|
|
Motivace a psychosociální potřeby pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Marková, Lucie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálními pracovníky, kteří pracují na oddělení sociálně- právní ochrany dětí. Cílem práce bylo charakterizovat faktory motivace a psychosociální potřeby k výkonu práce sociálních pracovníků OSPOD ve Strakonicích. Má diplomová práce byla rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části mé diplomové práci jsem popsala základní pojmy, které se týkají pojmu sociálně-právní ochrana dětí včetně historického vývoje, legislativního rámce a popsala jsem systém fungování sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Dále jsem v této části popsala pojmy, jako jsou Etický kodex sociálních pracovníků, motivace, psychosociální potřeby, psychohygiena a syndrom vyhoření. V praktické části byla použita výzkumná strategie kvalitativního výzkumu a byla zvolena metoda dotazování a technika sběru dat v podobě strukturovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byly zaměstnanci Městského úřadu ve Strakonicích, kteří pracují na pozicích sociálního pracovníka na oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Pro výzkum v praktické části byl stanoven cíl diplomové práce, hlavní výzkumná otázka a tři dílčí výzkumné otázky, které vedou k naplnění cíle diplomové práce. Při zpracování této diplomové práce jsem zjistila, že osobnost sociálního pracovníka je utvářena po celou dobu a...
|
|
|
Saturace psychosociálních potřeb u pacientů hospitalizovaných na chirurgických oddělení
KOHOUTOVÁ, Miroslava
Podle holistického přístupu, by se ošetřovatelský tým měl soustředit na celou bio-psycho-sociální složku nemocného a nejenom na saturování fyziologických potřeb. Diplomová práce se zabývá problematikou naplňování psychosociálních potřeb u pacientů hospitalizovaných na chirurgických oddělení. Základ péče o pacienty tvoří ošetřovatelský proces, který umožňuje všeobecným sestrám získávat důležité informace o pacientech a zdokonalovat ošetřovatelskou péči. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základy oboru chirurgie a jsou zde specifikovány psychosociální potřeby. V praktické části je prezentována metodika a výsledky výzkumného šetření. Cílem práce bylo zhodnotit saturaci psychosociálních potřeb u pacientů hospitalizovaných na chirurgickém oddělení. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jakou roli v saturaci psychosociálních potřeb hraje pacient, jeho rodina a ošetřující personál. Jaké faktory ovlivňují saturaci potřeb pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení. K dosažení cíle byla aplikována metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že se pacienti ve většině případů obávají operačního výkonu a je tedy narušena jejich potřeba bezpečí a jistoty. Tuto skutečnost může ovlivnit ošetřující personál, který podá pacientům komplexní informace o onemocnění. Seznámí pacienty s prostředím, průběhem výkonu, pooperační péčí a následnou rekonvalescencí. Dále je důležité chování, podpora a vstřícný přístup personálu, který může pomoci k saturování dalších potřeb. Zdravotnický personál přispívá také k podpoře uspokojení potřeby uznání a úcty především svým přístupem a respektováním pacientovi intimity a soukromí. Potřeba lásky a sounáležitosti je saturována dobře fungující rodinou, která formuje sebeúctu a motivuje svého člena, zajišťuje podporu, ekonomické zabezpečení, ochranu a saturuje sociální potřeby. Motivace vede pacienta k saturování potřeby seberealizace a dává mu sílu překonat překážky. Bolest provází každé onemocnění a narušuje saturaci dalších potřeb, proto je nutné bolest minimalizovat. Oblast saturace spirituálních potřeb je stále vnímána jako citlivé téma. Každý pacient je jedinečný, má odlišné potřeby, a proto by se ke každému mělo přistupovat individuálně s ohledem na identifikování a saturování jeho specifických potřeb.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s psoriatickou artritidou.
KNEISSLOVÁ, Dagmar
Hlavním úkolem práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta s psoriatickou artritidou. V souvislosti s tímto cílem jsou vymezeny dvě výzkumné otázky: Jaké mají pacienti s psoriatickou artritidou specifické potřeby? Jaké mají pacienti s psoriatickou artritidou problémy při vykonávání každodenních činností? Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, které bylo uskutečněno ve formě polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 6 informantů, u kterých byla diagnostikována psoriatická artritida. Celý rozhovor se skládal z 33 otázek, z nichž některé obsahovaly doplňující podotázky. Rozhovor byl rozložen na základní kategorizační údaje a na vlastní rozhovor. Celý rozhovor byl zaznamenáván na mobilní telefon pomocí aplikace "zaznamenávání zvuku". Následně byly rozhovory přepsány do tištěné podoby a zpracovány technikou otevřeného kódování "tužka a papír". Výsledky výzkumného šetření jsou rozčleněny do těchto kategorií: fyzické zdraví, soběstačnost a psychosociální potřeby. Výsledky práce umožňují náhled na problematiku psoriatické artritidy z pohledu samotných pacientů. Získané výsledky práce mohou být použity jako výukový materiál pro studenty zdravotnických oborů či mohou posloužit všeobecným sestrám při poskytování ošetřovatelské péče pacientům s psoriatickou artritidou.
