|
|
Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19
MRÁZKOVÁ, Vendula
Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického systému. Kritický stav znamená, že kapacita systému nemocniční lůžkové a intenzivní péče se začíná blížit svému limitu, počet nakažených v populaci je vysoký a probíhá komunitní šíření nákazy. K datu 8. 12. 2021 ukazovala statistika v České republice 19 482 nových případů nákazy COVID-19, celkem 2 282 212 potvrzených případů nákazy, 6 670 hospitalizovaných, 1 963 455 vyléčených obyvatel, 14 031 605 vykázaných očkování a 34 034 úmrtí. WHO k datu 20. 1. 2023 publikovalo celkový počet 663 640 386 potvrzených případů s COVID-19 a 6 713 093 úmrtí ve světě v časovém úseku od 31. 12. 2019 -16. 1. 2023. Současné koronavirové onemocnění má celosvětový dopad, ovšem pracovníci ve zdravotnictví hrají zásadní roli a jsou jednou z nejvíce exponovaných skupin. Stres v ošetřovatelství v oblasti duševního zdraví je již dlouho uznáván jako vliv na výkon jednotlivce, nemoc a udržení zaměstnání. Od začátku pandemie se zdravotničtí pracovníci potýkají s vyšším pracovním nasazením, jsou vystaveni riziku přenosu infekce na sebe a své blízké, proto často bývají od nich odloučeni. Zažívají diskomfort způsobený používáním většího množství ochranných pomůcek. Dále jsou vystaveni zátěžovým situacím, kdy umírá velké množství mladých i starších lidí s ohledem na nedostatečnou kapacitu lůžek a ventilátorů, rozhodují o lidských životech, a komu bude přednostně poskytnuta péče. Proto je přirozené, že se zaměstnanci dostávají do deprese, mají strach, stavy úzkosti, jsou podrážděni, trpí poruchou spánku nebo se objevují případy, kdy situaci řeší alkoholem.
|
|
| |
|
|
Možnosti a využití pastorální teologie v posttraumatickém týmu HZS ČR
KUBEŠ, Tomáš
ABSTRAKT KUBEŠ, T. Možnosti a využití pastorální teologie v posttraumatickém týmu HZS ČR. České Budějovice, 2017. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce Mgr. Štěpán Kavan, PhD. Práce je rozdělena na tři části. První část je věnována procesu vzniku psychologické služby ve vybraných složkách integrovaného záchranného systému, utváření týmů, jejichž pracovní náplní je poskytování psychické pomoci při mimořádných událostech a jejich dalšímu rozvoji. Dále se tato část věnuje teoretickému poznání problematiky stresu, traumatu a posttraumatických poruch. Významnou kapitolou je pak část zabývající se komunikací, jakožto hlavním prostředkem při poskytování pomoci. Druhá část práce je věnována praktické teologii, jejímu vzniku a postupnému vývoji v prostředí střední Evropy. Jsou zde uvedeny dva základní koncepty vývoje praktické teologie, které jsou podstatné pro pochopení dalšího formování a možného využití praktické teologie v mezioborových činnostech. Stěžejním je zde především rozbor konstitutivních prvků církve, kde je věnována největší pozornost diakonii a na ní navazující charitativní službě církve. Třetí a závěrečná část pak zahrnuje praktické ověření předchozích poznatků a to pomocí dotazníkového šetření. Výsledky a komentáře získané z dotazníku společně s teoretickými znalostmi a praxí z profesního života umožnily závěrečné zhodnocení celé práce. Tento soubor má pomoci při hledání odpovědi na původní otázku možné spolupráce a využití výše zmíněných disciplin při poskytování pomoci.
|
|
|
Psychosociální specifika pacientů s roztroušenou sklerózou
Karbanová, Petra ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o psychosociálních specifikách pacientů s RS. V první části se zabývám roztroušenou sklerózou, zvláštní důraz je kladen na fyzické dopady. Ve druhé části se zaměřuji na psychosociální specifika pacientů s RS. Snažím se ukázat roztroušenou sklerózu jako celostní problém. Ve třetí části předkládám pět případových studií pacientů s RS. Čtvrtá část mé práce pojednává o sociálním systému v ČR, hlavně o jeho podpoře pacientů s RS. V poslední části se snažím shrnout výsledky výzkumu "Psychosociální podpora pro pacienty s RS".
