|
|
Biogenní aminy v produktech minipivovarů
SYMONOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá obsahem biogenních aminů (BA) v pivech vybraných minipivovarů z jižních Čech, kde jsou pro porovnání použita i piva z komerčních pivovarů. Tato práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, je zaměřena na představení pivovarnictví, postup výroby piva, rozdílu v postupu výroby v minipivovarech a jejich charakteristice. Dále je v ní vysvětleno, co jsou BA a jejich jednotlivé představení. Druhá polovina této práce je zaměřená na experimentální část, kde je představena metodika práce, stanovení a vyhodnocení obsahu BA v jednotlivých vzorcích piv. Dále je také představena metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (UPLC), kterou byl stanovován obsah jednotlivých BA ve vzorcích piv. Následně jsou uvedeny výsledky experimentu a diskuse s porovnáním výsledků této práce s výsledky jiných studií stejně zaměřených.
|
|
|
Detekce biogenních aminů u konzervovaných výrobků z ryb
Zátopková, Tereza
Cílem mé práce bylo vypracovat literární rešerši na téma biogenních aminů a v laboratorní části detekovat obsah biogenních aminů v konzervovaných výrobcích z ryb. Pro stanovení byly vybrány vzorky 4 druhů ryb: makrela obecná (Scomber scombrus), tuňák obecný (Thunnus thynnus), sardinka obecná (Sardina pilchardus) a treska obecná (Gadus morhua). Pro stanovení sardinek byly použity dva vzorky, které se lišily nálevem, ve kterém byly konzervovány. Detekce biogenních aminů byla provedena pomocí iontově-výměnné kapalinové chromatografie s VIS detekcí. Stanoveny byly obsahy těchto konkrétních bio-genních aminů: histamin, tyramin, putrescin, kadaverin, spermin a spermidin. Nejvyšší kon-centrace biogenních byla stanovena ve vzorku tresčích jater, v tomto vzorku byl celkově nejvyšší obsah histaminu, putrescinu, kadaverinu a sperminu.
|
|
|
Vliv receptury a délky zrání na obsah polyaminů ve zrajících sýrech
Kolková, Andrea
Teoretická část mé diplomové práce se zabývala charakteristikou polyaminů, jejich tvorbou, odbouráváním a účincích v organismu. Praktická část byla zaměřena na stanovení obsahu polyaminů (putrescin, spermin a spermidin) ve zrajícím sýru bez přídavku a s přídavkem lakázy. K analýze byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Kvantitativně nejvýznamnějším polyaminem ve všech variantách testovaných sýrů byl spermin (lakáza v těstě 16,6 mg/kg > kontrola 15,5 mg/kg > lakáza na povrchu 14,8 mg/kg; p < 0,05). Obsah spermidinu byl v rozmezí (lakáza na povrchu 8,8 mg/kg > lakáza v těstě 2,9 mg/kg > kontrola 2,4 mg/kg; p < 0,05). Putrescin byl detekován pouze v nízkých koncentracích (lakáza v těstě 2,1 mg/kg > kontrola 1,3 mg/kg > lakáza na povrchu 0,7 mg/kg; p < 0,05). Během skladování (X; týdny) se obsah sumy PA (Y; mg/kg) ve vzorku kontrolního sýru bez přídavku lakázy zvyšoval podle rovnice: y = 256,93 + 207,38x (R² = 0,8955; p = 0,0021), stejně tak se lineárně zvyšoval i obsah sumy PA u vzorku sýru s lakázou v těstě podle rovnice: y = 196,05 + 228,22x (R² = 0,8226; p = 0,0024). Obsah sumy PA ve vzorku sýru s lakázou na povrchu se zvyšoval do 4 týdne a následně klesal podle rovnice: y = 629,1 + 621,45x - 59,539x2 (R² = 0,8984; p = 0,0163). V literatuře popisovaný vliv lakázy na degradaci aminů se zcela neprokázal. Jedná se však o pilotní experiment, který zkoumal vliv lakázy na obsah polyaminů ve zrajících sýrech. Pro lepší pochopení této problematiky bude potřeba rozsáhlejších výzkumů.
