|
|
Stanovení diagnózy zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BINKOVÁ, Kristýna
Správné stanovení diagnózy je obtížný um i pro léta zkušené lékaře. Vyžaduje to pečlivý sběr anamnézy a schopnost naslouchání a celkového vnímání pacienta. Zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči finální diagnózu nestanovují. Určují pouze tzv. pracovní, popisnou nebo také suspektní diagnózu. Na základě odebrání anamnézy, fyzikálního vyšetření a svých znalostí směřují pacienta na patřičná oddělení s právě již řečenou popisnou diagnózou, kde si pacienta zdravotničtí pracovníci převezmou a znovu komplexně vyšetří. Cílem této bakalářské práce je zmapovat postup a zjistit nejčastější chyby zdravotnických záchranářů při určování popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči v posádce RZP. Bakalářská práce je rozčleněna do dvou částí, nejprve na teoretickou část a následně na část výzkumnou. Teoretická část se věnuje obecným pojmům jako je anamnéza, legislativa, diagnóza a diferenciální diagnostika nejčastějších onemocnění. Ve výzkumné části bakalářské práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu, data byla sbírána formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Zhotoveným výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři stanovují popisné diagnózy několikrát denně a vědí, jak správně postupovat. Mají možnost od zaměstnavatele se odborně vzdělávat v této problematice, avšak chybí jim zpětná vazba. Z cílového nemocničního zařízení totiž nedostávají zpětně žádné informace, ze kterých mohou vyhodnotit, zdali jejich stanovení popisné diagnózy proběhlo správně. Tato skutečnost jim brání odhalit případné pochybení. Participanti by zpětnou vazbu velice rádi uvítali, protože by pro ně bylo přínosné si svoji odvedenou práci zkontrolovat. Výsledky bakalářské práce dávají čtenáři možnost získat informace týkající se dané problematiky a legislativy v teoretické části. Hlavním benefitem části praktické jsou zkušenosti a postupy zdravotnických záchranářů z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje při stanovení popisné diagnózy v přednemocniční neodkladné péči.
|
|
|
Řízení změny evidence majetku pomocí čárových kódů na Zdravotnické záchranné službě
Spurný, Martin ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Mathauser, Radek (oponent)
1 ABSTRAKT Tak, jak se hlavní město Praha postupně rozrůstalo, jak do počtu obyvatel, tak do rozlohy, musela se stejně tak rozšiřovat i Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy (ZZS HMP). V současné době jsou výjezdové skupiny ZZS HMP rozmístěny na 18 výjezdových stanovištích po celém území Prahy. Vysoký počet výjezdových skupin klade velké nároky na technicko - materiální zabezpečení provozu. Jedna z oblastí, kde byla zjištěna potřeba změny, je evidence majetku. Stávající systém je nedostačující a není schopen pružně reagovat na časté změny v evidenci majetku. Velký počet výjezdových stanovišť, které jsou rozmístěny na velkém území, na kterých jsou jednotlivé sanitní vozy, vyvolal potřebu rychlého vyhledávání a zaevidování hmotného majetku tak, aby celý proces byl co nejefektivnější a nebyl překážkou v provozu výjezdových skupin. Proto se přistoupilo na evidenci majetku pomocí čárových kódů. Při kontrolách, změnách v evidenci nebo zaevidování nového majetku se pomocí mobilních terminálů se čtečkou čárového kódu, který je vlastně malým počítačem, provede operace v evidenci rychle a efektivně. Cílem této práce je popsat řízení změny evidence majetku pomocí čárových kódů u Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Díky této změně v procesu evidence majetku se zkrátí čas, kdy byly posádky při...