|
|
|
Psychologie v krizovém řízení: zátěžové a ochranné faktory u policistů zasahujících u hromadného neštěstí
Vymětal, Štěpán ; Balcar, Karel (vedoucí práce) ; Spurný, Joža (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Klíčová slova: coping, hromadné neštěstí, integrovaný záchranný systém (IZS), odolnost, policie, psychologie katastrof, psychologie v krizovém řízení, psychosociální podpora, rizikové a ochranné faktory, zvládání. Tato práce se zaměřuje do oblasti zvládání zátěže u členů zasahujících složek IZS v rámci záchranných a likvidačních prací u hromadné dopravní nehody. Předpokladem je, že rozsáhlá hromadná dopravní nehoda je typem mimořádné události, která klade zvýšené nároky na zvládání nejen u dotčených občanů, ale také na straně zasahujících profesionálů. Jedná se totiž o událost nečekanou, urgentní, zvýšeně emočně a fyzicky náročnou, vyžadující flexibilitu, zvýšenou součinnost různých profesí a nestandardní pracovní výkony. Událost, kde není možné uplatnit rutinní pracovní postupy a řízení. Specifickou skupinou, kterou se práce zabývá do hloubky, jsou policisté. U této profesní skupiny můžeme předpokládat v uvedeném kontextu zvýšenou zátěž ve srovnání s dalšími základními složkami IZS - zdravotníky a hasiči. Důvodem k této úvaze jsou následující zátěžová specifika, která se týkají práce policistů u hromadných neštěstí: horší materiální vybavení pro zásah a horší zajištění základních potřeb, omezený trénink pro hromadná neštěstí, minimální zkušenost, delší doba expozice, pasivní role, menší předpoklad...
|
|
|
Holistický přístup k pozůstalým při náhlém úmrtí z pohledu všeobecné sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby
GUTOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá holistickým přístupem ošetřovatelského personálu záchranné služby při poskytování psychosociální podpory a krizové komunikace pozůstalým nebo přímým účastníkům při náhlém úmrtí z pohledu sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby. Cílem diplomové práce bylo 1. Zjistit, s jakými problémy se setkává ošetřovatelský personál při kontaktu s pozůstalými při náhlém úmrtí blízké osoby. 2. Zjistit, jak jsou sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby připraveny na komunikaci s pozůstalými.
|
|
|
Možnosti podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Teoretická část se zabývá nejčastějšími stavy ohrožující zdravý vývoj novorozence, dále rodinou a procesem vyrovnání se s krizovou situací. Dále se zabývá možnostmi podpory rodiny během hospitalizace a dále po propuštění dítěte do domácí péče s využitím podpory nezdravotnickými subjekty. Cílem diplomové práce bylo zjistit možnosti psychosociální podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem. Práce odpovídá na otázky, jak rodiče prožívají období po narození jejich dítěte, dále během hospitalizace a následně po propuštění do domácí péče a jaké zdroje podpory pro zvládnutí tohoto období využívají. Dále se zabývá otázkami, zda jsou rodiče dostatečně informováni o možnostech podpory a zda je systém podpory rodiny novorozence s vývojovým rizikem z pohledu rodičů dostačující.Diplomová práce byla zpracována na základě výsledků kvalitativního šetření. Byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči a metoda obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořily rodiče deseti dětí sledovaných v Centru vývojové péče Neonatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Během hospitalizace dítěte je pro rodiče důležitá vstřícná komunikace se zdravotnickým personálem a včasné a srozumitelné podávání informací a možnost kontaktu s dítětem spojená s přímým zapojením do péče o dítě. Výsledky tohoto výzkumného šetření ukazují na významnou roli partnera, rodiny a přátel jako hlavního zdroje podpory. Také možnost sdílení pocitů a potřeb s ostatními rodiči je hodnoceno jako významný zdroj podpory. Toto sdílení však po propuštění dítěte do domácí péče zejména matkám chybí. Dalším významným zjištěním je absence psychologa, který se zabývá novorozeneckou problematikou, jako důležitého zdroje podpory rodičů.Výzkumné šetření ukázalo jak důležitá je psychosociální podpora rodičů nejen během hospitalizace, ale také po propuštění jejich dítěte domů. Zatímco nastavení zdravotnických služeb vnímají rodiče jako dostačující, psychosociální podporu hlavně po propuštění dítěte z nemocnice postrádají. Pro zlepšení psychosociální podpory během hospitalizace by přispěla profesionálně vedená krizová intervence vedená zdravotnickým personálem po absolvování příslušného výcviku. Po propuštění dítěte do domácí péče bych viděla prostor pro neziskový sektor, který by mohl podpořit vznik svépomocných skupin rodičů. Uvedené náměty by mohli využít pracovníci zabývající se péčí o novorozence s vývojovým rizikem, kteří poskytují komplexní péči rodinám dětí s perinatální zátěží, jejíž samozřejmou součástí by měla být také odborná psychologická pomoc. Na základě výsledků získaných kvalitativním výzkumem jsem stanovila tyto hypotézy, které by bylo vhodné ověřit dalším výzkumem:Hypotéza 1: Pro matky novorozence s vývojovým rizikem je důležitá podpora v rámci podpůrných rodičovských skupin.Hypotéza 2: Po propuštění dítěte do domácí péče by rodiče uvítali psychosociální podporu v rámci terénní služby. .
|
|
|
Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním.