|
|
|
Obsah polyaminů ve vybraných produktech
Popelková, Zuzana
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o účincích a tvorbě polyaminů v organismu. Praktická část se zabývá obsahem polyaminů (putrescinu, spermidinu, sperminu) v srnčím, jelením a kančím hřbetu. Polyaminy se stanovovaly pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Sledoval se vliv způsobu uchování a druhu zvěřiny, jak na celkové množství polyaminů, tak na obsah jednotlivých polyaminů. Celkové množství polyaminů se během skladování snižovalo jak v srnčím, jelením tak v kančím hřbetu. V největších koncentracích se v srnčím a jelením hřbetu naměřil spermidin, ať už v chlazeném nebo mraženém mase. V kančím hřbetu bylo zjištěno nejvíce sperminu. Druh zvěřiny neměl vliv na obsah polyaminů v mase. Polyaminy se vyskytovaly zhruba ve stejném množství jak v srnčím, jelením i kančím hřbetu.
|
|
|
Stanovení biogenních aminů v sortimentu zrajících sýrů
Bubelová, Kristýna
Diplomová práce je zaměřena na obsah biogenních aminů (BA: tyramin, histamin, kadaverin, tryptamin, fenylethylamin) a polyaminů (PA: putrescin, spermin, spermidin) v sýrech typu eidam, ementál a parmezán. V teoretické části je popsán vznik, výskyt a význam BA a PA, a jednotlivé faktory ovlivňující jejich výskyt. V praktické části byl sledován vliv druhu sýru, teploty a doby skladování na obsah jednotlivých aminů. Kvantitativně nejvýznamnější aminy ve všech druzích testovaných sýrů byly tyramin (eidam 173,3 mg/kg > ementál 4,4 mg/kg = parmezán 10,9 mg/kg) a putrescin (eidam 188,4 mg/kg > ementál 77,5 mg/kg = parmezán 36,4 mg/kg). Při porovnání přes všechny druhy sledovaných sýrů skladovaných 3 týdny byla zjištěna tendence (p > 0,05) ke zvyšování obsahu BA a snižování obsahu PA v sýrech skladovaných při 20 °C oproti sýrům skladovaných při 5 °C (tyramin 128,1 mg/kg vs. 62,9 mg/kg, putrescin 61 mg/kg vs. 100,8 mg/kg). Během skladování (X; týdny) se obsah tyraminu (Y; mg/kg) v eidamu a ementálu zvyšoval podle rovnice: y = 82,2 + 28,9x (R2 = 0,34, p = 0,005) a y = -10,7 + 5,17x (R2 = 0,23, p = 0,025). Odpovídající regrese pro obsah PUT (naopak snižování obsahu) v ementálu a parmezánu byly následující: y = 230,1 – 63,63x + 4,249x2 (R2 = 0,92, p < 0,001) a y = 48,6 – 6,07x (R2 = 0,24, p = 0,024).
|
|
|
Obsah biogenních aminů v naturálních vínech
Kameníková, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá obsahem biogenních aminů v naturálních vínech. Porovnává výsledky senzorického hodnocení analyzovaných vzorků s výsledky chemické analýzy základních parametrů vína a s analýzou obsahu biogenních aminů. V literárním přehledu je popsána chemická struktura a toxikologie těchto látek, následně je podrobně vysvětlena biochemie procesů a podmínky, za kterých probíhají. Část přehledu se věnuje detekci biogenních aminů a nástrojům k tomu využívaných. Experimentální část uvádí použitý materiál a metody stanovení senzorických a chemických parametrů studovaných vzorků. Obě analýzy jsou mezi sebou porovnány a statisticky zpracovány. Výsledky ukazují, že biogenní aminy jsou tvořeny primárně bakteriemi mléčného kvašení a jsou obsaženy ve zvýšené míře ve vínech, u kterých proběhla spontánně malolaktická fermentace, tedy ve vínech naturálních. Na základě těchto závěrů práce navrhuje několik možných směrů budoucího výzkumu s potenciálem k redukci výskytu biogenních aminů ve víně.
