Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posuzování věrohodnosti výpovědi
Kvasničková, Barbora ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zhodnocení současné praxe posuzování věrohodnosti výpovědi v trestním řízení a zamyšlení se nad jejími aktuálními problémy. Zejména je třeba řešit otázku postavení a rozsahu kompetencí znalce-psychologa při posuzování a stanovení základních kritérií, podle nichž by měli znalci postupovat. Téma práce jsem si zvolila z důvodu, že se jedná o tématiku propojující trestní právo a psychologii, která je společensky důležitá a která je dnes velmi diskutovaná a kontroverzní. Posuzování věrohodnosti patří mezi obvyklé požadavky na znalce-psychology ze stran orgánů činných v trestním řízení, a zároveň představuje nejčastější, ale často i nejsložitější případy samostatných psychologických posudků. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historií posuzování věrohodnosti na našem území a ve světě. Druhá kapitola popisuje psychologickou znaleckou činnost v rámci trestního řízení v ČR a skládá se ze čtyř částí, v nichž je rozebrána osoba znalce-psychologa, znalecký posudek, soudně znalecká psychologická činnost a dokazování a hodnocení důkazů v trestním řízení. Třetí kapitola nahlíží na posuzování věrohodnosti jako na odborný problém a obsahuje čtyři části. První část vymezuje východiska pro posuzování věrohodnosti, druhá část vymezuje základní pojmy - věrohodnost, obecnou a speciální...
Posuzování věrohodnosti výpovědi
Kvasničková, Barbora ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zhodnocení současné praxe posuzování věrohodnosti výpovědi v trestním řízení a zamyšlení se nad jejími aktuálními problémy. Zejména je třeba řešit otázku postavení a rozsahu kompetencí znalce-psychologa při posuzování a stanovení základních kritérií, podle nichž by měli znalci postupovat. Téma práce jsem si zvolila z důvodu, že se jedná o tématiku propojující trestní právo a psychologii, která je společensky důležitá a která je dnes velmi diskutovaná a kontroverzní. Posuzování věrohodnosti patří mezi obvyklé požadavky na znalce-psychology ze stran orgánů činných v trestním řízení, a zároveň představuje nejčastější, ale často i nejsložitější případy samostatných psychologických posudků. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historií posuzování věrohodnosti na našem území a ve světě. Druhá kapitola popisuje psychologickou znaleckou činnost v rámci trestního řízení v ČR a skládá se ze čtyř částí, v nichž je rozebrána osoba znalce-psychologa, znalecký posudek, soudně znalecká psychologická činnost a dokazování a hodnocení důkazů v trestním řízení. Třetí kapitola nahlíží na posuzování věrohodnosti jako na odborný problém a obsahuje čtyři části. První část vymezuje východiska pro posuzování věrohodnosti, druhá část vymezuje základní pojmy - věrohodnost, obecnou a speciální...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.