|
|
Audiokodeky a testy pro zhodnocení jejich poslechové kvality
Hudec, Andrej ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá audio kodekmi a testami pre zhodnotenie ich posluchovej kvality. Práca ponúka popis vlastností ľudského sluchu, stručný úvod do problematiky audio kódovania, kompresie zvukových dát a posluchových testov. Bakalárska práca tiež obsahuje teoretický popis kódovacích procesov zvolených audio kodekov, vyhodnotenie merania ich výpočtovej náročnosti a vyhodnotenie posluchovej kvality každého z nich pomocou posluchových testov. Na implementáciu prostredia posluchových testov boli použité programovacie jazyky HTML, CSS, Javascript a Python. Zvukové súbory, ktoré boli predmetom skúmania v posluchových testoch boli získané pomocou knižnice FFmpeg.
|
|
| |
|
|
Využití psychoakustického modelu a tranformace typu wavelet packet pro vodoznačení audio signálů
Heitel, Tomáš ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o metodě prosazující dodržování vlastnických práv a ochranu multimediálních dat proti nelegální manipulaci s jeho obsahem – Digitálním vodoznačením audio signálů. Hlavním cílem této práce je implementovat algoritmus pro digitální vodoznačení audio dat. V teoretické části jsou popsány základní pojmy, metody a postupy, které se vztahují k této oblasti digitálního zpracování dat. V praktické části je realizován samotný proces vkládání tajné informace do originálního audia a následná možnost jejího zpětného vyjmutí. Algoritmus vodoznačení využívá metodu rozprostřeného spektra a psychoakustický model. Implementovaný psychoakustický model zahrnuje nedokonalosti lidského ucha, konkrétně jde o frekvenční maskování a dělení frekvenčního intervalu na kritická pásma. Tento model je založený na transformaci DWPT. Pomocí něho je vodoznak vkládán ke koeficientům vlnkové transformace ve vlnkové oblasti. Algoritmus vkládání a extrakce vodoznaku je implementován v programovém prostředí MATLAB. Část práce se zabývá testem robustnosti vloženého vodoznaku. Jsou použity běžné metody zpracování audio signálů: oříznutí audia, změna vzorkovacího kmitočtu, ztrátová komprese, filtrace, ekvalizace, vložení hudebního efektu a bílého šumu. V závěru diplomové práce jsou použity objektivní a subjektivní metody stanovení úrovně transparentnosti vloženého vodoznaku.
|
|
|
Objektivní měření a potlačování šumu v hudebním signálu
Rášo, Ondřej ; Makáň, Florian (oponent) ; Krejčí, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce pojednává o objektivním měření a potlačování rušivého šumu na pozadí hudebního signálu. V této práci je navrhnut nový algoritmus pro objektivní měření slyšitelnosti tohoto typu šumu. Provedenými poslechovými testy bylo prokázáno, že tento nový algoritmus lépe predikuje slyšitelnost šumu na pozadí než stávající algoritmy. Výhodou navrženého algoritmu je skutečnost, že lze tento algoritmus využít i na obecný zvukový signál, kdy se hodnotí slyšitelnost jednoho zvuku na pozadí jiného. U tohoto typu signálu stávající algoritmy často selhávají. Dále je v této práci navrhnut nový způsob adaptivní segmentace pro dělení dlouhotrvajícího zvukového signálu na krátké segmenty s proměnlivou délkou. Bylo ukázáno, že při použití tohoto nového způsobu segmentace v systémech pro potlačení šumu na pozadí, má výstupní zvukový signál vyšší subjektivně vnímanou kvalitu než ostatní testované způsoby segmentace.
|
|
|
Neuronové sítě v algoritmech vodoznačení audio signálů
Kaňa, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Zezula, Radek (vedoucí práce)
Digitální vodoznačení dat je jednou z technik, která se zabývá ochranou digitálních dat. Při návrhu systému vodoznačení je kladen důraz hlavně na robustnost a neslyšitelnost vodoznaku. Tato diplomová práce se zabývá problematikou vodoznačení audio signálů s využitím umělých neuronových sítí. Je zde popsána metoda vodoznačení ve frekvenční oblasti. Metoda je založená na psychoakustických principech lidského sluchu a technikách neuronových sítí.
