|
|
Incidenční spory se zaměřením na neúčinná a odporovatelná právní jednání
Kvasničková, Barbora ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Incidenční spory se zaměřením na neúčinná a odporovatelná právní jednání Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem incidenčních sporů se zaměřením na neúčinná a odporovatelná právní jednání. Incidenční spory jsou spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví insolvenční zákon a jsou projednávané v rámci insolvenčního řízení. Vedení incidenčních sporů představuje jednu se stěžejních činností insolvenčního správce. Tato práce je členěna do 7 kapitol. První kapitola obsahuje úvod do problematiky incidenčních sporů vymezených v insolvenčním zákoně a obecná pravidla pro vedení a projednání těchto sporů. Druhá kapitola je věnována obecným ustanovením neúčinných právních úkonů dlužníka v rámci insolvenčního zákona a osobám povinným vydat plnění z neúčinných právních úkonů. Třetí kapitola vymezuje zejména praktické informace procesního charakteru týkající se vedení incidenčního sporu na základě odpůrčí žaloby insolvenčního správce. Ve čtvrté kapitole je detailně charakterizována skutková podstata neúčinných právních úkonů dlužníka bez přiměřeného protiplnění. Pátá kapitola se zabývá skutkovou podstatou neúčinných zvýhodňujících právních úkonů dlužníka. V šesté kapitole je detailně charakterizována úmyslně skutková podstata úmyslně zkracujících právních úkonů dlužníka. Poslední, sedmá kapitola, se...
|
|
|
Posuzování věrohodnosti výpovědi
Kvasničková, Barbora ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zhodnocení současné praxe posuzování věrohodnosti výpovědi v trestním řízení a zamyšlení se nad jejími aktuálními problémy. Zejména je třeba řešit otázku postavení a rozsahu kompetencí znalce-psychologa při posuzování a stanovení základních kritérií, podle nichž by měli znalci postupovat. Téma práce jsem si zvolila z důvodu, že se jedná o tématiku propojující trestní právo a psychologii, která je společensky důležitá a která je dnes velmi diskutovaná a kontroverzní. Posuzování věrohodnosti patří mezi obvyklé požadavky na znalce-psychology ze stran orgánů činných v trestním řízení, a zároveň představuje nejčastější, ale často i nejsložitější případy samostatných psychologických posudků. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historií posuzování věrohodnosti na našem území a ve světě. Druhá kapitola popisuje psychologickou znaleckou činnost v rámci trestního řízení v ČR a skládá se ze čtyř částí, v nichž je rozebrána osoba znalce-psychologa, znalecký posudek, soudně znalecká psychologická činnost a dokazování a hodnocení důkazů v trestním řízení. Třetí kapitola nahlíží na posuzování věrohodnosti jako na odborný problém a obsahuje čtyři části. První část vymezuje východiska pro posuzování věrohodnosti, druhá část vymezuje základní pojmy - věrohodnost, obecnou a speciální...
|
|
|
Hrozby, rizika a prevence násilné radikalizace jednotlivce
Kvasničková, Barbora ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce Hrozby, rizika a prevence násilné radikalizace jedince se zabývá fenoménem radikalizace, zejména násilné radikalizace jednotlivce. V teoretické části jsou uvedena současná teoretická východiska, důraz je kladen na současné modely a teorie radikalizace. Dále je pozornost věnována jedinci v procesu násilné radikalizace, rizikovým faktorům a porovnání seberadikalizace osamělých útočníků a radikalizace jedince v rámci teroristické skupiny či většinové společnosti. Uvedena jsou i specifika radikalizace v České republice, současná rizika a možnosti prevence daného jevu. Pro výzkum v empirické části, jehož cílem bylo zmapovat klíčové poznatky o radikalizaci v České republice a zkušenosti vybraných expertů s tímto fenoménem, byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor je složen z dvanácti odborníků z řad psychologů, politologů, příslušníků ozbrojených složek a akademických pracovníků, kteří se ve své činnosti tématu radikalizace dotýkají. Data byla získávána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výstupem práce je popis fenoménu radikalizace, jeho specifik v České republice, možných příčin a rizikových faktorů, indikátorů v chování jedince a dalších souvisejících aspektů, které by mohly přispět k prevenci radikalizace a k možnostem deradikalizace jedince v...
|
|
|
Posuzování věrohodnosti výpovědi
Kvasničková, Barbora ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zhodnocení současné praxe posuzování věrohodnosti výpovědi v trestním řízení a zamyšlení se nad jejími aktuálními problémy. Zejména je třeba řešit otázku postavení a rozsahu kompetencí znalce-psychologa při posuzování a stanovení základních kritérií, podle nichž by měli znalci postupovat. Téma práce jsem si zvolila z důvodu, že se jedná o tématiku propojující trestní právo a psychologii, která je společensky důležitá a která je dnes velmi diskutovaná a kontroverzní. Posuzování věrohodnosti patří mezi obvyklé požadavky na znalce-psychology ze stran orgánů činných v trestním řízení, a zároveň představuje nejčastější, ale často i nejsložitější případy samostatných psychologických posudků. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se zabývá historií posuzování věrohodnosti na našem území a ve světě. Druhá kapitola popisuje psychologickou znaleckou činnost v rámci trestního řízení v ČR a skládá se ze čtyř částí, v nichž je rozebrána osoba znalce-psychologa, znalecký posudek, soudně znalecká psychologická činnost a dokazování a hodnocení důkazů v trestním řízení. Třetí kapitola nahlíží na posuzování věrohodnosti jako na odborný problém a obsahuje čtyři části. První část vymezuje východiska pro posuzování věrohodnosti, druhá část vymezuje základní pojmy - věrohodnost, obecnou a speciální...
|
host ::
RSS.