|
|
Role představy pohybu v motorickém učení a kvalitě provedení pohybu
Hahn, Sarah ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Hlinovská, Jana (oponent)
Úvod: Již několik desetiletí se mluví o vlivu představivosti a emocí na naše tělo. Výsledky studií v oboru neurověd tyto předpoklady potvrzují. Je však zapotřebí prokázat jejich reálnou klinickou efektivitu v rehabilitaci, respektive fyzioterapii. Cíl: Cílem studie je rozpoznat, jakou roli má představivost pohybu při nácviku nových motorických vzorců. Snahou je zjistit, v jaké míře, a ve kterých parametrech nastane změna po 14denním cvičení, které využívá různých strategií motorického učení. Metodika: Randomizované studie se dobrovolně účastnili studenti všeobecného lékařství 3. LF UK, kteří byli rozděleni do tří skupin. Pro studii byla vybrána první diagonála horní končetiny (1. D. HK) z metodiky Proprioceptivní muskulární facilitace (PNF). Dobrovolníci ve všech skupinách tuto diagonálu cvičili denně po dobu 14 dní se zvukovou nahrávkou. První skupina (sk. image) cvičila pouze v představě, druhá skupina (sk. moto) prováděla cviky fyzicky, třetí skupina (sk. mix) cvičila první týden v představě a druhý týden fyzicky. V průběhu 3 dní před a po zahájení 14denního cvičebního cyklu absolvovali dobrovolníci vstupní a výstupní měření, které spočívalo v záznamu pohybu horní končetiny pomocí senzorů Xsens Dot. Byly hodnoceny parametry Recurrence rate (RR), HurstRS a TLPLa na lineární rychlost, vypočtené z...
|
|
|
Vliv proprioceptivní neuromuskulární facilitace na funkci horní končetiny lidí s míšní lézí C4-C5
Halamová, Adéla ; Zvelebilová, Pavlína (vedoucí práce) ; Melicharová, Hana (oponent)
Název: Vliv proprioceptivní neuromuskulární facilitace na horní končetinu u lidí s míšní lézí C4-C5 Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv bude mít využití metody proprioceptivní neuromuskulární facilitace na funkci, svalový objem a rozsahy pohybů horních končetin u lidí, kteří jsou postiženi míšní lézí v oblasti C4 a C5. Dále se práce zaobírala subjektivním pocitem pacientů, zda se horní končetina po terapiích zlepšila a bylo možno ji více zapojovat do ADL činností. Metodika: Studie se zúčastnilo 5 probandů - všichni muži ve věku v průměru 41 let. U účastníků studie proběhla celkem 3 měření - cca 2 měsíce před začátkem intervence, před začátkem terapií a po ukončení. Byly zaznamenány hodnoty jako objem svalů paže v kontrakci, rozsah pohybu abdukce v ramenním a flexe v loketním kloubu. Jako další měřený subjekt byl test výdrže v předpažení. Účastníci vyplnili i SCIM formulář před a po ukončení studie. Probandi cvičili nad rámec své běžné terapie metodu proprioceptivní neuromuskulární facilitace I. diagonálu. Dále byli zainstruováni k autoterapii a cvičení s odporovou gumou. Po skončení studie vyplňovali probandi dotazník k autoterapii. Výsledky: Po ukončení studie jsme zjistili, že došlo k minimálnímu či dokonce žádnému zlepšení jak objemů svalů paže, tak rozsahů měřených pohybů ramenního a...
