti, a to jak kaprovitých tak okounovitých druhů. Předpokládá se výrazný rozdíl v růstu, hlavně v prvních dvou rocích života mezi oběma typy nádrží díky nadbytku živin a potravy v zatopeném důlním díle. Cílem diplomové práce je nejen popsat tento předpokládaný rozdíl v růstu jednotlivých druhů, ale i odhadnout jeho příčiny. Zároveň budou ve velmi kontrastních podmínkách porovnány různé metody určení věku ryb. Klíčová slova: otolit, stáří ryb, populace ryb, růst ryb, vodní nádrž, zatopená důlní jáma, růstové křivky
|
|
|
Sledování růstu teplokrevných hříbat
Scheibingerová, Michaela
Naše diplomová práce je zaměřena na sledování růstu teplokrevných hříbat. Cílem práce bylo vyhodnotit růstovou alometrii, hipometrické indexy a korelační závislost mezi jednotlivými tělesnými mírami. Dále statisticky vyhodnotit růst hříbat v závislosti na daných faktorech (pohlavní dimorfismus, chovatel, rok narození, pořadí narození, otec) a porovnat naměřené hodnoty s růstovými standardy a růstovými pásmy u teplokrevných koní. Do sledování byly zahrnuty tři chovy jihomoravské oblasti. Měření hříbat probíhalo v letech 2013 až 2016, od narození do věku tří let, vždy 1× měsíčně za pomoci měřících pomůcek a to míry hůlkové a pásky. Sledovanými mírami byly: kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod hrudníku, délka těla a obvod holeně. Dle výsledků jsme zjistili, že hřebečci jsou oproti klisničkám mnohem náchylnější na negativní působení vnějších faktorů a hůře je snášejí. Růstová intenzita hřebečků je však ve všech hodnocených rozměrech vyšší. Klisničky prokázaly po celou dobu sledování vyšší index formátu těla, který je daný z důvodu očekávaného vývoje plodu v dospělosti. Díky prokazatelně silnější kostře u hřebečků nám vyšel vyšší index zatížení holeně u klisniček. Nejvyšší růstové schopnosti bylo dosaženo v chovu Velké Němčice, kde se domníváme, že jsou hříbatům poskytnuty nejlepší podmínky pro růst a vývin. Dále jsme prokázali, že hříbata narozená jako 4. a 5. v pořadí vykazují nejintenzivnější růst. Tento výsledek přisuzujeme dosažení tělesné dospělosti klisen matek, které jsou schopné pokrýt nároky hříbat. Naopak nejslabšího růstu bylo dosahováno u hříbat narozených jako 1., 3. a 6. v pořadí. Po vyhodnocení naměřených hodnot s růstovými standardy jsme se rozhodli ponechat ty stávající s důrazem na pravidelnou kontrolu růstu a vývinu hříbat ze strany chovatelů.
|
|
|
Analýza růstové schopnosti krůt ve vybraném podniku
JANDOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit parametry výkrmnosti u hybrida B.U.T. 6 ve vybraném podniku. Bylo vyhodnoceno 6 turnusů krocanů. Analýza růstu byla provedena na základě týdenního vážení. Průměrná živá hmotnost ve 21 týdnech věku byla dosažena 21,83 kg. Nejvyšší hodnota byla ve 3. turnusu (22,18 kg) a nejnižší byla ve 2. a 6. turnusu (21,62 kg). Při porovnání s technologickým postupem byly rozdíly průměrné hmotnosti od 5. týdne až do konce výkrmu vyhodnocené jako statisticky významné. Průměrná konverze krmiva byla zjištěna 2,73 kg. Nejvyšší byla v 1. turnusu (2,82 kg) a nejnižší byla v 5. turnusu (2,62 kg). Průměrný inflexní bod byl dosažen ve 14. týdnu (12,1 kg). Nejdříve byl dosažen v 1. a 2. turnusu (13,6 týdnů; 11,7 kg a 13,7 týdnů; 11,4 kg) a nejpozději ve 4. turnusu (15,5 týdnů; 13,6 kg). Průměrný maximální denní přírůstek byl zjištěn 203,1 g (13,6 týdnů). Nejvyšší byl ve 3. turnusu (204,9 g; 13,6 týdnů) a nejnižší byl ve 4. turnusu (195,3 g; 14,3 týdnů). Průměrný úhyn byl zjištěn 6,39 %. Nejvyšší byl v 6. turnusu (8,44 %, resp. 858 ks) a nejnižší byl ve 4. turnusu (4,50 %, resp. 457 ks).