|
|
| |
|
|
Životní cesta mladých dospělých po odchodu z dětského domova
Puchingerová, Beatrice ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Diplomová práce na téma "Životní cesta mladých dospělých po odchodu z dětského domova" se zabývá okruhem problémů mladých lidí, kteří prožili alespoň část svého dětství v některém ze zařízení ústavní výchovy a nyní se nacházejí na prahu nového, neústavního života. Teoretická část této diplomové práce je zaměřena na popis zařízení ústavní výchovy, dále podrobně pojednává o různých psychosociálních potřebách mladých lidí. Rovněž se zaměřuje na negativní okolnosti, které ovlivňují začlenění "ústavních" dětí do většinové společnosti. Praktická část je zaměřena na zmapování životních startů mladých lidí z dětských domovů. Za pomoci polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje zkušenosti a prožitky lidí, kteří vyrůstali v dětských domovech, s přechodem do reálného světa. Celá práce poukazuje na problémy lidí vyrůstající mimo vlastní rodinu a klade důraz na vhodné začlenění do společnosti.
|
|
|
Paliativní péče v České republice. Srovnání církevních a necírkevních zařízení.
Fajstavrová, Elena ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
FAJSTAVROVÁ, Elena. Paliativní péče v České republice. Srovnání církevních a necírkevních zařízení. Diplomová práce se zabývá pohledem na paliativní péči v Čechách, na srovnání péče v církevních a necírkevních zařízeních. Je výzkumem paliativní péče v šesti zařízeních, kde probíhá paliativní léčba. V rozhovorech lékařů, duchovního a pacientů zařízení odpovídají na výzkumné otázky práce. Analýzou rozhovorů je zkoumána a porovnávána péče v jednotlivých formách zařízení i v konkrétních zařízeních. V závěru práce je shrnutí výzkumu se zamyšlením nad etickým aspektem umírání. Diplomová práce je ukázkou teorie a praxe v péči o umírající u nás. Může sloužit jako zdroj informací pro zájemce o paliativní léčbu.
|
|
|
Výzkum kvality života u rodičů s dětmi
FLÉGLOVÁ, Magdaléna
Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na kvalitu života. Literární přehled vymezuje pojem kvalita života a shrnuje metodické přístupy. Dále popisuje rodinu jako celek, vymezuje fyzické i psychické zdraví. Soustředí se na psychosociální a spirituální potřeby. Výzkumná část zahrnuje zpracování výsledků z kombinovaného dotazníku. Skládá se z otázek týkajících se výzkumu, který byl realizován v rámci předmětu ,,Sociologie rodiny" na katedře výchovy ke zdraví, na kterém se podílela Mgr. Petra Vojtová. Ph.D. Dále obsahuje otázky změřené na smysl v osobním životě PROFIL OSOBNÍHO SMYSLU (Personal Meaning Profile) vypracovaným P.T.P. Wongem. Dotazník kvality života byl doplněn o spirituální otázky, které byly samostatně vytvořeny pod odborným vedením vedoucí práce. Statistická data byla zpracována vícerozměrnou statistickou analýzou (PCA, CCA, RDA) a zobecněným lineárním modelem (GLM). Tato metoda pomohla nalézt nejvhodnější pohled na výzkumná data a poskytla maximum informací o analyzovaných objektech. Jedním z výsledků je, že kvalita rodinného života je vyšší u vysokoškolsky vzdělaných respondentů. Kvalita rodinného života je vyjádřena spokojeností ve vztahu, citovou podporou rodinných členů, komunikací ve vztahu a rodinnou atmosférou.
