|
|
Připravenost mateřských škol na inkluzi
KUČEROVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se zabývá připraveností mateřských škol na inkluzi. Cílem práce je zjistit, jak jsou o konceptu inkluzivního vzdělávání informováni pedagogičtí pracovníci, jak si přestavují inkluzivní mateřskou školu a zda se koncept inkluze odráží v kultuře, politice a praxi školy. Teoretická část obsahuje kapitoly věnující se systému předškolního vzdělávání v České republice, vývojem dítěte předškolního věku, definicí pojmu dětí, žáci, studenti se speciálními vzdělávacími potřebami a inkluzi ve vzdělávání. Praktická část je zaměřená na výsledky výzkumného šetření, které bylo prováděno v mateřských školách na Třebíčsku. Pro výzkum jsem využila kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Přístupy učitelů soukromých mateřských škol k výchovné práci
SVOBODOVÁ, Žaneta
Cílem práce je zmapování přístupů učitelů soukromých mateřských škol k výchovné práci. Práce má 2 části. V teoretické části jsou shrnuta východiska práce v tematických okruzích: předškolní vzdělávání, soukromé instituce zajišťující péči o předškolní dítě, učitel mateřské školy. Empirická část popisuje kvalitativní šetření s pěti učitelkami pracujícími v soukromých mateřských školách. Šetření bylo zaměřené na zjištění charakteristik, které vyjadřují postoj těchto učitelek k výchovné práci. S učitelkami byly vedeny hloubkové rozhovory, ty byly poté přepsány a zpracovány otevřeným kódováním. Jako hlavní charakteristiky jsem identifikovala: počty dětí ve třídách, čas příchodu dětí do MŠ, individuální přístup, nadstandardní možnosti, nadstandardní pomůcky.
|
|
|
Srovnání dětských skupin s mateřskou školou
MARKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dětských skupin a mateřských škol. Teoretická část se zaobírá významem předškolního vzdělávání, vznikem a vývojem předškolních zařízení a péčí o dítě v dětských skupinách nebo mateřských školách. Popisuje rozdíly ve stravování, počtu a věku dětí, vzdělávacím programu a hygienickými požadavky na prostory a provoz těchto zařízení. Cílem práce bylo porovnání hygienických požadavků na prostory a provoz, a také podmínek pro vzdělávací aktivity v dětské skupině či mateřské škole. Ke zpracování výzkumné části této práce byl zvolen kvalitativní výzkum pomocí pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily dvě dětské skupiny a tři mateřské školy Jihočeského kraje. Zařízení byla zvolena náhodně a dohromady bylo provedeno pět rozhovorů. Získaná data byla rozdělena do kategorií, kde ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňuje odpovědi mateřských škol a druhá dětských skupin. Každá mapa byla následně popsána. Ve výzkumu byly zjišťovány rozdíly ve stravování dětských skupin a mateřských škol. Zásadní odchylka je ve skutečnosti, kdy dětské skupiny nejsou povinny poskytovat stravovací služby. Tato povinnost potom přechází na rodiče dětí, kteří donáší domácí stravu do zařízení. Dalším faktem je, že v dětských skupinách nemusí probíhat vzdělávací program. Z výzkumu jsem zjistila, že pokud vzdělávání probíhá, počty dětí ani jejich věk se na úrovni vzdělávací činnosti neprojevují. Předpokladem bylo, že se zmírněné hygienické podmínky na místnost pro denní pobyt, venkovní prostory a hygienické zařízení dětských skupin v provozu projeví. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Zmírněné hygienické podmínky se naopak neprojevují a je to dáno tím, že v dětské skupině je méně dětí, které jsou i podstatně menší než děti v mateřské škole.
|
|
|
Rozdíly českých a německých mateřských škol očima rodičů
BOUČKOVÁ, Vendula
Tématem bakalářské práce jsou rozdíly českých a německých mateřských škol z pohledu rodičů. Dále se zaměřuje na rozdíly z hlediska kurikulárních dokumentů pro předškolní vzdělávání platných v České republice a v Bavorsku. Hlavním cílem bakalář-ské práce je porovnat zkušenosti několika rodin se způsobem práce českých a bavor-ských mateřských škol, najít rozdíly mezi nimi a pokusit se je pomocí kurikulárních do-kumentů objasnit. V teoretické části je nastíněn vznik předškolních vzdělávacích institu-cí na území dnešního Bavorska a České republiky. Dále jsou zde uvedeny hlavní kuriku-lární dokumenty, podle kterých se tyto instituce řídí. Praktická část bakalářské práce je vypracována pomocí kvalitativního výzkumu skládajícího se z rozhovorů, pozorování a analýzy dokumentů.
