Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vodivé vrstvy realizované na nízkoteplotní keramice
Poledník, Tomáš ; Psota, Boleslav (oponent) ; Kosina, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na určení limitních mezí sítotisku a stanovení výkonové zatížitelnosti vrstev na LTCC. Popisuje tisk vodivých motivů sítotiskovou metodou na substrátech. Obsahuje popis měření na vodivých vrstvách a zpracování jeho výsledků. Také bylo provedeno tištění vrstev na korundovou keramiku pro porovnání výsledků. Z naměřených hodnot byly sestaveny grafy které znázorňují možnost výkonového zatížení vrstev v závislosti na teplotě a šířce tlustovrstvého vodiče.
Lithium-iontový článek: Úprava přírodního grafitu metodou lithiace
Bílek, Lukáš ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice lithium-iontových akumulátorů. Práce se zaměřuje na zápornou elektrodu lithium-iontového akumulátoru tvořenou přírodním grafitem. V teoretické části se práce zabývá charakteristickými vlastnostmi lithium-iontových akumulátorů, jejich výhodami a nevýhodami, operačním principem, elektrochemickými vlastnostmi a aplikací lithium-iontových akumulátorů. Práce je také zaměřena na záporné elektrodové materiály a jejich elektrochemické vlastnosti. Hlavním cílem práce je využití metody lithiace, pro potlačení nevratné kapacity záporné elektrody a výzkum vlivu této metody na kapacitní a proudové charakteristiky elektrody.
Projekt uzemnění transformovny 110/22 kV
Pavlík, Ludvík ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám návrhem uzemnění transformovny 110/22 kV. Cílem této práce je navrhnout zemnící síť pro uzemnění zadané venkovní rozvodny. Venkovní rozvodna 110kV je v uspořádání podle H-schématu a obepíná velkou plochu. Po celé ploše rozvodny má být zemní potenciál rozložen co nejrovnoměrněji. Nejvýhodnější uzemnění z hlediska účinného uzemnění a rozvedení potenciálu je zemní mřížová síť. Tímto způsobem uzemňovací soustavy je návrh uzemnění v této práci řešen. Tento způsob spočívá v tom, že se položí síť plochých vodičů, aby byla pokryta celá rozvodna a na průsečících pásů se zarazí zemnící tyče. Na tuto síť se nejkratší cestou připojí části zařízení. Výsledkem vytvořených četných paralelních cest je uzemnění o malém odporu. Síť je provedena z obvyklého ocelového pozinkovaného pásku 30x4 mm. Při návrhu uzemnění a uspořádání zemničů musíme přihlédnout na požadavky na uzemnění dle norem ČSN. Celá navržená uzemňovací soustava je dimenzována tak, aby všechny požadavky na uzemnění byly splněny. Požadavky na uzemnění jsou také uvedeny a popsány v teoretické části práce. Samotný návrh uzemnění s vypočtenými parametry je v části druhé. Uzemnění musí být provedeno tak, aby byly splněny požadavky bezpečnosti i správné funkce elektrického zařízení. Problematiku uzemnění v elektrických stanicích řeší normy ČSN 33 3201 („Elektrické instalace nad AC 1kV“), norma ČSN 33 2000-4-41 („Elektrická zařízení – Ochrana před úrazem elektrickým proudem“) a podnikové normy PNE 33 0000-4 („Příklady výpočtů uzemňovacích soustav v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektřiny“) a PNE 33 0000-1 („Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny“) ČSN 33 2000-5-54 („Elektrická zařízení – Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče“). Tyto normy platí pro navrhování a provedení uzemnění nových, rekonstruovaných nebo rozšířených elektrických stanic.
Dimenzování vodičů venkovního vedení podle ČSN EN 50341 a ČSN EN 50423
Dostál, Martin ; Novotný, Jan (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Venkovní elektrické vedení musí být navrženo tak, aby odolalo řadě vlivů. Tyto vlivy jsou mechanické, které jsou za normálních podmínek provozu způsobeny především větrem a námrazou, a elektrické. Všechny části elektrického venkovního vedení musí být tedy navrženy a postaveny tak, aby bezpečně odolali mechanickému a elektrickému namáhání. Tato bakalářská práce je věnována především elektrickým parametrům venkovního vedení, zatížení venkovního vedení klimatickými vlivy a také výpočtům mechanického namáhání v mezních stavech. Jsou zde postupně popsány vzorce a postup výpočtu zatížení vedení VN a VVN a také je zde podrobně popsán příklad výpočtu.
