|
| |
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
|
|
Role aldehydů v multimodální výstražné signalizaci ploštic
Bednářová, Hana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt: S multimodální signalizací se v přírodě setkáváme poměrně často. I pokud se omezíme pouze na signalizaci mezi kořistí a predátorem, stále nalezneme řadu příkladů komunikace pomocí kombinace více modalit (zrak, sluch, čich, chuť) najednou. Tato práce se zabývá multimodální výstražnou opticko-čichovou signalizací mezi plošticemi (Heteroptera) a jejich predátory. Jednou z majoritních složek repelentní sekrece většiny ploštic jsou aldehydy, které jsou považovány za látky mající obranný antipredační význam. V našich experimentech jsme testovali vliv přítomnosti směsi aldehydů na chování naivních ručně odchovaných a dospělých z přírody odchycených sýkor koňader (Parus major) vůči několika druhům kořisti - aposematické ploštici Pyrrhocoris apterus, neaposematické ploštici Pyrrhocoris tibialis a načerveno obarveným larvám potemníka moučného (Tenebrio molitor). Sledovali jsme vliv aldehydů na iniciální reakci, průběh učení a paměť predátora. U naivních mláďat vyvolaly aldehydy skrytou vrozenou iniciální opatrnost vůči aposematické P. apterus, zatímco vůči P. tibialis takový efekt nezpůsobily. Zdá se tedy, že na nezkušené predátory aldehydy účinkují jako signál nepoživatelnosti, ale pouze v multimodální kombinaci se signálem optickým. U dospělých sýkor koňader podobný efekt aldehydů sledován nebyl. V...
|
|
|
Rozpoznávání přirozených kategorií nepalatabilní kořisti ptačími predátory
Zíková, Markéta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost rozřazovat podněty do kategorií a podle příslušnosti do dané kategorie na ně reagovat má pro živočichy ve volné přírodě velký význam, například pro urychlení rozpoznání jedlé kořisti od nejedlé. Typicky jsou podněty kategorizovány na základě sdílených znaků. Ptáci se orientují především zrakem a proto i jejich kořist signalizuje svoji nejedlost především vizuálně, například pomocí aposematického zbarvení. V této práci byla testována schopnost sýkor koňader (Parus major) kategorizovat kořist do skupin jedlá a nejedlá na základě jejího vzhledu. Sýkory byly rozděleny do tří experimentálních skupin podle testovaných kategorií kořisti. Jedna skupina byla testována ve schopnosti rozpoznání nepalatabilních aposematických druhů ploštic (Heteroptera) od palatabilních druhů hmyzu z ostatních hmyzích taxonů. Druhá skupina byla testována v diskriminaci neaposematických druhů ploštic od hmyzu z ostatních taxonů a třetí v diskriminaci uměle vytvořených pseudokategorií, složených z podnětů využitých pro první skupinu. Testováni byli dospělí ptáci odchycení ve volné přírodě a naivní ručně odchovaná ptáčata. Ptáčata byla testována pouze v prvních dvou experimentálních skupinách. Ptáci byli nejprve v diskriminačním tréninku učeni rozlišovat podněty z daných kategorií a následně jim byly v testu...
|
|
|
Role aldehydů v multimodální výstražné signalizaci ploštic
Bednářová, Hana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt: S multimodální signalizací se v přírodě setkáváme poměrně často. I pokud se omezíme pouze na signalizaci mezi kořistí a predátorem, stále nalezneme řadu příkladů komunikace pomocí kombinace více modalit (zrak, sluch, čich, chuť) najednou. Tato práce se zabývá multimodální výstražnou opticko-čichovou signalizací mezi plošticemi (Heteroptera) a jejich predátory. Jednou z majoritních složek repelentní sekrece většiny ploštic jsou aldehydy, které jsou považovány za látky mající obranný antipredační význam. V našich experimentech jsme testovali vliv přítomnosti směsi aldehydů na chování naivních ručně odchovaných a dospělých z přírody odchycených sýkor koňader (Parus major) vůči několika druhům kořisti - aposematické ploštici Pyrrhocoris apterus, neaposematické ploštici Pyrrhocoris tibialis a načerveno obarveným larvám potemníka moučného (Tenebrio molitor). Sledovali jsme vliv aldehydů na iniciální reakci, průběh učení a paměť predátora. U naivních mláďat vyvolaly aldehydy skrytou vrozenou iniciální opatrnost vůči aposematické P. apterus, zatímco vůči P. tibialis takový efekt nezpůsobily. Zdá se tedy, že na nezkušené predátory aldehydy účinkují jako signál nepoživatelnosti, ale pouze v multimodální kombinaci se signálem optickým. U dospělých sýkor koňader podobný efekt aldehydů sledován nebyl. V...