|
|
|
Obsah polyaminů ve vybraných produktech
Popelková, Zuzana
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o účincích a tvorbě polyaminů v organismu. Praktická část se zabývá obsahem polyaminů (putrescinu, spermidinu, sperminu) v srnčím, jelením a kančím hřbetu. Polyaminy se stanovovaly pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Sledoval se vliv způsobu uchování a druhu zvěřiny, jak na celkové množství polyaminů, tak na obsah jednotlivých polyaminů. Celkové množství polyaminů se během skladování snižovalo jak v srnčím, jelením tak v kančím hřbetu. V největších koncentracích se v srnčím a jelením hřbetu naměřil spermidin, ať už v chlazeném nebo mraženém mase. V kančím hřbetu bylo zjištěno nejvíce sperminu. Druh zvěřiny neměl vliv na obsah polyaminů v mase. Polyaminy se vyskytovaly zhruba ve stejném množství jak v srnčím, jelením i kančím hřbetu.
|
|
|
Biogenní aminy v silážích
Jandeková, Nela
Biogenní aminy jsou nízkomolekulární dusíkaté látky, které vznikají působením mikroorganismů s dekarboxylázovou aktivitou. Takovéto mikroorganismy obsahují dekarboxylační enzymy, které katalyzují dekarboxylaci volných aminokyselin. Pro organismus jsou biogenní aminy nepostradatelné, protože zastávají mnoho důležitých funkcí např. růst buněk, regulace činnosti srdce atd. Ovšem při vyšších koncentracích ( > 100 mg/kg-1) může docházet k bolestem hlavy, hypotenzi, nevolnosti, závratím a skotu může docházet k laminitidám což jsou záněty paznehtní škáry. Cílem této práce bylo vytvořit ucelený přehled o vzniku, eliminaci a stanovení biogenních aminů v bílkovinných silážích. Vznik biogenních aminů je zapříčiněn zejména špatnými podmínkami silážování a skladování. Zkrmování takto znehodnocené siláže je pro skot zdravotně závadné a může docházet k přechodu biogenních aminů do živočišných produktů a tak ohrozit i konzumenty. Vznik biogenních aminů můžeme eliminovat dodržováním správných podmínek silážování a skladování a přidáním správných inokulantů. Stanovení biogenních aminů je poté prováděn chromatografickými metodami.
|
|
|
Tvorba biogenních aminů v mase vybraných druhů ryb
MATĚJKOVÁ, Kateřina
Disertační prace se zabýva užitím a účinností některých méně běžných způsobů konzervace rybiho masa. V souvislosti s netradičnimi konzervačnimi metodami je sledovana tvorba biogennich aminů v mase. Tyto latky mohou sloužit jako indikatory rozkladu bilkovin. Kvalita rybiho masa byla posuzovana v souvislosti s nar.stajicim obsahem vybranych biogennich amin. (putrescinu, kadaverinu, spermidinu, sperminu, 2-fenylethylaminu, histaminu, tyraminu a tryptaminu). Pro stanoveni biogennich amin. byla pou.ita metoda ultrau.inne kapalinove chromatografie (UPLC). Osm biogennich amin. bylo derivatizovano dansylchloridem p.ed jejich rozd.lenim pomoci metody UPLC. Rybi maso bylo vakuově zabaleno. Po účinku vybrane konzervačni techniky byly vzorky uchovavany po n.kolik tydn. v termostatu p.i zvolene skladovaci teplot.. Ke konzervaci rybiho masa bylo u.ito jednak ?Ŕ-za.eni, dale pak vysoky hydrostaticky tlak. Sou.asn. byly p.ipraveny kontrolni vzorky, ktere nebyly vystaveny u.inku ?