|
| |
|
|
Vliv odtáté ledovcové vody na bentická společenstva řas v alpinských potocích.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Vinšová, Petra (oponent)
Specifikem glaciálních potoků, jako toků napájených a ovlivňovaných ledovcem jsou velmi drsné podmínky, které v těchto horských habitatech panují po celý rok. Typické rysy glaciálního toku jsou chladné teploty, oligotrofie, rychlý průtok (s ním spojená dobrá saturace kyslíkem) a kolísání hladiny na škále jak celého roku, tak i v rámci několika hodin. Organismy osidlující takové habitaty musí být tedy na nehostinné prostředí dostatečně adaptováni, aby dokázali místní podmínky nejen přežít, ale hlavně využít pro úspěšné rozmnožování a osídlování omezeného prostoru. Tato práce je zaměřená na bentická společenstva těchto toků a shrnuje poznatky ze studií prováděných především v Italských, Rakouských a Švýcarských Alpách. Diskutovány jsou typy toků alpinské zóny (prvotní rozdělení je na tři hlavní typy podle zdroje vody, dále v práci ještě rozdělení Alpských potoků dle podloží a dalších geografických specifik), sezónní vlivy ledovce a působení klimatických změn na křehká společenstva obývající glaciální potoky vyšších nadmořských výšek. Glaciální toky jsou v současnosti předmětem výzkumu v souvislosti se studiem klimatických změn a jejich vlivu na druhové složení potoků alpinských areálů, díky jejich bezprostřednímu kontaktu s ledovcovou masou, na které jsou fenomény globální změny klimatu vidět...
|
|
|
Srovnání smíšeného regresního modelu a geograficky vážené regrese na příkladu výškové funkce
Forró, Martin
Diplomová práca je zameraná na riešenie priestorovej heterogenity v lesníckych modeloch prostredníctvom metodík lineárnych zmiešaných regresných modelov (LMM) a geograficky váženej regresie (GWR) pri modelovaní výškovej krivky. Obe tieto metódy už boli oskúšané, a majú veľký potenciál znížiť množstvo dát potrebných na modelovanie, a zároveň zvýšiť presnosť. Dáta pochádzajú z VŠLP Křtiny, LÚ Borky. Ako modelovú drevinu sme vybrali buk. Z dát sme vybrali trénovaciu a validačnú množinu na parametrizáciu, a následné overenie predikcie. Výsledné modely boli porovnané s globálnym modelom zostrojeným metódou MNČ. Lokálne modely nie sú spoľahlivé, lebo sú parametrizované na príliš malom počte stromov. Výsledky boli rôzne pre GWR a LMM. GWR zlyhala pri predikcii, ale na trénovacích plochách boli výsledky dobré, najmä odstránila autokoreláciu reziduí. LMM mal najlepšie výsledky pre trénovaciu aj validačnú množinu.
|
|
|
Vliv světelných podmínek listnatých lesů I. a II. vegetačního stupně na epigeickou faunu pavouků
Surovcová, Kamila
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv gradientu zápoje koruny a tím asociovaných světelných podmínek na epigeickou faunu pavouků v bývale pařezených dubových porostech. Konkrétně byl studován vliv změny zápoje koruny od paseky až po zapojený les na druhovou a funkční diverzitu, početnost, výskyt vzácných a ohrožených druhů a celkové druhové spektrum. Výzkum proběhl na osmi lokalitách, na každé lokalitě byl vyznačen transekt s různým zápojem koruny. Celkem bylo odchyceno a determinováno 90 druhů, mezi které patřila celá řada vzácných a ohrožených pavouků asociovaných s xerotermními stanovišti. Ochranářské indikátory stejně tak i početnost pavouků dosahovala nejvyšších hodnot v biotopech s více otevřeným zápojem koruny. Funkční diverzita byla naopak větší na stanovištích s více zapojenou korunou a rychle klesala s rostoucí otevřeností koruny. Druhová bohatost byla nejvyšší v polovině zápoje koruny, což bylo nejspíše způsobeno ekotonovým efektem. Druhová kompozice pavouků se rapidně měnila i na velmi malé prostorové škále podél různého zápoje koruny s výskytem vzácných a ohrožených druhů pavouků v otevřených a řídkých porostech. Bylo zjištěno, že jednotlivé indikátory biodiverzity dosahovaly nejvyšších hodnot v různých podmínkách zápoje koruny. Proto by bylo vhodné obnovit managementové aktivity (např. probírka, pařezinové hospodaření), díky kterým by zůstala zachována důležitá diverzifikace prostředí v nížinných lesích. Dle zjištěných výsledků je patrné, že i malé zásahy podporující otevřenost lesa a heterogenních podmínek mohou být vhodným prostředkem k zabránění celkovému poklesu biodiverzity v lesních ekosystémech.