|
|
|
Astma mixtum v přednemocniční neodkladné péči
ZEZULÁKOVÁ, Michaela Anastázie
Téma této bakalářské práce je Astma mixtum v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie srdce a zároveň anatomie a fyziologie dýchacích cest tak, aby napomohla lepší orientaci v problematice Astma mixtum. Dále se kapitoly zaměřují na definici Zdravotnické záchranné služby, na výjezdové složky a jejich složení a také na zdravotnického záchranáře, jeho potřebné vzdělání a kompetence. Následuje popsání klinického obrazu a patofyziologie astma cardiale, jeho příčin a také diagnostiky, první pomoci, léčby a komplikací tohoto onemocnění v přednemocniční neodkladné péči. V nadcházející kapitole je popsáno astma bronchiale, klinický obraz a patofyziologie tohoto onemocnění dále jeho diagnostika, příznaky, první pomoc, léčba a komplikace v přednemocniční neodkladné péči. Poslední kapitola teoretické části je věnována samotnému astma mixtum, jeho klinickému obrazu, diagnostice a léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu. Byly použity strukturované řízené rozhovory se zdravotnickými záchranáři a zdravotními sestrami pracujícími u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Rozhovory obsahovaly 17 otázek, které byly zaměřeny na znalosti problematiky astma mixtum. Rozhovory jsou přepsané v praktické části a odpovědi jsou pro přehlednost zpracované v tabulkách. Z výzkumu se ukázalo, že zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje mají teoretické znalosti ohledně problematiky astma mixtum a že znají postup při řešení tohoto onemocnění na místě výjezdu.
|
|
|
Připravenost poskytovatelů akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob při mimořádné události
JOHÁNEK, Jakub
Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. V jednotlivých kapitolách jsem se zaměřil, jak na poskytovatele akutní lůžkové péče, tak i na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, neboť právě tyto dvě složky spolu úzce spolupracují při vzniku mimořádné události a podílejí se na odstranění jejích následků. V kapitole základních pojmů jsem uvedl stěžejní terminologii, dle platné legislativy a nastínil význam krizové připravenosti ve zdravotnictví. V následujících částech jsem se snažil poskytnout stručný přehled o přístupu k řešení mimořádných událostí výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby přímo na místě. Tento přehled zahrnoval také možnosti třídění osob postižených na zdraví. Stěžejní téma představuje pojednání o návaznosti zdravotnické záchranné služby na poskytovatele akutní lůžkové péče a samotný způsob příjmu hromadného postižení osob do zdravotnického zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem se připravují poskytovatelé akutní lůžkové péče na možný hromadný příjem postižených osob, což mimo jiné zahrnovalo zjištění existence předběžných opatření, metodických pokynů, přípravu a realizaci taktického, případně prověřovacího cvičení organizace a jiné. Druhý cíl bakalářské práce byl zaměřen na zhodnocení aktuálního a reálného stavu připravenosti poskytovatele akutní lůžkové péče na hromadný příjem postižených osob, odrážející účinnost přijímaných opatření. Jednalo se především o zmapování srozumitelnosti teoretických podkladů v problematice mimořádných událostí s hromadným postižením osob z pohledu řadového zdravotnického personálu, vykonávajícího svou profesi na oddělení urgentního příjmu. Zmíněné pracoviště představuje kontaktní místo nemocnice při vzniku mimořádné události a jeho personál je k řešení zmíněné problematiky ze své pozice reálně předurčen. Výzkum se dále zaměřoval na obeznámení zdravotnického personálu s přístupy k řešení mimořádných událostí a jeho účasti na taktických a prověřovacích cvičení. K dosažení cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem urgentního příjmu. Z výzkumu vyplynulo, že příprava poskytovatele akutní lůžkové péče na mimořádnou událost s hromadným postižením osob probíhá ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou v rámci taktických nebo prověřovacích cvičeních. Počty cvičení za rok jsou realizovány minimálně dvakrát ročně, což je ideální podle obecných zásad zapojení zdravotnických zařízení do cvičení složek integrovaného záchranného systému. Výsledky výzkumu poukazují na skutečnost, že by účast zdravotnického personálu na cvičeních měla být povinná a personálně plánovaná, aby nedocházelo k tomu, že příprava zaměstnanců na mimořádnou událost s hromadným postižením osob bude koncepčně nahodilá. Z výzkumu je dále patrné, že by se měl zdravotnický personál, v souvislosti s mimořádnými událostmi s hromadným postižením osob, vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky by mohly být využity pro zaměstnance urgentních příjmů, ale i dalších oddělení, která se podílí svými činnostmi na řešení následků mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Zaměstnanci by mohli čerpat především z teoretických poznatků v rámci sebevzdělávání ve zmíněné problematice.