|
|
|
Vliv rehabilitace pomocí iluzorních pohybů na vitální a metabolické funkce u rozsáhle popálených
Jelínková, Pavla ; Bakalář, Bohumil (vedoucí práce) ; Jevič, Filip (oponent) ; Smetana, Jiří (oponent)
Bc. Pavla Jelínková : 3. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova Název práce: Vliv rehabilitace pomocí iluzorních pohybů na vitální a metabolické funkce u rozsáhle popáleného pacienta Vedoucí práce: MUDr. Bohumil Bakalář Klíčová slova: rozsáhle popálení; iluzorní pohyby; proprioceptivní neuromuskulární facilitace; vitální funkce; katabolismus; svalová slabost získaná e intenzivní péč Cílem této práce bylo zjistit, jak rehabilitace pomocí funkční proprioceptivní stimulace (tzv. iluzorní pohyby) ovlivňuje vitální a metabolické funkce pacientů rozsáhlými popáleninami. V první části práce se zaměřujeme na vymezení problematiky. Rozsáhlé popáleniny ňují nejen metabolické a vitální funkce, ale od rozsahu poškození kožního krytu se odvíjí také prognóza zraněného a délka hospitalizace. A právě čím déle jsou pacienti upoutáni na lůžko, tím více se setkáváme se získanou slabostí. Jedním ze způ ů, jak tomuto fenoménu předcházet, je účinná rehabilitace, která je u popálených pacientů specifická a u nichž čné míry používat některé klasické rehabilitační postupy. Jako alternativa se nabízí žívání proprioceptivní stimulace, díky níž vytváříme iluzi pohybu v mozkové ůře. U kriticky nemocných pacientů š žádné zkuš Praktická část je zaměřena na použití iluzorní rehabilitace v praxi na Klinice popáleninové medicíny Fakultní...
|
|
|
Efekt proprioceptivní neuromuskulární facilitace na posílení hlubokých flexorů krku u pacientů s cervikogenní bolestí hlavy
Jacková, Tereza ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Efekt proprioceptivní neuromuskulární facilitace na posílení hlubokých flexorů krku u pacientů s cervikogenní bolestí hlavy Cíle: Cílem této diplomové práce je zjistit účinnost proprioceptivní neuromuskulární facilitace k odstranění či snížení bolesti hlavy u pacientů s diagnózou cervikogenní bolest hlavy. Metody: Jedná se o pilotní studii, které se zúčastnilo 10 pacientů s diagnózou cervikogenní bolest hlavy ve věkovém rozmezí 23-41 let. Pacienti se zúčastnili terapie proprioceptivní neuromuskulární facilitace na hlavu a krk, která probíhala 3x týdně po dobu 5 týdnů. Pacienti na první a poslední terapii vyplnili dotazník Neck Disability Index, samotné měření probíhalo 2x týdně. Jednalo se o měření indexu výkonnosti hlubokých flexorů krku pomocí kraniocervikálního flekčního testu a zhodnocení bolesti na vizuální analogové škále. Pro analýzu získaných dat byla použita statistická metoda - párový t-test. Výsledky: Z výsledků práce vyplývá, že proprioceptivní neuromuskulární facilitace je účinná k odstranění či snížení bolesti hlavy u pacientů s diagnózou cervikogenní bolest hlavy. Klíčová slova: cervikogenní bolest hlavy, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, kraniocervikální flekční test, Neck Disability Index, fyzioterapie
|
|
|
Vliv vybraných prvků proprioceptivní neuromuskulární facilitace s využitím elastického odporu na rychlost a přesnost střelby u extraligových hráčů hokejbalu v České republice
Škripková, Aneta ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Vliv vybraných prvků proprioceptivní neuromuskulární facilitace s využitím elastického odporu na rychlost a přesnost střelby u extraligových hráčů hokejbalu v České republice Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu vybraných prvků proprioceptivní neuromuskulární facilitace s využitím elastického odporu na rychlost a přesnost střelby u extraligových hráčů hokejbalu v České republice. Metody: Extraligoví hráči hokejbalu ČR (n = 30; věk = 24,70 ± 4,55 let; tělesná výška = 182,67 ± 6,12 cm; hmotnost = 83,35 ± 9,17 kg; BMI = 24,97 ± 2,37 kg/m2 ; celková doba hraní hokejbalu = 13,10 ± 3,82 let) byli randomizovaně rozděleni do dvou skupin - experimentální čili PNF skupiny (n = 15) a skupiny kontrolní (n = 15). Před zahájením studie byla u obou skupin hodnocena rychlost střelby s využitím sportovního radaru Supido Multi Sports Personal Speed Radar a přesnost střelby pomocí střelecké tréninkové plachty. Probandi z experimentální skupiny prováděli po dobu 8 týdnů denně vybraná cvičení obsahující prvky proprioceptivní neuromuskulární facilitace s elastickým odporem, kontrolní skupina neprováděla žádná cvičení nad rámec pravidelných tréninkových jednotek. Studie byla provedena v době pandemie Covid-19, po třech týdnech studie byla přerušena veškerá sportovní činnost družstva a...