|
|
|
Restaurace signálu po průchodu limiterem s použitím psychoakustického modelu
Kramář, Denis ; Rajmic, Pavel (oponent) ; Záviška, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím řídkých reprezentací signálu za účelem restaurace audiosignálu poškozeného clippingem. Nejprve je zde probrána teorie týkající se limiteru a samotné limitace signálu. Poté jsou zde uvedeny některé současné metody založené na teorii řídkých reprezentací. Ta je popsána v následující kapitole. Následně je zde popsán psychoakustický model a jeho využití pro declipping. Na závěr teoretické části jsou zde představeny dvě metody řešení této úlohy. První je založená na syntezujícím modelu signálu a využívá algoritmus Douglas-Rachford. Druhá je založená na analyzujícím modelu signálu a byl pro ni zvolen algoritmus Chambolle-Pock. V další části je popsána jejich implementace v prostředí Matlab. Na závěr jsou vyhodnoceny výsledky dosažené oběma algoritmy.
|
|
|
Psychoakustický model lidského sluchu
Lepa, Ondřej ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Sysel, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá lidským sluchem a psychoakustikou. Přesněji psychoakustickým modelem standardu MPEG podle normy ISO/IEC 13818-3, Information technology - Generic coding of moving pictures and associated audio information Part 3: Audio. Detailně se pak zabývá způsobem, jakým se PAM určuje, jaké metody maskování používá a jaké má možnosti maskování. Dále je realizován jednoduchý výpočet psychoakustických hodnot v prostředí Matlab.
|
|
|
Restaurace signálu s omezenou okamžitou hodnotou s použitím psychoakustického modelu
Beňo, Tomáš ; Rajmic, Pavel (oponent) ; Záviška, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá restaurováním zvukových signálů, které byly poškozeny clippingem. Mezi zde využité metody patří ty, které jsou založeny na řídkých reprezentacích signálů. V úvodu práce je vysvětlena problematika clippingu a zmíněn výčet již existujících metod, které řeší declipping, a na které tato práce navazuje. V další části je popsána nezbytná teorie týkající se řídkých reprezentací a teorie týkající se proximálních algoritmů, včetně konkrétních zástupců z této kategorie úloh řešících konvexní optimalizaci. Součástí této práce je algoritmus pro declipping implementovaný v prostředí Matlab. Metoda zvolená pro řešení této úlohy využívá Condatův algoritmus neboli Obecný proximální algoritmus pro konvexní optimalizaci a řeší minimalizaci součtu tří konvexních funkcí. Výsledkem je pět odlišných variant algoritmu, z nichž tři mají implementovaný také psychoakustický model za účelem dosažení lepších výsledků. Pro každou variantu bylo nalezeno optimální nastavení parametrů. Výsledky rekonstrukce jsou vyhodnoceny pomocí objektivních ukazatelů SDR a PEMO-Q a také pomocí subjektivního poslechového testu.
|
|
|
Simulace zkreslení zvukového signálu v percepčním zvukovém kodéru
Peloušek, Tomáš ; Rajmic, Pavel (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou tvorby programu, který simuluje zkreslení vznikající při ztrátovém kódování zvukového signálu, a to v programovacím prostředí MATLAB. V rámci práce byl vytvořen kodér s dynamickou alokací bitů a přepínám délek oken pro váhování, který v závislosti na uživatelském požadavku na velikost datového toku mění výslednou subjektivní kvalitu signálu. Teoretická část představuje rešerši základních principů ztrátového kódování a detailněji popisuje fungování kodéru standardu MPEG 1 vrstva 3. V praktické části je pak popsán princip fungování realizovaného programu a jeho součástí. Dále je provedeno srovnání kvality výstupu programu pro různé úrovně zkreslení s odpovídajícím nastavením u běžně dostupného kodéru MP3 a to pomocí metody PEMO-Q.
|
|
|
Audiokodeky a testy pro zhodnocení jejich poslechové kvality
Hudec, Andrej ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá audio kodekmi a testami pre zhodnotenie ich posluchovej kvality. Práca ponúka popis vlastností ľudského sluchu, stručný úvod do problematiky audio kódovania, kompresie zvukových dát a posluchových testov. Bakalárska práca tiež obsahuje teoretický popis kódovacích procesov zvolených audio kodekov, vyhodnotenie merania ich výpočtovej náročnosti a vyhodnotenie posluchovej kvality každého z nich pomocou posluchových testov. Na implementáciu prostredia posluchových testov boli použité programovacie jazyky HTML, CSS, Javascript a Python. Zvukové súbory, ktoré boli predmetom skúmania v posluchových testoch boli získané pomocou knižnice FFmpeg.
|
host ::
RSS.