|
|
|
Reakce ptačích predátorů na různé složky repelentní sekrece ploštic
Malečková, Dana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Aposematické druhy ploštic (Heteroptera) upozorňují potencionální predátory na svou obranu multimodální signalizací, která se skládá z optických (zbarvení), chemických (nechutné nebo páchnoucí látky) a akustických (stridulace) výstražných signálů. Cílem této práce bylo otestovat, zda mají vytipované složky sekrece ploštic antipredační funkci vůči ptačím predátorům. Antipredační funkce se předpokládá u těch látek, které jsou v sekreci jako majoritní (aldehydy, tridekan) a jsou společné pro řadu ploštičích taxonů. V pokusech s odchycenými sýkorami koňadrami (Parus major) a sýkorami modřinkami (Cyanistes caeruleus) jsme testovali, zda na latence první manipulace s kořistí mají vliv testované chemikálie a věk ptáků. Bylo zjištěno, že na směs aldehydů (2-decenal, 2-octenal, 2-hexenal) a celkovou sekreci metathorakálních žláz G. lineatum oba druhy sýkor reagují averzivně, zatímco směs aldehydů a tridekanu žádný takový účinek u sýkor koňader nevyvolala. Věk vliv neměl. U naivních sýkor koňader jsme testovali vliv bezprostřední zkušenosti s plošticí G. lineatum na jejich následné reakce na kořist s olfaktorickým signálem ploštice. Dále jsme zjišťovali, zda testované chemikálie vyvolávají u ptáčat vrozenou averzi a jak ovlivňují averzivní učení. Ptáčata po zkušenosti s plošticí reagovala averzivně na kořist...
|
|
|
Účinnost multimodální výstražné signalizace Tritomegas sexmaculatus vůči ptačím predátorům
Binderová, Jana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematičtí živočichové upozorňují potencionální predátory na svou obranu výstražnými signály. Pokud tyto signály působí na více smyslů predátora, jedná se o multimodální výstražnou signalizaci. Působení multimodální signalizace aposematické kořisti na reakce predátorů bylo testováno méně než působení jednotlivých výstražných signálů, navíc často u umělé kořisti. Pro pochopení fungování multimodální signalizace je proto vhodné toto testování provádět u reálné kořisti. Tato práce jako jedna z prvních testovala působení multimodální signalizace reálné kořisti na chování ptačích predátorů ve srovnání s působením jejích jednotlivých výstražných složek. Kořistí byla ploštice Tritomegas sexmaculatus, jejíž multimodální signalizaci představují výstražné signály vizuální (černobílé zbarvení), chemické (pach, případně chuť) a akustické (stridulace). Předmětem našeho zkoumání bylo porovnání reakcí dvou druhů ptačích predátorů sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Předkládali jsme jim 3 typy ploštic, u kterých se lišilo působení jejich výstražné signalizace. U normální ploštice působila její komplexní multimodální signalizace, u hnědě obarvené jsme zabránily působení jejího výstražného zbarvení a u dealatizované ploštice jsme zabránili působení její akustické signalizace. Dospělé...
|
|
|
Antipredační funkce fulgurace u ploštic (na příkladu druhu Coreus marginatus)
Pipek, Pavel ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo prozkoumat možné antipredační funkce fulgurace, což je náhlé odhalení nápadné části těla u dosud zcela kryptického zvířete, spojené s útěkem. Jako modelová kořist sloužily dospělé ploštice vroubenky smrduté (Coreus marginatus, Heteroptera), jako modeloví ptačí predátoři pak sýkora modřinka (Cyanistes caerulus) a koňadra (Parus major). Bylo použito tří přístupů. Test palatibility měl určit, zda jsou vroubenky poživatelné pro ptačí predátory. Experiment probíhal v pokusné kleci, bez zásahu experimentátora a rovněž bez zapojení fulgurace. Bylo zjištěno, že chemická obrana vroubenek je ve srovnání s jinými druhy ploštic (Pyrrhocoris apterus, Graphosoma lineatum) slabá a že se účinnost obrany liší mezi přezimující a novou generací vroubenek. Test vlivu fulgurace na chování ptačích predátorů probíhal rovněž v pokusné kleci, tentokrát ovšem vroubenky zapojovaly při obraně i fulguraci, ke které byly nuceny experimentátorem. Bylo zjištěno, že sýkory modřinky útočí více na sedící než na letící (a tedy fulgurující) vroubenky, u sýkor koňader se podobná závislost neprokázala. Latence návratu k fulgurující vroubence nebyla ovlivněna barvou abdomenu kořisti. Ve třetím experimentu vystupovali dobrovolníci z řad studentů, kteří v počítačové simulaci hledali fotografii vroubenky na monitoru....
|
|
|
Varovná vokalizace pěnice vlašské (\kur{Sylvia nisoria})
SÝKOROVÁ, Jana
Varovné hlasy jsou klíčovou součástí antipredačního chování u ptáků. V této studii jsem nahrávala a analyzovala hlasové reakce pěnice vlašské (Sylvia nisoria) v reakci na různé atrapy ptačí predátorů i neškodných druhů. Informace o nebezpečí je ve hlase kódováná pomocí gradujícího signálu.
|
host ::
RSS.