Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.04 vteřin. 
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
Demografické aspekty důchodového systému ČR a Norska
Petráňová, Lenka ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Kostohryz, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vlivu trendů jednotlivých demografických aspektů na současný důchodový systém České republiky a Norska. Zároveň se věnuje popisu a komparaci systému starobního důchodu, včetně jeho reformy, v rámci obou států. Dále zjišťuje, jak občané vnímají vývoj jednotlivých demografických aspektů, co si myslí o stavu a reformách současného důchodového systému, a jak si představují své zajištění na stáří. Kromě porovnání českého a norského důchodového systému přináší také inspiraci v oblasti samotných demografických aspektů, nastavení důchodového systému, státního aparátu a společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.