|
|
"The State of Emergency": Příspěvek k dějinám Velké Británie v první polovině sedmdesátých let 20. století
Rýgrová, Pavla ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá britskou hospodářskou politikou Heathovy konzervativní vlády (1970-1974), procesem formulování této politiky během opozičních let 1965-1970 a přehodnocením jejích principů roku 1972. Důraz je kladen na problematické aspekty původní politiky a na analýzu způsobu, jakým se zkušenost vlády z let 1970-1972 promítla do hospodářské politiky v letech 1972-1974. Prostor je věnován i ropnému šoku z roku 1973 a hornickým obstrukcím a následné stávce z let 1973-1974 jako významným faktorům testujícím životaschopnost nového kurzu. Práce zkoumá, jaký vliv měl obrat z roku 1972 na postavení Konzervativní strany mezi voliči a jak se odrazil v pozici lídra strany Edwarda Heathe. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tichá revoluce. Proměna identity frankofonního Québecu.
Denemark, Jan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá québeckou politikou a proměnou identity Québecu od tiché revoluce. Analyzuje dynamiku změn a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby québecké politiky. Historicky podmíněná diskriminace byla příčinou hlubokého pocitu kolektivní méněcennosti. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby québecké politiky. Od tiché revoluce v šedesátých letech dvacátého století prošla québecká společnost dynamickou proměnou identity nejen v rámci provincie, ale i ve vztahu ke zbytku Kanady. Důsledkem proměny identity je i fakt, že Québec jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost později odmítl kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Québec jako odlišnou společnost, a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Québec přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus. Při analýze vývoje identity a nacionalismu je převažujícím přístupem metoda kritického zkoumání empirické zkušenosti Québecu a tezí teoretických konceptů Charlese Taylora a Willa Kymlicky. Bylo nutné ujasnit si termíny a prostudovat Taylorovy a Kymlickovy teze o multikulturalismu, identitě, komunitarismu a liberalismu jako výchozího bodu k analýze vývoje mnohonárodního státu Kanady....
|
|
|
"The State of Emergency": Příspěvek k dějinám Velké Británie v první polovině sedmdesátých let 20. století
Rýgrová, Pavla ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá britskou hospodářskou politikou Heathovy konzervativní vlády (1970-1974), procesem formulování této politiky během opozičních let 1965-1970 a přehodnocením jejích principů roku 1972. Důraz je kladen na problematické aspekty původní politiky a na analýzu způsobu, jakým se zkušenost vlády z let 1970-1972 promítla do hospodářské politiky v letech 1972-1974. Prostor je věnován i ropnému šoku z roku 1973 a hornickým obstrukcím a následné stávce z let 1973-1974 jako významným faktorům testujícím životaschopnost nového kurzu. Práce zkoumá, jaký vliv měl obrat z roku 1972 na postavení Konzervativní strany mezi voliči a jak se odrazil v pozici lídra strany Edwarda Heathe. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Zvláštní vztah" Quebeku a Francie v 50. a 60. letech 20. stol.
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Kanadskou frankofonní provincii Quebec pojí s Francouzskou republikou nejen společná historie a jazyk, ale zároveň také velmi specifická dlouhodobá mezinárodně-politická spolupráce v rámci Frankofonie i mimo ni. Bakalářská práce "Zvláštní vztah" Quebeku a Francie v 50. a 60. letech 20. stol. se snaží doložit, že v 50. a 60. letech 20. stol. mezi Francií a Quebekem existoval "zvláštní vztah", jenž se v mnoha aspektech podobá "zvláštnímu vztahu" Spojených států amerických a Velké Británie. Toto období je specifické nástupem liberální vlády Jeana Lesage a počátkem modernizační éry tzv. "tiché revoluce" v Quebeku a ve Francii nástupem největšího zastánce francouzsko-quebecké spolupráce generála Charlese de Gaulla do funkce prezidenta. Na základě analýzy francouzsko-quebeckých politických, diplomatických, kulturních a obchodních styků v této době se práce pokouší ukázat, do jaké míry mohl "zvláštní vztah" posílit quebecké sebevědomí, podpořit prosazování quebeckých zájmů v rámci kanadské federace, pomoci dostat Quebec do světového povědomí a nasměrovat provincii k vznesení požadavku autonomie.
|
host ::
RSS.