|
|
|
Rodiči vnímané genderové stereotypy v mateřské škole a postavení učitelky a učitele
LORENCOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak rodiče předškolních dětí vnímají genderové stereotypy v mateřské škole a jaký vliv a postavení má podle nich učitel a učitelka. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje kapitoly týkající se předškolního vzdělávání, genderových stereotypů a postavení učitelky a učitele. Jsou zde zmíněny také výzkumy týkající se řešené problematiky. V empirické části jsou zmapovány výsledky kvantitativního výzkumu, kde je cílem zjistit postoj, názor rodičů předškolních dětí na genderové stereotypy v mateřské škole a vliv učitelky a učitele. Dílčími cíli je určit rozdílnost v názorech matek a otců, rozdíly v názorech rodičů dívek či chlapců a rozdíly v názorech rodičů z úplných a neúplných rodin.
|
|
|
Dítě s epilepsií v mateřské škole
ČÍHALOVÁ, Dana
Bakalářská práce se zabývá tématem epilepsie u dětí předškolního věku a možnostmi vzdělávání těchto dětí v prostředí mateřských škol. Cílem práce je tak přiblížení problematiky dětské epilepsie a zjištění názorů a zkušeností učitelek mateřských škol se vzděláváním dětí s diagnózou epilepsie. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce se zabývá epilepsií, její etiologií a epileptickými záchvaty. Dále se také věnuje legislativním podmínkám, které upravují výchovu a vzdělávání dětí s epilepsií. V závěru teoretické části jsou nastíněny možnosti a podmínky pro výchovu i vzdělávání těchto dětí v mateřských školách běžného typu. Praktická část se zaměřuje již na samotné názory a zkušenosti učitelek a ředitelek mateřských škol se vzděláváním a začleňováním dětí s epilepsií.
|
|
|
Metody rozvoje předčtenářské gramotnosti
MELMEROVÁ, Alena
Cílem diplomové práce je zjistit aktuální stav tzv. předčtenářství a prozkoumat metody, které se používají k rozvíjení tzv. předčtenářské gramotnosti. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku předškolního věku, problematiku čtenářské gramotnosti (se zaměřením na tzv. předčtenářskou gramotnost), faktory ovlivňující předčtenářský zájem dětí a především na metody aplikovatelné pro rozvoj schopností a dovedností dětí předškolního věku v oblasti literární výchovy. Praktická část obsahuje empirické šetření (kvalitativní výzkum) zrealizované na vybraných mateřských školách. Výzkum je doplněn pracovními listy, které byly ověřeny v praxi.
|
|
|
Fenomén soukromých školek v kontextu alternativního předškolního vzdělávání
ZRZAVECKÁ KONRÁDOVÁ, Linda
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části vysvětlujeme pojmy předškolní věk a jeho vývoj. Zabýváme se rozdělením předškolních institucí na státní, nestátní a soukromé. Popisujeme možnosti alternativního vzdělávání. Vymezení legislativní dokumentace předškolního vzdělávání. Výzkumná část je zaměřena na nestátní a soukromé předškolní instituce. V čem se tyto zařízení odlišují od státních mateřských škol a co nabízejí v rámci předškolního vzdělávání.
|
|
|
Možnosti rozvoje komunikačních dovednosltí v předškolním věku v rámci mimoškolních aktivit
Šusterová, Pavla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje komunikačních dovedností v předškolním věku v rámci mimoškolních aktivit. Předmětem výzkumného šetření je kvalitativní výzkum s cílem zjistit vliv skupinových lekcí logopedické intervence na komunikační dovednosti dětí navštěvujících běžnou mateřskou školu. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí - část teoretická a část praktická. Teoretická část poskytuje základní informace o celkovém vývoji dítěte od narození do nástupu do školy. Popsán je tedy vývoj motorických schopností dítěte, vývoj smyslového vnímání (zrakové a sluchové vnímání) a vývoj komunikační schopnosti dítěte. Každá část obsahuje mimo jiné i informace o možnostech stimulace jednotlivých oblastí vývoje dítěte. Dále teoretická část vymezuje a popisuje narušenou komunikační schopnost. Detailně se práce věnuje těm druhům narušené komunikační schopnosti, které jsou v dětské populaci nejčastější. V návaznosti na výzkumné šetření je popsána i narušená komunikační schopnost u osob s vadou sluchu. Praktická část je pojata jako kvalitativní výzkum, který si klade za cíl zjistit, zda skupinové lekce logopedické intervence mají vliv na vývoj komunikačních dovedností dětí v předškolním věku. Dílčím cílem výzkumného šetření je tvorba dvanácti plánů skupinových lekcí zaměřených na problémové...
|
|
| |
host ::
RSS.