|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|