|
|
Sociální významy vousů u mužů
Dubová, Diana ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Sociální významy vousů u mužů Abstrakt Práce se zabývá mužskou úpravou vousu, jejím významem ve společnosti a schopností sociálně komunikovat. Je postavena na teorii prvního dojmu, kategorizaci; mužské vousy považuje jako zdroj konstrukce konfliktního a kooperativního jednání. Teoretická část se zabývá předchozími výzkumy o přisouzených vlastnostech vousu, módou a sociální komunikací vousů v minulosti především na evropském kontinentu, kdy vousy komunikovaly národní příslušnost, sociální status, generační a pohlavní distanci, sympatie a antipatie k aktuálnímu dění a hodnotám. Dále se zaměřuje na sociální komunikaci vousu v přítomnosti a jeho vnímáním společností. Empirická část práce je založena na dotazníkovém šetření a odpovídá na otázku, jaké vlastnosti jsou úpravám mužského vousu přisuzovány v současné době v České republice. Výsledná zjištění potvrzují, že vousy jsou obecně vnímány jako symbol maskulinity, dominance a sociální vyspělosti, oholená tvář a tvář s upravenými vousy jsou znakem konformity a obecně pozitivně přijímány, kdežto tváře se strništi dosahují negativních hodnocení.
|
|
|
Efektivní komunikace a vyjednávání
Fábryová, Dana ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá uměním komunikace a jeho důležitostí nejen na poli mezinárodních vztahů. Popisuje zde nejdůležitější zásady efektivního jednání, je zde kladen důraz nejen na obecná pravidla prvního či následného kontaktu, ale zejména na rozpoznání člověka, se kterým jednáme, a výběr vhodné techniky pro vyjednávání. Práce využívá typologie DISC, kterou obohacuje konkrétními otázkami, které jsou na jednotlivé typologické profily účinné. Bakalářská práce je pojata velice prakticky a vychází nejen z oborné literatury, nýbrž i z vlasních průzkumů a několikaletých pracovních zkušeností.
|
|
|
Pocity uživatelů/ek nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve fázi prvokontaktu.
HOUDKOVÁ, Soňa
Při prožívání prvního kontaktu či prvokontaku působí na zájemce také faktory jak na straně posuzovaného, tak na straně zájemce jako posuzovatele. Tyto faktory spadají do procesu formování prvního dojmu, kdy ve snaze porozumět druhým a také sobě vytváříme intuitivní teorie, které mohou výrazně ovlivnit, jak zájemci vnímají získaná data. Od těchto teorií se odvíjí také chování, s čímž úzce souvisí kvalita vztahu mezi pracovníkem a zájemcem. První kontakt se týká sociálního poznávání a vnímání, tudíž jde o zpracovávání získaných informací. Proto by mělo každé zařízení mít jasný postup v procesu prvokontaktu ohledně sdělování informací, aby nedošlo k zahlcení zájemce ihned při prvním kontaktu. V bakalářské práci se zabývám otázkou prožívání procesu prvokontaktu zájemci o službu. Na začátku praktické části bylo potřeba popsat stanovený cíl práce a zmíněnou výzkumnou otázkou. Cílem je zjistit, jak proces prvokontaktu působí na zájemce o službu. Pro zjištění stanovené výzkumné otázky a dosažení cíle jsem si zvolila kvalitativní strategii výzkumu, techniku polostrukturovaných rozhovorů doplněných o nezúčastněné pozorování. Základní výzkumný soubor představovali děti ve fázi prvokontaktu, bez ohledu na počet návštěv. Konkrétně se jednalo o devět dětí. Věkové rozpětí, na základě dlouhodobého pozorování a pilotní studie, bylo stanoveno od dvanácti do třinácti let. Výzkum byl realizován v období únor - březen 2013. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zájemci o službu prožívají první kontakt rozdílně. Další návštěvy v rámci prvokontaktu prožívají všichni zájemci klidnými a pozitivními emocemi a to především díky přístupu a používaným metodám sociálních pracovnic. Základní metodou, kterou pracovnice využívají, je především kontaktní práce. Všichni dotazovaní se shodli na přirozeném, přátelském a pomáhajícím přístupu pracovnic. Tento přístup spojují především s tykáním pracovnic a společným zapojováním se do volnočasových aktivit. Současně z výzkumu vyplývá, že velký vliv na prožívání prvního kontaktu a vstupu do zařízení má prostředí. Především vnější není pro klienty příjemné. Důvody těchto pocitů u cílové skupiny, která do zařízení přichází poprvé, je dáno především špínou a tmavostí prostředí. Naopak se jim líbí vnitřní prostory klubu, které jsou vyzdobené a dostatečně prosvětlené. Na závěr shrnutí výsledků je třeba uvést fakt (na kterém se shodla většina informantů), že v ideálním případě by informanti rádi přicházeli do nového prostředí a zařízení v doprovodu blízké osoby, například kamaráda či spolužáka. Na základě získaných dat se domnívám, že by každé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v rámci standardů kvality v sociálních službách, mělo mít vypracovaný postup v procesu prvokontaktu. V tomto plánu by mělo být uvedeno, jaké informace budou zájemci sdělovány při daném setkání. Tato metodika by měla sloužit nejen pracovníkům, ale také stážistům či dobrovolníkům. Vhodné by bylo také odstranění bariér, jež způsobují negativní pocity při vstupu do zařízení.Předpokládá se také, že by tato bakalářská práce mohla sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale také pro odborníky v sociálních službách pracující s dětmi a mládeží, neboť k prvnímu kontaktu dochází v každé sociální službě a je potřeba přizpůsobit přístup pracovníků, aby se zájemci o službu cítili přijati do daného zařízení.
|
host ::
RSS.