|
|
|
Připravenost urgentního příjmu na hromadné neštěstí
PETRŽELKA, Jan
Tato diplomová práce se věnuje připravenosti urgentního příjmu na hromadné neštěstí. Pojednává o historii, vývoji a současném stavu oddělení urgentních příjmů, jak především na území České republiky, tak okrajově, i ve světě. V rámci této práce řeším především pracovní náplň urgentních příjmů v závislosti na jejich struktuře, vybavení a jejich aktuální připravenosti na řešení mimořádných událostí, například hromadných neštěstí Zaměřuji se mimo jiné na technické vybavení urgentních příjmů, které je v rámci České republiky velmi nesourodé a přitom naprosto stěžejní pro zvládnutí případného hromadného neštěstí. Důležitým aspektem je otázka vzdělávání a doškolování zdravotnických pracovníků ve všech úrovních. Týká se tedy nejen lékařských pozic, ale i středního zdravotnického personálu a personálu pomocného. Nelze pominout otázku závažnosti stavů přijímaných pacientů, jejich třídění podle těchto stavů a přehledné zpracování informací o nich. Dále v diplomové práci řeším obor urgentní medicína a směr, kterým by se podle mého názoru, měl dále ubírat, aby došlo ke zlepšení funkce současného systému přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Urgentní příjmy jsou v České republice věcí relativně novou, což vede k určité nevyhraněnosti jejich konceptu a struktury. Každý urgentní příjem je svým způsobem originální a je přizpůsoben požadavkům zřizovatele a místní situaci v oblasti. Věcí, kterou mají urgentní příjmy společnou je přetížení pacienty, kteří spadají spíše do gesce praktických lékařů. S tím je spojena prodělečnost těchto oddělení v rámci zdravotnických zařízení. To, zejména v případě soukromých nemocnic, vede k neochotě zřizovatele do urgentního příjmu investovat. V této práci je zmiňován právní rámec, krizového plánování v České republice, krizové plány, jejich obsah, účel a typový plán s jeho významem pro řešení krizových událostí. Dalším plánem, který je v mé práci řešen a jež má stěžejní význam právě pro urgentní příjem, je traumatologický plán zdravotnického zařízení, jehož zavádění do praxe je v České republice u mnohých zdravotnických zařízení velmi problematické. A samotný nácvik aktivace traumatologického plánu, je dle mých zjištění, výsadou pouze velmi malého množství zdravotnických zařízení. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií urgentních příjmů, popisuji chod oddělení urgentního příjmu a seznamuji s úseky, které jsou součástí UP. Seznamuji s technickým a materiálním vybavením tohoto oddělení. Dále se pak zaměřuji na personální obsazení a vzdělávání personálu, V praktické části se věnuji výzkumnému šetření prostřednictvím dotazníku, kde jsem si stanovil za cíl zmapovat připravenost personálu zdravotnického zařízení na příjem účastníků hromadného neštěstí a zhodnotit aktuální technickou a personální připravenost urgentních příjmů. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
|
|
|
Historický vývoj letecké záchranné služby v České republice
KOTYZA, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj letecké záchranné služby v České republice. Práce je především zaměřena na komparaci historického a současného vývoje letecké záchranné služby v kraji Vysočina, včetně porovnání letecké techniky používané u letecké záchranné služby na Vysočině a rozsahu vybavení vrtulníku. První část se okrajově zabývá využitím vrtulníku, jakožto prostředku pro záchranu životů ve světě, především v době války v Koreji, kdy byly poprvé plošně využity v jednotkách M.A.S.H (Mobile Army Surgical Hospital). Dále je zde zahrnut vývoj letecké záchranné služby v Československu a rozbor historické analýzy letecké záchranné služby na území České republiky a vývoj společností, které tyto služby rozšiřovaly od roku 1987. Do této práce jsem zahrnul pouze vývoj na území dnešní České republiky. V bakalářské práci jsou také zmíněni současní státní (Armáda ČR, Policie ČR) a soukromí provozovatelé (DSA, a.s. a Alfa-Helicopter, spol. s.r.o.), včetně hlavních provozovatelů, kteří zde fungovali na počátku (Slov-Air a Bel-Air) a díky kterým bylo možné v České republice položit základy letecké záchranné služby v systému přednemocniční neodkladné péče. Druhá část práce je zaměřena na postupný vývoj jednotlivých středisek letecké záchranné služby v České republice. Vzhledem ke společnému vývoji letecké záchranné služby na území Československa, je