|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
|
|
Významné faktory ovlivňující resocializaci psychicky nemocných
BAUERNÖPLOVÁ, Alexandra
Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje všechny aspekty života. Péče o duševně nemocné překračuje hranice medicíny a stává se objektem zájmu celospolečenského významu. Tato bakalářská práce se věnuje lidem s psychotickou poruchou.Je zaměřena na jejich subjektivní pohled na sebe samé, mezilidské vztahy a perspektivy jejich života. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy a charakteristiky psychotických poruch. Sociální problematika života člověka s psychotickým onemocněním, otázka sebestigmatizace a vlivu onemocnění na rodinné příslušníky je shrnuta v další kapitole. Další část práce je věnována postavením duševně nemocných ve společnosti, sociálním otázkám spjatým s duševním onemocněním, jejich životní perspektivě a komunikačním problémům, na které psychicky nemocní narážejí. Závěr teoretické části práce se zabývá oblastí komplexní psychiatrické, psychosociální a komunitní péče, včetně reformy psychiatrické péče, jež je v současnosti velmi pozvolna realizována. V praktické části jsou zahrnuty cíle kvalitativního výzkumu, výzkumné otázky a metodika sběru dat. Výzkumný soubor tvořili lidé s psychotickým onemocněním. Informace byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Získaná audio data byla doslovnou transkripcí převedena do písemné podoby a zpracována metodou otevřeného kódování. Následně byla všechna data analyzována a interpretována maximálně komplexně a ve vzájemných souvislostech formou příběhu.
|
host ::
RSS.