|
|
|
Diverzita vláknitých sladkovodních řas a faktory ovlivňující dynamiku jejich společenstev
Hadravová, Anna-Marie ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky z doposud publikovaných prací, jež se zabývají ekologií společenstev vláknitých řas. Pozornost je věnována závislosti složení řasových společenstev na jejich sezónní dynamice, faktorech biotických a abiotických. V první části práce je uveden taxonomický přehled rodů, kterými se zabývám. V druhé části jsou rozděleny vodní plochy na základě jejich odlišné morfologie a vlastností (hloubka, teplota apod.). Zkoumám, jaké faktory, a jestli vůbec, ovlivňují strukturu společenstev vláknitých řas ve stojatých vodách temperátní zóny. Neexistuje žádná ucelená práce zabývající se touto problematikou a jde tedy o syntézu poznatků z dostupných zdrojů. Vláknité řasy mají v mnohých případech nejasné druhové koncepty, jejich rutinní určování do druhu je tudíž problematické. Z tohoto důvodu neexistuje mnoho souhrnných ekologických článků zabývajících se podobnou tématikou. Klíčová slova: vláknité řasy, ekologie, sladkovodní habitaty, diverzita
|
|
|
Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev fytoplanktonních bičíkovců
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
V této diplomové práci se zabývám faktory ovlivňujícími druhovou bohatost a strukturu společenstev fytoplanktonu bičíkovců. Cílem této práce bylo objasnit úlohu mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci lentických společenstev těchto bičíkovců, která doposud nebyla důkladněji prozkoumána. Studie probíhala v letech 2010-2013 v mělkém litorálu lokality Horní rybník, PR Rybníčky u Podbořánek. Fytoplanktonní bičíkovci vykazovali charakteristickou cyklickou sezónní dynamiku, jež se projevovala v průkazně odlišné struktuře i druhové bohatosti jejich společenstev v různých obdobích. Šupinaté chrysomonády, v kontrastu s tím, vykazovaly necyklickou sezónní dynamiku. Vliv sezóny byl silně korelován s vlivem zaznamenaných abiotických faktorů prostředí - pH, konduktivitou a teplotou. Prostorová heterogenita společenstev fytoplanktonních bičíkovců byla během plošného odběru ze 75,8 %, respektive 64,4 %, průkazně vysvětlena gradientem provázaných abiotických faktorů mezi severním a jižním břehem a vlivem mikrobiotopu - substrátu. Mikrobiotop však fungoval jako výrazný faktor s průkazným vlivem na druhovou bohatost i strukturu společenstev rovněž během sezóny. Efekt vlivu mikrobiotopu se projevil nejen při "hrubším" porovnání planktonního prostředí s metafytonem a epipelonem, ale také na úrovni konkrétních substrátů....
