|
|
Spolupráce mezi školou a rodinou na málotřídní škole
Jůzová, Martina ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
SPOLUPRÁCE RODINY A ŠKOLY NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE Diplomová práce se zabývá spoluprácí rodiny a školy na málotřídní škole. Teoretická část se zabývá typologií a proměnami rodiny, partnerstvím rodiny a školy, ideálním nastavením spolupráce rodiny a školy. Nahlíží na programy škol s rozpracovanou oblastí spolupráce s rodinou (Začít spolu a Rodiče vítáni). Hledá možná východiska pro použití na domovské škole. Výzkumná část se zabývá popisem málotřídní školy, na které autorka vyučuje a jejími specifiky, typologií rodin žáků a současně mapuje spolupráci rodiny a školy podle programu Rodiče vítáni. Hledá možné strategie pro zlepšení spolupráce s rodinou. Následuje hodnocení z hlediska autorky, rodičů, kolegů a stanovení závěrů.
|
|
|
Motivace mladých lidí ke vstupu do manželství
Chytrá, Valérie ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mazáková Šetinová, Markéta (oponent)
V posledních třiceti letech jsou v České republice pozorovatelné významné změny v demografickém chování. Tato práce se zaměřuje na současnou podobu rodinného chování, konkrétně vstupu do manželství, a to u mladých lidí, kteří uzavřeli manželství v relativně nižším věku, než je v současné době běžné. Povaha manželského vztahu je nahlížena a kriticky reflektována optikou individualizace v díle A. Giddense a U. Becka. Kromě samotného manželství se práce věnuje jeho postavení mezi ostatními tranzicemi mladé dospělosti, a tedy podobě životní dráhy mladých lidí. Výzkum této práce byl proveden kvalitativní metodou a technikou polostrukturovaných rozhovorů. Dochází k závěru, že manželství má především symbolický význam, ale důležité jsou i jeho praktické důsledky. Hlavním významem manželství je pak formální stvrzení závazku partnerů vůči sobě navzájem. Manželský závazek slouží jako prostředek komunikace mezi samotnými manžely, i mezi nimi a jejich sociálním okolím. Specifická věková situace daná relativně nižším věkem vstupu do manželství se odráží především v pociťování existence určitých věkových norem, které však nejsou nadále závazné, a pokud nesouzní s hodnotovou orientací nebo ekonomickými možnostmi partnerů, lze tomu jejich životní dráhu bez sankcí přizpůsobit.
|
|
| |
|
| |
|
|
Spolupráce mezi školou a rodinou na málotřídní škole
Jůzová, Martina ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
SPOLUPRÁCE RODINY A ŠKOLY NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE Diplomová práce se zabývá spoluprácí rodiny a školy na málotřídní škole. Teoretická část se zabývá typologií a proměnami rodiny, partnerstvím rodiny a školy, ideálním nastavením spolupráce rodiny a školy. Nahlíží na programy škol s rozpracovanou oblastí spolupráce s rodinou (Začít spolu a Rodiče vítáni). Hledá možná východiska pro použití na domovské škole. Výzkumná část se zabývá popisem málotřídní školy, na které autorka vyučuje a jejími specifiky, typologií rodin žáků a současně mapuje spolupráci rodiny a školy podle programu Rodiče vítáni. Hledá možné strategie pro zlepšení spolupráce s rodinou. Následuje hodnocení z hlediska autorky, rodičů, kolegů a stanovení závěrů.