Lithium-iontový článek: Úprava přírodního grafitu metodou lithiace
Bílek, Lukáš ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice lithium-iontových akumulátorů. Práce se zaměřuje na zápornou elektrodu lithium-iontového akumulátoru tvořenou přírodním grafitem. V teoretické části se práce zabývá charakteristickými vlastnostmi lithium-iontových akumulátorů, jejich výhodami a nevýhodami, operačním principem, elektrochemickými vlastnostmi a aplikací lithium-iontových akumulátorů. Práce je také zaměřena na záporné elektrodové materiály a jejich elektrochemické vlastnosti. Hlavním cílem práce je využití metody lithiace, pro potlačení nevratné kapacity záporné elektrody a výzkum vlivu této metody na kapacitní a proudové charakteristiky elektrody.
Vodivé vrstvy realizované na nízkoteplotní keramice
Poledník, Tomáš ; Psota, Boleslav (oponent) ; Kosina, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na určení limitních mezí sítotisku a stanovení výkonové zatížitelnosti vrstev na LTCC. Popisuje tisk vodivých motivů sítotiskovou metodou na substrátech. Obsahuje popis měření na vodivých vrstvách a zpracování jeho výsledků. Také bylo provedeno tištění vrstev na korundovou keramiku pro porovnání výsledků. Z naměřených hodnot byly sestaveny grafy které znázorňují možnost výkonového zatížení vrstev v závislosti na teplotě a šířce tlustovrstvého vodiče.
Dimenzování vodičů venkovního vedení podle ČSN EN 50341 a ČSN EN 50423
Dostál, Martin ; Novotný, Jan (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Venkovní elektrické vedení musí být navrženo tak, aby odolalo řadě vlivů. Tyto vlivy jsou mechanické, které jsou za normálních podmínek provozu způsobeny především větrem a námrazou, a elektrické. Všechny části elektrického venkovního vedení musí být tedy navrženy a postaveny tak, aby bezpečně odolali mechanickému a elektrickému namáhání. Tato bakalářská práce je věnována především elektrickým parametrům venkovního vedení, zatížení venkovního vedení klimatickými vlivy a také výpočtům mechanického namáhání v mezních stavech. Jsou zde postupně popsány vzorce a postup výpočtu zatížení vedení VN a VVN a také je zde podrobně popsán příklad výpočtu.
Projekt uzemnění transformovny 110/22 kV
Pavlík, Ludvík ; Procházka, Aleš (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám návrhem uzemnění transformovny 110/22 kV. Cílem této práce je navrhnout zemnící síť pro uzemnění zadané venkovní rozvodny. Venkovní rozvodna 110kV je v uspořádání podle H-schématu a obepíná velkou plochu. Po celé ploše rozvodny má být zemní potenciál rozložen co nejrovnoměrněji. Nejvýhodnější uzemnění z hlediska účinného uzemnění a rozvedení potenciálu je zemní mřížová síť. Tímto způsobem uzemňovací soustavy je návrh uzemnění v této práci řešen. Tento způsob spočívá v tom, že se položí síť plochých vodičů, aby byla pokryta celá rozvodna a na průsečících pásů se zarazí zemnící tyče. Na tuto síť se nejkratší cestou připojí části zařízení. Výsledkem vytvořených četných paralelních cest je uzemnění o malém odporu. Síť je provedena z obvyklého ocelového pozinkovaného pásku 30x4 mm. Při návrhu uzemnění a uspořádání zemničů musíme přihlédnout na požadavky na uzemnění dle norem ČSN. Celá navržená uzemňovací soustava je dimenzována tak, aby všechny požadavky na uzemnění byly splněny. Požadavky na uzemnění jsou také uvedeny a popsány v teoretické části práce. Samotný návrh uzemnění s vypočtenými parametry je v části druhé. Uzemnění musí být provedeno tak, aby byly splněny požadavky bezpečnosti i správné funkce elektrického zařízení. Problematiku uzemnění v elektrických stanicích řeší normy ČSN 33 3201 („Elektrické instalace nad AC 1kV“), norma ČSN 33 2000-4-41 („Elektrická zařízení – Ochrana před úrazem elektrickým proudem“) a podnikové normy PNE 33 0000-4 („Příklady výpočtů uzemňovacích soustav v distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektřiny“) a PNE 33 0000-1 („Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribuční soustavě dodavatele elektřiny“) ČSN 33 2000-5-54 („Elektrická zařízení – Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče“). Tyto normy platí pro navrhování a provedení uzemnění nových, rekonstruovaných nebo rozšířených elektrických stanic.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.