|
|
|
Rozšíření, diverzita a ekologie bentických krásivek na lokálním prostorovém měřítku
Svoboda, Pavel ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Řeháková, Klára (oponent)
Souhrn Důležitou složkou diverzity protistních společenstev je kromě prostorové heterogenity také časová variabilita. Prostorová a časová variabilita společenstev mikrofytobentosu stojatých vod je často značná a pozorovatelná v relativně malém prostorovém měřítku. Krásivky (Zygnematophyceae) jsou charakteristickou součástí fytobentosu rašelinných biotopů. Navzdory tomu, že hrají důležitou roli v primární produkci a jsou dobrými indikátory biologické hodnoty ekosystému, práce o jejich sezonnosti a prostorové heterogenitě jsou ojedinělé. V diplomové práci jsem zkoumal, jestli lze popsat společenstva bentických krásivek spíše neutrálním nebo nikovým modelem, a dále jsem se zaměřil na faktory, které ovlivňují jejich diverzitu, prostorovou heterogenitu a sezonní dynamiku na lokálním prostorovém měřítku. Studii jsem prováděl na dvou typově odlišných lokalitách - minerotrofních nížinných rašeliništích (Dokesko) a ombrotrofních vrchovištích (Jizerské hory). Sezonní změny ve složení společenstev se nepodařilo prokázat. Tento fakt může být dán tím, že větší početnosti druhů v lokálních populacích mohou snížit pravděpodobnost lokální extinkce a také omezit uchycení jiných druhů tím, že monopolizují dostupné zdroje. Prioritním efektem a následnou monopolizací mohla být také způsobena prostorová autokorelace...
|
|
|
Utilization of geographically weighted regression (GWR) in forestry modeling
Quirós-Segovia, María
Diplomová práce je zaměřena na použití geograficky vážené regrese (GWR) v lesnických modelech. Je to perspektivní metoda pro analýzu prostorově heterogenních dat, přičemž v lesnictví byla tato metoda již používaná dříve v menších oblastech s dobrými výsledky. V této práci je metoda aplikována na větším území v regionu Murcia ve Španělsku. Hlavním cílem práce je ověření možnosti použití GWR pro odvození velkoplošně platného modelu výškové funkce na základě dat Národní invetarizace lesů Španělska. Výsledný model je pro validační plochy porovnán s lokálními výškovými funkcemi. Získané výsledky se liší pro různé úrovně vstupních dat a různé způsoby nastavení a kalibrace GWR. Nejlepší výsledky vykazuje model založený na individuálních stromových datech a kalibračním jádru s pevnou šířkou. V rámci práce byly take navrženy možné změny a náměty pro další výzkum, které pravděpodobně přispějí ke zlepšení kvality GWR modelu. Metoda GWR se jeví jako vysoce perspektivní, zvláště pro velkoplošné modely, kdy při správném provedení umožníodvodit dostatečně přesný model výškové funkce v jakémkoliv bodě zájmové oblasti bez nutnosti přímého měření výšky a tloušťky v daném porostu
|
|
|
Fyzikálně chemické gradienty a prostorová heterogenita chlorofylu v podélném profilu nádrže Římov
NOVOTNÁ, Jitka
V roce 2011 byly v nádrži Římov měřeny podélné a vertikální gradienty teploty, kyslíku, pH, vodivosti a chlorofylu. Pro popis prostorové heterogenity nádrže v podélném směru byl použit relativní distanční model. Během sezóny se v nádrži vytvořila výrazná podélná zónace, která umožnila klasifikaci na přítokovou, přechodnou a jezerní zónu. Přítoková zóna představovala 15 % délkového profilu nádrže a byla charakterizována nižší teplotou, pH a koncentracemi chlorofylu oproti zbytku nádrže. Přechodná zóna zahrnovala cca 40 % délky nádrže a vyznačovala se nejvyššími koncentracemi chlorofylu, rozpuštěného kyslíku a vysokým pH. Zbývajících 45 % délky nádrže představovalo jezerní zónu s nízkou koncentrací chlorofylu, přítomností metalimnetických a dnových deficitů kyslíku zejména v letním období a také nárůstem vodivosti u dna.
|
|
| |
host ::
RSS.