Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vimperk v pozdním středověku. Pramenná sonda k dějinám poddanského města
Modlitbová, Veronika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována poddanskému městu Vimperku v pozdním středověku a zachycení jeho politické, hospodářské a sociální situace ve světle dochovaných pramenů. Důraz je při tom kladen především na 2. polovinu 15. století a první tři dekády 16. století. Z této doby pochází hlavní pramen, o který se práce opírá - vimperská pamětní kniha (1479- 1670). Pozornost je kromě toho věnována i vimperské vrchnosti, jejíž činy a postoje měly nezřídka dopad i na město. Po celé 15. století držel Vimperk rod Kaplířů ze Sulevic, kterému je proto věnován největší prostor. Vimperk byl také koncovým městem jedné z větví Zlaté stezky, z čehož profitovalo jak město, tak především jeho vrchnost. V závěru práce je proto stručně pojednána problematika Zlaté stezky a dalších obchodních cest ve vztahu k Vimperku a jeho vrchnosti. Klíčová slova: Vimperk - poddanské město - pozdní středověk - městská kniha - privilegia - Kaplířové ze Sulevic - Malovcové z Chýnova
Ledenice. Sondy do dějin jihočeského městečka ve středověku a raném novověku
KAMLACHOVÁ, Petra
Tato práce analyzuje především písemné prameny vztahující se k Ledenicím a jejich majitelům z období let 1278 až 1611. Sleduje majetkové přesuny mezi jihočeskými rody neboli střídání se vrchností, jimž byli zdejší lidé podřízeni. Ve druhé rovině je zde nepřímo rekonstruován každodenní život obyvatel Ledenic ve sledovaném období, a to prostřednictvím vykreslení místních přírodních podmínek majících vliv na hospodářskou produkci, dále stavebního vývoje obce, který nám může prozradit leccos o možnostech obživy a vrůstající či klesající prestiži lokality, a v neposlední řadě též prostřednictvím udělených privilegií, jež měly klíčový dopad na tehdejší obyvatele, povznášejíc je nad úroveň prostých vesničanů, ačkoli je nestaví na roveň měšťanům. Práce využívá interdisciplinárního přístupu, především kombinace historických metod a archeologických poznatků, což nám umožnilo i pokus o rekonstrukci historické podoby Ledenic a i hrubý náčrt nám dnes neznámé podoby zaniklého hradu. To významně přispělo k dosažení cíle práce, jímž bylo přinést co možná nejkomplexnější poznání o Ledenicích ve vymezeném období.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.