tato část práce zaměřena pouze na historický vývoj v České republice po roce 1987. Tímto jsou zde zahrnuty střediska letecké záchranné služby Praha (Kryštof 01), Brno (Kryštof 04), Ostrava (Kryštof 05), Hradec Králové (Kryštof 06), Plzeň (Kryštof 07), Olomouc (Kryštof 09), Jihlava (Kryštof 12), České Budějovice (Kryštof 13), Ústí nad Labem (Kryštof 15), Havlíčkův Brod (Kryštof 17) a Liberec (Kryštof 18). Ve výzkumné části práce se zabývám průzkumem názorů osob, zainteresovaných v oblasti letecké záchranné služby, zdravotnické záchranné služby a dalších osob, spojených se systémem poskytování přednemocniční neodkladné péče. Pro dosažení výsledků práce, jsem se rozhodl provést šetření prostřednictvím metody Brainwriting, kdy jsem požádal výše zmíněnou skupinu lidí o vyplnění dotazníku obsahující otázky, týkající se této problematiky. Otázky v dotazníku jsou směřovány na problematiku historického a současného vývoje letecké záchranné služby v České republice s odkazem zhodnocení této tématiky na Vysočině. Kapitola diskuse je zaměřena na podrobnější vývoj letecké záchranné služby v kraji Vysočina. Je zde okrajově rozebrána letecká záchranná služba v Havlíčkově Brodě, která existovala od roku 1991 do roku 1994. Vzhledem k minimálnímu množství získaných informací, není tento bod popsán do velké hloubky. V dalším bodě se zabývám Leteckou záchrannou službou v Jihlavě, která působí na území Vysočiny již od roku 1991. Vzhledem k adekvátnímu množství informací a vstřícnému přístupu respondentů a zaměstnanců letecké záchranné služby, jsem podrobněji rozebral historický vývoj tohoto střediska a v některých částech jsem provedl porovnání se současným stavem. Konkrétně se zde zabývám stručnou historií základny, kde jsem zahrnul nejdůležitější milníky, které provázely jejich vývoj. Jedním z bodů, na který jsem se zaměřil, je zázemí výjezdové základny, kde je rozebráno postupné upravování podmínek pro personál záchranné služby. V dalších bodech je nastíněna historie a rozdíly v typech vrtulníků, které byli na střediscích využívány spolu s vybavením, ať už se jedná o zdravotnický materiál, tak i o jiné prostředky užívané při záchranných akcích jako je například Toughbook. V posledním bodě je nastíněno složení personálu letecké záchranné služby. Závěr této práce je soustředěn na zodpovězení položené výzkumné otázky, zda je letecká záchranná služba potřebnou a využívanou složkou zdravotnické záchranné služby.
|
|
|
Problematika výjezdů zdravotnické záchranné služby u lidí bez domova.
JANČOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce předkládá pojednání o problematice bezdomovectví z pohledu zdravotnického záchranáře. V teoretické části se zabývám přednemocniční neodkladnou péčí, s ní spojenou etikou a bezdomovectvím, jako nejextrémnější formou sociálního vyloučení. Dále v teoretické práce popisuji zdravotní stav bezdomovců a jejich vzájemný vztah se zdravotnickým personálem. Praktickou částí práce je kvalitativní výzkum, který byl prováděn formou polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři. Výzkum probíhal od prosince 2014 do března 2015. Respondenti byli vybráni metodou snowball sampling, respondentů bylo osloveno deset. Přepis rozhovorů je uveden v praktické části. Tyto rozhovory byly také pro větší přehlednost zpracovány do několika tabulek. V příloze je k vidění soupis otázek, které byly respondentům pokládány. Cílem výzkumné části práce bylo zjistit indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby k lidem bez domova a v čem vidí zdravotničtí záchranáři specifičnost při práci s bezdomovci. Z rozhovorů vyplynulo, že nejčastějšími indikacemi výjezdů zdravotnické záchranné služby k lidem bez domova jsou intoxikace alkoholem a úrazy. Výzkumem bylo také zjištěno, že pro zdravotnické záchranáře není práce s bezdomovci stresující, ale většina se shoduje, že jim je práce s lidmi bez domova nepříjemná. Poukazují hlavně ebrietu u bezdomovců, na nízkou úroveň osobní hygieny a také se obávají přenosu infekčních a parazitárních nemocí. Zajímavým faktem je také to, že zdravotničtí záchranáři se s bezdomovci setkávají nejméně jednou do měsíce. Smyslem této bakalářské práce bylo poukázat na stále častější problematiku bezdomovectví, které nemá řešení pouze v poskytování sociálních služeb lidem bez domova. Ale je nutné, aby vzniklo komplexní řešení tohoto fenoménu, které bude zahrnovat i zdravotní péči.