|
|
|
Mateřská a otcovská role v rodině: rodinné tradice a trendy změn v mezigeneračním srovnání
HRABÁNKOVÁ, Lenka
V posledních desetiletích dochází v naší kultuře k posunu ve vnímání mateřské a otcovské role v rodině. Za typické rysy tohoto trendu se považuje, že otcové se více přibližují k domácnosti a matky se emancipují a jejich role se v řadě ohledů přibližuje roli tradičně vnímané jako "mužská". Mění se i přístup k výchově dětí a k péči o ně a podíl partnerů na péči a jejich role při výchově. Práce se zaměřuje na různé aspekty tohoto trendu a na příkladu změn pojetí rolí v rodině napříč třemi generacemi dokumentuje jeho konkrétní podobu a zdroje. Teoretická část shrnuje současné poznatky o rodině. První kapitola je věnována způsobům definice rodiny, vývoji rodiny, historickému kontextu a charakteristikou pro jednotlivá historická období. Další část textu se zabývá funkcemi rodiny a její funkčností, dále formám uspořádání rodiny a typologii rodin včetně alternativních forem soužití. Dále pojednává o proměnách rodiny v postmoderní společnosti, včetně proměn mateřské a otcovské role, a o současných trendech ve vývoji rodiny. Věnuje se i rodinným tradicím a rituálům a mezigeneračnímu přenosu vzorců a rolí. Empirická část vychází z výzkumu, který byl koncipován jako intenzivní kvalitativní sonda, sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů se zástupci 3 generací v rámci jedné rodiny. Cílem práce bylo retrospektivně sledovat proměny chápání mateřské a otcovské role v rodině v rámci tří generací. Dále jsem se zaměřila na vzájemné postoje jednotlivých generací a vliv rodinných tradic a individuální volby životního stylu. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1) Měnily se role v průběhu generací? 2) Jak, v čem a z jakých důvodů se role měnily? 3) Jaké jsou vzájemné postoje jednotlivých generací? 4) Jaký vliv mají tradice na rodinu a individuální volbu životního stylu? Prezentace výsledků začíná stručným převyprávěním životních příběhů respondentů, následuje tematická analýza odpovědí respondentů podle stanovených okruhů. Patří k nim očekávání od manželství, péče o děti, výchova dětí, dělení práce, podíl na rozhodování, zajištění rodiny, soudržnost rodiny a volný čas rodiny, významné události a momenty rodiny, kariéra, vliv společnosti na rodinu, osamostatnění dětí a jejich rodiny. V této části je provedena i pracovní interpretace a komparace mezi odpověďmi respondentů různých generací. Interpretaci výsledků ve vztahu k výzkumným otázkám je věnována následující samostatná pasáž. Z výzkumu vyplývá, že role se měnily nejen v průběhu generací, ale jsou odlišné i v rámci jedné linie. Role se měnily ve více oblastech, rozdíly byly patrné v pojetí mateřské a otcovské role a to především v zapojení otce do péče o dítě. Na tyto změny měly vliv i celospolečenské faktory, jako je délka rodičovské dovolené a měnící se podíl institucionální péče. Častým individuálním důvodem změny byla negativní nebo dokonce traumatizující zkušenost. Co se týče vzájemných postojů jednotlivých generací, je navzdory změnám zřejmé, že mladší generace přebíraly zkušenosti a vzory od generací starších. Na rodinu mají vliv tradice, které se příslušníci následujících generací buď rozhodli dále dodržovat, anebo na základě zkušenosti dali přednost individuální změně životní stylu. K tradicím v tomto smyslu patří např. samozřejmost svatby při očekávání potomka. Objevují se i specifické tradice, typické pouze pro danou rodinu. Diskuse se zaměřuje na srovnání výzkumných zjištění s poznatky z odborné literatury. Většina zjištění je konzistentní s literárními zdroji. V rodině se objevují jak nové trendy, mezi které patří samozřejmé zaměstnání ženy, zapojení otce do domácnosti, tak i tradiční přístup, kdy otec plní především roli živitele a matka se stará o děti a domácnost. Vliv na výchovu dětí mělo i to, jak byli respondenti sami vychováváni. Potvrdilo se, že pokud byl respondent vychováván nepříznivě, sám se pak rozhodl vlastní děti vychovávat jinak. Dále respondenti uváděli silný vliv společnosti na rodinu.
|
|
|
Proměny současné české rodiny z pohledu matek
MAJEROVÁ, Lenka
Diplomová práce Proměny současné české rodiny z pohledu matek se věnuje zásadním změnám, kterými dnešní rodiny prošly a prochází, a názorům matek na současnou proměňující se rodinu. Teoretická část práce se zabývá historií a současným stavem českých rodin. V této části jsem čerpala z publikací reflektující vývoj české rodiny, ze sociologických koncepcí vymezující základní proměny rodiny a ze sociologických studiích zabývajících se aktuálními trendy v rodinném životě. Empirická část práce je postavena na kvalitativním sociologickém výzkumu, který se snaží ukázat, jak dnešní matky pohlíží na proměny současné české rodiny. Mezi hlavní témata rozhovorů bylo zařazeno nesezdané soužití, fenomén singles a bezdětné páry, svobodné matky a otcové na rodičovské dovolené.
|
|
|
Současná rodina
MIKULOVÁ, Linda
Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá problematikou rodiny. Zamýšlí se nad významem pojmu rodina, představuje jednotlivé funkce rodiny a především podrobněji definuje a hlouběji probírá proměny, kterými rodina v posledních letech prochází. Praktická část je postavena na kvantitativním výzkumu, který proběhl formou dotazníku u respondentů ve věku mezi 18 a 40 lety. Tento výzkum měl za úkol zjistit postoje a názory mladých lidí zmíněného věku, které se týkají především instituce manželství, vychovávání dětí v manželství, nesezdaných svazcích a homosexuálních vztazích a problematiky rozvodů. Také měl za úkol zjistit, zda statistické údaje, představené v teoretické části, odpovídají údajům, zjištěným tímto výzkumem.
|
host ::
RSS.