|
|
|
Zhodnocení efektu tréninku s prvky z proprioceptivní neuromuskulární facilitace na rychlost střelby u hráček 1. ligy házené v ČR
Kubalová, Barbora ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Zhodnocení efektu tréninku s prvky z proprioceptivní neuromuskulární facilitace na rychlost střelby u hráček 1. ligy házené v ČR Cíle: Cílem této práce je zjistit, zda absolvování cvičebního programu založeného na prvcích proprioceptivní neuromuskulární facilitace a využívajícího elastického odporu ovlivní rychlost střelby u hráček házené. Metody: V této randomizované kontrolní studii bylo 25 házenkářek hrajících 1. ligu za tým TJ Jiskra Havlíčkův Brod rozděleno do experimentální (n = 13) a kontrolní (n = 12) skupiny. Obě skupiny podstoupily úvodní měření rychlosti (PŘED) střelby pomocí ručního radaru Stalker Pro II. Experimentální skupina poté absolvovala šesti týdenní cvičební program, založený na II. extenční a flekční diagonále z proprioceptivní neuromuskulární facilitace proti elastickému odporu. Kontrolní skupina necvičila žádné takovéto obdobné cvičení. Obě skupiny jinak absolvovaly stejné tréninky v rámci letního přípravného období. Po dokončení programu proběhlo závěrečné měření rychlosti střelby (PO) u obou skupin. Naměřené výsledky byly statisticky zpracovány v programu Jamovi pomocí testu dvoucestná ANOVA opakovaných měření. Výsledky: Bylo zjištěno statisticky významné zlepšení rychlosti střelby kontrolní i experimentální skupiny ve stavu PO (p < 0,001, η2 = 0,240, d = 1,124)....
|
|
|
Efekt proprioceptivní neuromuskulární facilitace na posílení hlubokých flexorů krku u pacientů s cervikogenní bolestí hlavy
Jacková, Tereza ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Efekt proprioceptivní neuromuskulární facilitace na posílení hlubokých flexorů krku u pacientů s cervikogenní bolestí hlavy Cíle: Cílem této diplomové práce je zjistit účinnost proprioceptivní neuromuskulární facilitace k odstranění či snížení bolesti hlavy u pacientů s diagnózou cervikogenní bolest hlavy. Metody: Jedná se o pilotní studii, které se zúčastnilo 10 pacientů s diagnózou cervikogenní bolest hlavy ve věkovém rozmezí 23-41 let. Pacienti se zúčastnili terapie proprioceptivní neuromuskulární facilitace na hlavu a krk, která probíhala 3x týdně po dobu 5 týdnů. Pacienti na první a poslední terapii vyplnili dotazník Neck Disability Index, samotné měření probíhalo 2x týdně. Jednalo se o měření indexu výkonnosti hlubokých flexorů krku pomocí kraniocervikálního flekčního testu a zhodnocení bolesti na vizuální analogové škále. Pro analýzu získaných dat byla použita statistická metoda - párový t-test. Výsledky: Z výsledků práce vyplývá, že proprioceptivní neuromuskulární facilitace je účinná k odstranění či snížení bolesti hlavy u pacientů s diagnózou cervikogenní bolest hlavy. Klíčová slova: cervikogenní bolest hlavy, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, kraniocervikální flekční test, Neck Disability Index, fyzioterapie
|
|
|
Hodnocení EMG aktivity vybraných svalů v rámci kompenzačních cvičení volejbalistů
Foffová, Lenka ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název: Hodnocení EMG aktivity vybraných svalů v rámci kompenzačních cvičení volejbalistů Cíl práce: Cílem této diplomové práce je porovnat svalovou aktivitu při dvou různých typech odporu - manuálním odporu terapeuta a odporu Thera-Bandu - při provádění 1. diagonály flekčního a extenčního vzorce dle PNF pro horní končetinu. A dále posoudit, zda je možné využít techniku proprioceptivní neuromuskulární facilitace v kombinaci s užitím Thera-Bandu v rámci kompenzačních cvičení volejbalistů. Metodika: Jedná se o případovou studii. Pomocí