|
|
|
Ekologické a fylogenetické vlivy určující variabilitu v typu růstu u amniot
Stanková, Veronika ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Růst je proces, při kterém dochází ke zvětšování orgánů nebo celého těla. Lze ho modelovat pomocí růstových modelů a křivek. Práce se primárně věnuje vysvětlení dvou typů růstu - ukončeného růstu, který končí po dosažení pohlavní dospělosti nebo po začátku reprodukce, a neukončeného růstu, který naopak pokračuje i po reprodukci nebo po dosažení pohlavní dospělosti. V literatuře se obecně udává, že ptáci a savci mají ukončený růst a plazi, obojživelníci a ryby mají neukončený růst. Cílem práce bylo zanalyzovat současnou dostupnou literaturu týkající se růstu a zhodnotit univerzálnost výše zmíněných tvrzení o růstu u obratlovců. V práci jsou zmíněny ekologické a fylogenetické vlivy ovlivňující růst, fyziologická regulace růstu a mechanismy růstu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Užití otolitů pro studium růstu a populační dynamiky okounovitých a kaprovitých ryb v zatopeném důlním díle Most
Tůmová, Eliška ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Diplomová práce porovnává růst okounovitých a kaprovitých ryb v nově vzniklé nádrži (zatopená důlní jáma) Most s nádrží Vír, která je již ustálená, padesát let stará. Ryby byly chytány pomocí tenatních síti pracovníky Hydrobiologického ústavu Akademie věd, Česká republika, kteří v těchto nádržích provádějí průzkum rybí obsádky. Pro určení věku a zpětné určení růstu v jednotlivých letech byli z ryb odebrány otolity, šupiny a skřelové kosti, a to jak kaprovitých tak okounovitých druhů. Předpokládá se výrazný rozdíl v růstu, hlavně v prvních dvou rocích života mezi oběma typy nádrží díky nadbytku živin a potravy v zatopeném důlním díle. Cílem diplomové práce je nejen popsat tento předpokládaný rozdíl v růstu jednotlivých druhů, ale i odhadnout jeho příčiny. Zároveň budou ve velmi kontrastních podmínkách porovnány různé metody určení věku ryb. Klíčová slova: otolit, stáří ryb, populace ryb, růst ryb, vodní nádrž, zatopená důlní jáma, růstové křivky
|
|
|
Sledování růstu huculských hříbat
Karbusická, Alžběta
Práce mapuje aktuální stav vývinu huculských hříbat, díky měření dvou největších chovu v ČR. Každý z chovů se nachází v odlišných klimatických podmínkách a také způsob odchovu je rozdílný. Dalším cílem také bylo provést literární přehled na téma růstu a vývoje hříbat, včetně problematiky sestavení růstových křivek a jejich využití. Měření probíhalo jednou měsíčně v období jaro 2013 až jaro 2015. Změřeno bylo celkem 23 hříbat, pomocí laserové míry a měřena byla pouze míra kohoutková výška hůlková (KVH). Práce se zaměřuje na porovnání vlivu místa odchovu. Dále porovnává rozdíl pohlaví a linie otců. Hodnocené byly linie Goral, Gurgul a Oušor. Křivky potvrdily vliv místa odchovu, kdy hříbata z nížinné oblasti výrazněji rostla. Vliv pohlaví v této práci nebyl prokázán, avšak mnoho autoru tento vliv potvrzuje. Linie jsou mírně odlišné, pro lepší úsudek by ale bylo potřeba měžit více hříbat. Sestavení růstových křivek pro praxi zatím není možné.
|
|
| |
|
|
Růst teplokrevných hřebců v průběhu odchovu
HRDINOVÁ, Lenka
Smyslem této diplomové práce bylo prověřit růst a růstové křivky hřebců českého teplokrevníka v průběhu odchovu. Podkladové materiály byly získány na základě vlastního šetření na testační odchovně českého teplokrevníka v Nových Dvorech (součást Zemského hřebčince v Písku, s.p.). Hřebci byli měřeni v průběhu let 2009 ? 2010 a to ve věku 7 - 32 měsíců. V průběhu této doby bylo měřeno 13 tělesným rozměrů, včetně čtyř základních ? kohoutkové výšky hůlkové (KVH) a páskové (KVP), obvodu hrudníku (OH) a obvodu holeně (Ohol). Z jednotlivých měr byly zpracovány růstové křivky a průběh růstu, který byl následně porovnán s literaturou. Ve výsledcích práce byly zjištěny největší odlišnosti oproti růstovému standardu u kohoutkové výšky hůlkové. Bylo zjištěno, že většina měřených hřebců je zařazena do růstového pásma + 1 (90,6% případů). Zbývající 9,4% případů bylo zařazeno do pásma + 2. Problém je také ve způsobu formulace současného standardu, kdy současný standard je určen jedním konkrétním číslem (průměrnou hodnotou) a ne rozptylem v určitém rozsahu. V přímé závislosti s KVH se zvýšila i kohoutková výška pásková. Na základě výsledků můžeme konstatovat, že růstová křivka hřebců českého teplokrevníka se změnila a je vhodné uvažovat o její aktualizaci a úpravě vyjádření standardu na rozptylové pásmo.
|
host ::
RSS.