|
|
|
Názory zdravotnických záchranářů na jejich kompetence
KLÍMA, Dominik
Názvem bakalářské práce je: Názory zdravotnických záchranářů na jejich kompetence. Zabývá se proto problematikou kompetencí, které v současné době zdravotničtí záchranáři mají, ale také jejich názory na možné rozšíření. V teoretické části práce je definován integrovaný záchranný systém, jehož součástí je také zdravotnická záchranná služba. Je zde nastíněna historie, činnosti a také poskytovatelé ZZS. Dále se zabývá rozdělením a typy výjezdových skupin, technickým a materiálním vybavením vozidel. V neposlední řadě jsou zde zmíněny kompetence, které v současné době má zdravotnický záchranář, a také specializace v urgentní medicíně, kterou se kompetence rozšiřují. V praktické části práce byla použita kvalitativní metoda výzkumu. Sběr dat byl proveden za pomoci polostandardizovaných rozhovorů s osmi zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Součástí výzkumu bylo zmapovat znalost kompetencí v oboru zdravotnického záchranáře a zjistit názory na jejich případné rozšíření. S tím související spolupráce s lékařem na jednotlivých výjezdech. Výzkumný soubor byl podmíněn pouze délkou praxe, kterou si respondenti prošli v rámci svého povolání. Výzkumná otázka byla směřována ke konkrétním možnostem, které by zdravotničtí záchranáři uvítali oproti současným. Cílem práce bylo zjistit jaký názor mají zdravotničtí záchranáři na současné kompetence v rámci své profese. Dílčím cílem bylo pak, jaké názory mají na rozšíření kompetencí. Ze získaných a zpracovaných rozhovorů vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři jsou převážně spokojeni se současnými možnostmi. Rozšíření kompetencí z jejich pohledu by se týkalo takových částí, při kterých hrozí nejmenší riziko ohrožení pacienta či případných komplikací při léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Názory na rozšíření kompetencí se opíraly hlavně o větší zodpovědnost, která by v případě rozšíření nastala.
|
|
|
Diferenciální diagnostika dušnosti v přednemocniční neodkladné péči
JENÍČEK, Petr
Bakalářská práce se zabývá tématem diferenciální diagnostiky dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Problematika dušnosti a její diferenciální diagnostiky je stále aktuální téma, z důvodu velkého množství onemocnění, které dušnost způsobují. Teoretická část této bakalářské práce obsahuje základní informace ohledně pojmu dušnost, diferenciální diagnostiky a vyšetřovacích metod týkajících se této problematiky. Dušnost se vyskytuje nejčastěji u kardiálních a pulmonálních onemocnění. Jsou zde ale popsány další onemocnění zcela jiných příčin, například otrava oxidem uhelnatým, anémie nebo hyperventilace, která se v přednemocniční neodkladné péči vyskytuje také velice často a může být problém ji rozlišit od dušnosti pulmonálního. Pro zdravotnické záchranáře může být někdy problém rozlišit dušnost kardiální od dušnosti pulmonální, popřípadě rozpoznat, zda není příčina zcela jiného charakteru. Vyšetřovací metody, které jsou zdravotnickým záchranářům dostupné v přednemocniční neodkladné péči, jsou velice omezené na rozdíl od péče nemocniční, proto může být diagnostika dušnosti v terénu někdy velice obtížná. Výzkum byl realizován pomocí standardizovaných polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo 14 respondentů ze všech oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Vybraní respondenti byli všech věkových kategorií a lišili se také délkou praxe na zdravotnické záchranné službě, nejvyšším dosaženým vzděláním a posádkami, ve kterých jezdí. Respondenti odpovídali na 20 předem připravených otázek, které se týkaly jejich znalostí a zkušeností ohledně dušnosti. Výzkum byl zaměřen zejména na znalosti zdravotnických záchranářů v oblasti diferenciální diagnostiky dušnosti v přednemocniční péči a také na obtížnost stanovení pracovní diagnózy na základě vyšetřovacích metod, které mají zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči k dispozici. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost zpracovány do tabulek a následné vyhodnocení výzkumu je obsaženo v diskuzi. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v diferenciální diagnostice dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Druhým cílem bylo zmapovat obtížnost stanovení pracovní diagnózy na základě možností diferenciální diagnostiky v přednemocniční neodkladné péči. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První otázka zjišťuje, zda mají zdravotničtí záchranáři dostatek znalostí pro správnou diferenciální diagnostiku dušnosti u pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Druhá otázka zjišťuje, jestli je dušnost a možnosti její diagnostiky v přednemocniční neodkladné péči pro zdravotnické záchranáře vždy jednoduchým symptomem pro stanovení pracovní diagnózy. Z výsledků rozhovorů je patrné, že znalosti záchranářů u většiny případů nejsou dostatečné. Více znalostí týkajících se této problematiky mají zdravotničtí záchranáři, kteří mají nejvyšší dosažené vzdělání magisterské. Velký nedostatek v tomto ohledu je také ve vzdělávání zdravotnických záchranářů na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Respondenti uváděli, že školení na samostatné téma dušnost vůbec nemají, a že dušnost bývá na školeních Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje probírána pouze v souvislosti s jiným tématem. Zde je patrný velký nedostatek. V souvislosti s nedostatečným vzděláváním zdravotnických záchranářů může souviset také problém špatné diagnostiky dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Zdravotničtí záchranáři ošetřují nejčastěji kardiální a pulmonální dušnost. Výsledky výzkumu ale ukazují, že určení správné pracovní diagnózy, která je velice důležitá pro následnou léčbu a směřování pacienta, je pro zdravotnické záchranáře někdy problém. Pokud vezmeme v potaz závažnost některých onemocnění, které dušnost způsobují, může být jejich nesprávná diagnostika pro pacienta fatální.
|
|
|
Analýza EKG zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
KOLLNEROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce (BP) se zabývá problematikou monitorace a hodnocení elektrokardiografie (EKG). Monitorace EKG patří mezi základní diagnostické metody srdeční činnosti. Své nezastupitelné místo tak má i v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Je tedy nezbytné, aby zdravotnický záchranář uměl s jistotou obsluhovat EKG přístroj a bezchybně rozeznal typické odchylky v EKG křivce u život ohrožujících či často se vyskytujících arytmií, neboť již správně započatá léčba v PNP má mnohdy rozhodující vliv na život pacienta. V teoretické části BP jsem se zabývala základními poznatky z anatomie a fyziologie srdce. Dále pak elektrokardiografií jako bazální vyšetřovací metodou, kde jsem zmínila i typy elektrokardiografie a popis EKG přístroje používaného v PNP. Následně jsem popsala elektrody a svody a jejich dělení. Doplnila jsem též postup monitorace EKG pomocí defibrilačních elektrod a monitoraci EKG pomocí svodů. V další podkapitole jsem se zabývala fyziologickou křivkou EKG, jejím popisem a stanovením srdečního rytmu. Značnou část teoretické části BP jsem věnovala problematice poruch srdečního rytmu a dělením těchto poruch. V poslední kapitole jsem pak zmapovala možnosti léčby poruch srdečního rytmu a to jak farmakologické, tak terapii bez aplikace léčiv. Výzkumná část bakalářské práce byla tvořena kvalitativní i kvantitativní formou výzkumu. Data byla získána metodou rozhovoru a doplňujícím vědomostním testem určeným zdravotnickým záchranářům Jihomoravského kraje (Jmk). Rozhovory byly provedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jmk. Doplňující vědomostní test se skládá z 16 otázek a obsahuje otevřené i uzavřené otázky. Výsledky výzkumu byly zpracovány a znázorněny pomocí sloupcových grafů. Ty vyjadřují číselnou hodnotu výsledku výzkumu. Hlavním cílem BP bylo analyzovat postup zdravotnického záchranáře při hodnocení EKG křivky a dílčím cílem pak zmapovat vědomosti zdravotnického záchranáře v oblasti hodnocení EKG křivek. Teoretická část bakalářské práce může být využita jako studijní materiál, a to nejen pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i pro ostatní studenty zdravotnicky orientovaných oborů, v jejichž studiu se vyskytuje problematika EKG. Na základě výsledků hlavního cíle bakalářské práce byl sestaven manuál usnadňující zdravotnickým záchranářům analýzu EKG křivek.
|
host ::
RSS.