povrchové elektromyografie byla snímána elektrická aktivita m. biceps brachii, m. deltoideus pars posterior, a m. trapezius pars caudalis a jejich antagonistů u pěti probandů. Snímání elektrické aktivity probíhalo během 1. diagonály flekčního a extenčního vzorce pro horní končetinu za dvou odlišných typů kladení odporu (manuální odpor terapeuta versus odpor Thera-Bandu). Výsledky: Aktivita m. trapezius pars caudalis a m. deltoideus pars posterior je při provádění 1. diagonály extenčního vzorce srovnatelná při manuálním odporu terapeuta a při odporu Thera-Bandem. Výsledky naznačily, že u volejbalistů má elastický odpor význam pro posílení m. deltoideus pars posterior a m. trapezius pars caudalis. Efekt použití této metody pro m. biceps brachii je diskutabilní. Klíčová...
|
|
|
Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v praxi.
Horáková, Klára ; Holubářová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v klinické praxi Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo změřit a srovnat stupeň svalové aktivity a míru koaktivace svalů quadratus lumborum sinister, obliquus internus abdominis sinister, rectus abdominis sinister a obliquus externus abdominis dexter, které byly vystaveny různým technikám stabilizace - technice rytmické stabilizace a technice využívané v praxi - technice postrků. Metody: Jedná experimentální studii, ve které je analyzována a poté vyhodnocena míra koaktivace antagonistů a stupeň svalové síly ve dvou rozdílných situacích - při technice PNF a technice postrků. Jako objektivizační metoda sloužila povrchová elektromyografie. Výzkumný soubor tvořilo 7 probandů. Výsledky: Zjistili jsme, že v labilní poloze vleže na levém boku nedochází ke zvětšené míře aktivity všech požadovaných svalů, tedy svalů zapojených do PNF diagonál. Předpoklad zvýšené míry aktivace při technice rytmické stabilizace dle Kabata byl potvrzen pouze u m. quadratus lumborum a m. obliquus externus abdominis a to hodnotou statisticky nevýznamnou. Míra aktivity m. rectus abdominis byla zjištěna dominantním a statisticky významným výsledkem při technice postrků, můžeme tedy potvrdit, že se rectus abdominis techniky rytmické stabilizace...
|
|
|
Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v praxi.
Horáková, Klára ; Holubářová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Rytmická stabilizace dle Kabata a její srovnání s technikou prováděnou v klinické praxi Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo změřit a srovnat stupeň svalové aktivity a míru koaktivace svalů quadratus lumborum sinister, obliquus internus abdominis sinister, rectus abdominis sinister a obliquus externus abdominis dexter, které byly vystaveny různým technikám stabilizace - technice rytmické stabilizace a technice využívané v praxi - technice "postrků". Metody: Jedná se o experimentální studii, ve které je analyzována a poté vyhodnocena míra koaktivace antagonistů a stupeň svalové síly ve dvou rozdílných situacích - při technice PNF a technice "postrků". Jako objektivizační metoda sloužila povrchová elektromyografie. Výzkumný soubor tvořilo 7 probandů. Výsledky: Zjistili jsme, že v labilní poloze vleže na pravém boku nedochází ke zvětšené elektrické aktivitě všech požadovaných svalů, tedy svalů zapojených do PNF diagonál. Předpoklad zvýšené míry aktivace při technice rytmické stabilizace dle Kabata nebyl potvrzen. Elektromyografická aktivita m. rectus abdominis byla zjištěna dominantním a statisticky významným výsledkem při technice "postrků", můžeme tedy potvrdit, že se rectus abdominis techniky rytmické stabilizace neúčastní, naopak, že se spolehlivě zapojí při technice "postrků". Klíčová...
|
host ::
RSS.