Ŕ-za.eni a vysokemu tlaku. U v.ech vzork. byly sledovany organolepticke vlastnosti (v.n./zapach, vhled a tvar). Konzervace u.inkem ?Ŕ-za.eni byla aplikovana na rybi maso kapra obecneho (Cyprinus carpio) a pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss). Oba druhy sladkovodnich ryb jsou hospoda.sky vyznamne. Jsou nej.ast.ji konzumovanymi druhy v .R. Z hlediska vyživy člověka je rybi maso považovano za zdrave a dietni, to v.ak plati pouze v p.ipad. sou.asne čerstvosti. Ke zjištěni vhodne davky ?Ŕ-za.eni byla u kapra obecneho vytvo.ena zku.ebni serie vzork.. V prvnim experimentu byla vystavena nejvy..i p.ipustne davce za.eni pro rybi maso 3 kGy. V dal.ich experimentech byla davka za.eni sni.ena na zaklad. zku.enosti z uvodniho pokusu. U pstruha duhoveho byly pou.ity davky 0,25; 0,5; 0,75; 1,0 a 2,0 kGy. Hodnoty ?Ŕ-za.eni 0,75 kGy a vy..i (1,0; 2,0 a 3,0 kGy) prodlou.ily udr.nost rybiho masa, ktere v t.chto p.ipadech bylo skladovatelne a. t.i m.sice (98 dn.). Prodlou.eni skladovatelnosti masa na 98 dn. je p.i 3,5 ??C z technickeho hlediska nadbyte.ne. V opakovanem experimentu s kap.im masem byly proto podrobn.ji zkou.eny ni..i davky za.eni 0,25; 0,5 a 0,75 kGy. Ni..i davky ?Ŕ-za.eni jsou u obou druh. ryb pova.ovany za p.ijateln.j.i a sou.asn. dostate.n. u.inne pro oddaleni za.inajicich rozkladnych procesů Vysoky hydrostaticky tlak byl aplikovan na maso kapra obecneho (Cyprinus carpio), pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss) a .tiky obecne (Esox lucius). .tika obecna je dal.im velmi oblibenym druhem sladkovodni ryby. Maso .tiky je velmi chutne, av.ak tento druh ryby neni mezi spot.ebiteli tolik roz.i.en ve srovnani s kaprem a pstruhem. D.vodem je p.edev.im jeho vy..i cena. Na rozdil od experiment. s ?Ŕ-za.enim byly vzorky po aplikaci vysokeho tlaku skladovany krom. standardni ni..i teploty 3,5 ??C, take p.i vy..i teplot. 12 ??C. Nizka skladovaci teplota byla navr.ena tak, aby se prost.edi ulo.enych vzork. podobalo podminkam uchovavani rybiho masa v pr.myslovych chladirenskych za.izenich a domacnostech. Podle dostupnych informaci vznikl p.edpoklad, .e vysoky tlak nebude dostate.nou konzerva.ni technikou p.i vy..ich skladovacich teplotach. Pro ov..eni tohoto p.edpokladu byly vzorky o.et.ene vysokym tlakem skladovany jak p.i 3,5 ??C tak i p.i vy..i teplot. 12 ??C. Vy..i teplotou bylo simulovano selhani chladirenskeho za.izeni .i nevhodne teplotni uchovavani masa. U v.ech druh. vybranych sladkovodnich ryb byly aplikovany dv. urovn. vysokeho tlaku . 300 a 500 MPa. Ob. urovn. m.ly vyznamny vliv na omezeni tvorby biogennich amin. p.edev.im u vzork., ktere byly skladovany p.i 3,5 ??C. U.inek 300 i 500 MPa oddalil p.i teto teplot. za.atek rozkladnych proces. v rybim mase o 3.4 tydny. P.i 12 ??C a 500 MPa prodlu.uje vysoky tlak udr.itelnost masa nejvy.e o 1 tyden. U ni..i skladovaci teploty p.edstavuje 500 MPa u.inny konzerva.ni zakrok. Oproti tomu p.i vy..i teplot. neni vysoky tlak tak spolehlivou konzerva.ni technologii.
|
|
| |
host ::
RSS.