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce "Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním" pojednává o nemoci, která svému nositeli přináší mnoho psychosociálních dopadů. Mezi nejčastější lze zařadit pracovní omezení a psychické obtíže. Problematika epilepsie mě velice zajímá, proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci a navazuji tím na bakalářskou práci psanou v roce 2008. Cílem práce bylo zjistit, zda epileptochirurgie má kladný vliv na pracovní uplatnění a psychickou oblast. Byly stanoveny dvě hypotézy, v kterých předpokládám, že operační léčbou se zlepšila pracovní a psychická oblast. Hypotézy byly zjišťovány kvantitativním výzkumem, technikou sběru dat byl dotazník, na kterém se podíleli dospělí nemocní, kteří podstoupili chirurgickou léčbu epilepsie a jsou v péči Centra pro epilepsie Na Homolce v Praze, dále v péči neurologického oddělení v Českých Budějovicích a ve Strakonicích. Výsledky poukázaly na to, že oblast pracovní se epileptochirurgickým zákrokem nezlepšila, a stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Mnoho lidí je stále nezaměstnaných, nalézt pracovní místa je i nadále obtížné. Nabídka pracovních pozic se moc nerozšířila. Ti, kteří pracují, často pociťují v zaměstnání stres, napětí. Někteří dokonce o zaměstnání po operaci přišli nebo jejich pracovní zařazení neodpovídá dosaženému vzdělání, možnostem. V oblasti psychické došlo ke zlepšení, mnoho dotázaných netrpí psychickými obtížemi jako před operací. Psychické poruchy se u některých respondentů redukovaly či zcela vymizely. Jsou sebevědomější, vyrovnanější, využívají méně odborné pomoci. Zde vidím efekt operační léčby jako velmi přínosný. Výsledky práce by mohly být využity v literatuře pro širokou veřejnost i odborníky, kteří se této problematice věnují ve své praxi.
|
|
|
Psychosociální podpora dětí při malých plánovaných chirurgických operacích
BLÁHOVÁ, Ilona
Tato práce je zaměřena na problematiku dostatečného rozsahu, míry a kvality psychosociální podpory dětí v rámci plánovaných chirurgických výkonů. Domnívám se, že tato specifická oblast je v České republice stále poněkud zanedbávána i přes poměrně prudký rozvoj všech medicínských oborů a také ošetřovatelství. Právě při takových zátěžových situacích, kterými plánované operační zákroky u dětí bezesporu jsou, je blízký kontakt rodiče (matky) s dítětem velmi důležitý a nese s sebou řadu pozitiv. V praxi často dochází k tomu, že děti indikované k plánovaným chirurgickým výkonům jsou separovány od svého rodiče již při příjmu do nemocnice a nebo následně při odchodu na operační sál zdravotníkem. Následující bezprostřední předoperační příprava mnohdy postrádá psychologickou přípravu a dostatečnou informovanost dětského klienta. Stává se, že zvláště malé děti bývají v prostředí operačního sálu mezi cizími lidmi vystrašené a často plačtivé. Pro anesteziologickou sestru je pak velmi složité během krátké chvíle získat důvěru dítěte a zklidnit jej. Bohužel, se to často podaří až farmakologickou cestou. Podceňování sociální opory dítěte v těchto momentech a psychická zátěž dítěte může často být i příčinou vzniku řady komplikací v rámci operačního i pooperačního období. Cílem této práce bylo za prvé zjistit zájem rodičů o aktivní účast v rámci předoperační přípravy a pooperační péče u svých dětí, dále zmapovat názory anesteziologických pracovníků na rodičovský doprovod dětí až na operační sál, včetně zjištění výhod a nevýhod z toho vyplývajících a v neposlední řadě porovnat výskyt komplikací v rámci operace u dětí s psychosociální podporou rodičů a u dětí bez takové podpory. Posledním z cílů, na které se tato práce soustředila, bylo i mezinárodní srovnání úrovně a rozsahu poskytované psychosociální péče o dětské chirurgické pacienty mezi Českou republikou, Maďarskem a Rakouskem. Všechny stanovené cíle se podařilo splnit. Pro kvantitativní výzkum bylo stanoveno těchto pět hypotéz: 1/ Rodiče mají zájem o aktivní účast v rámci předoperační přípravy u svých dětí indikovaných k plánovaným operacím. 2/ Rodiče mají zájem se účastnit pooperační péče u svých dětí. 3/ Doprovod dětí na operační sál v souvislosti s plánovanými operačními výkony je přínosem pro práci anesteziologických sester. 4/ U dětí s psychosociálním zázemím rodičů v rámci operačního výkonu se vyskytuje mnohem méně operačních a pooperačních komplikací než u dětí bez psychosociální podpory. 5/ Aktivní účast rodičů v rámci operačních výkonů je v zahraničí (Rakousko, Maďarsko) více podporována než v České republice. Pro kvalitativní zpracování dat byly vytyčeny dvě výzkumné otázky zaměřené na srovnání úrovně a rozsahu psychosociální podpory u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí. 1/ Jsou rozdíly v uspokojování psychosociálních potřeb u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí ( Rakousko, Maďarsko)? 2/ Jsou v České republice podmínky pro kvalitní uspokojování psychosociálních potřeb u dětských pacientů?
|
host ::
RSS.