|
|
|
Uspokojování psychosociálních potřeb stomiků
GREGOROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo zjistit nejčastější psychosociální problémy stomiků a zda stomie zatěžuje více ileostomiky než kolostomiky. Teoretická část práce se zaměřuje na uspokojování psychosociálních potřeb stomiků a na jejich podporu. Dále se zabývá funkcí stomických sester a klubů stomiků. Zmiňujeme se zde i o edukaci klienta, předoperační a pooperační péči, o práci a vzdělávání stomických sester a o psychosociálních potřebách stomiků. V praktické části je graficky znázorněny a prezentovány výsledky šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku. Ve výzkumném šetření bylo stanoveno celkem pět hypotéz. První hypotéza se zabývala tím, zda mají osoby se stomií deficit uspokojování psychosociálních potřeb. Druhá hypotéza zkoumala, zda stomie narušila stomikovi partnerský život. Třetí hypotéza zjišťovala, zda mají stomické sestry pro stomika přínos a čtvrtá, zda jsou pro stomiky přínosné stomické kluby. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Pátá hypotéza zjišťovala, zda stomie zatěžuje více ileostomiky než kolostomiky. Tato hypotéza potvrzena nebyla. Tato diplomová práce má upozornit na nutnost uspokojování psychosociálních potřeb stomiků v praxi.
|
|
|
DOBROVOLNICTVÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST HOSPICOVÉ PÉČE
DŽUBÁKOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce byla psána s cílem zmapovat, zda dobrovolnictví přispívá k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Hospicová péče se v České republice rozvíjí od devadesátých let. Rozvoj tohoto druhu péče je dán potřebou společnosti, jelikož počet nevyléčitelně nemocných neustále roste.První část této práce popisuje historii a formy hospicové péče, funkce hospice, poskytované služby, personál hospice a potřeby klientů. V další kapitole jsou nabídnuty informace o historii dobrovolnictví, typech dobrovolné činnosti, o důležitosti a rozvoji dobrovolnické práce. Zabývá se také činnostmi a postavením dobrovolníků v hospici, popisuje jejich podíl na činnosti hospice a péči o klienty. Výzkum proběhl během března 2007 v hospici sv. Lazara v Plzni a následný rozbor s vyhodnocením výsledků odpověděl na zkoumanou otázku. Z mého výzkumu vyplynula hlavní hypotéza: Dobrovolníci přispívají k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Bylo by velmi přínosné, kdyby se o dobrovolnících více mluvilo, kdyby bylo dobrovolnictví oceněno jako společensky a lidsky prospěšná činnost.
|
|
|
Využití hyperbaroxie v ošetřovatelské péči u pacientů s percepční poruchou sluchu
VOKURKOVÁ, Gabriela
Hyperbarická oxygenoterapie je léčebná metoda využívající efektu kyslíku inhalovaného za zvýšeného atmosférického tlaku. To vede nejen k úplnému dosycení hemoglobinu kyslíkem, ale zejména k významnému vzestupu množství kyslíku, fyzikálně rozpuštěného v plazmě. Takto rozpuštěný kyslík v tělních kapalinách je schopen zabezpečit bazální metabolismus hypoxické tkáně. V ušním lékařství využíváme hyperbarickou oxygenoterapii k léčbě nedoslýchavosti a tinnitu. Pro HBO jsou vhodné nedoslýchavosti percepční, tj. takové, které jsou způsobeny poruchou ve vnitřním uchu. Pro HBO indikujeme akutní, náhle vzniklé, nitroušní nedoslýchavosti. Naději na úspěch HBO mají pacienti s poškozením vnitřního ucha menších intenzit a rozsahů. Cílem práce bylo zjistit, zda léčba HBO je účinnější než běžná medikamentózní terapie u percepční poruchy sluchu. Ve výzkumném šetření byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Léčbou HBO dojde ke zlepšení sluchu u percepční poruchy sluchu. H2: Léčba HBO je účinnější než běžná medikamentózní terapie u percepční poruchy sluchu. H3: Léčbou HBO dojde ke zmírnění tinnitu u percepční poruchy sluchu častěji než u medikamentózní léčby. H4: Sestra zná zásady ošetřovatelské péče u pacientů, kteří podstupují léčbu HBO. H5: Pacienti podstupující léčbu HBO mají dostatek informací o bezpečnostních opatřeních. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl práce byl splněn.Výzkumné šetření bylo úspěšné, získali jsme spoustu zajímavých informací, které by bylo možné dále využít k větší spokojenosti pacientů, především ve spolupráci s ULZ Praha, který má zájem o výsledky výzkumného šetření, aby je mohl využít ve své praxi.
|
host ::
RSS.