|
| |
|
| |
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
|
Kombinace pracovního a rodinného života pohledem žen
PECLOVÁ, Kristýna
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kombinace rodinného a pracovního života očima ženy. Hlavním cílem práce, který si autorka vytýčila, bylo zjistit, zda ženy a matky preferují pracovní či spíše rodinný život a jakými prostředky dosahují harmonizace rodinného a pracovního života. Pro diplomovou práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zajímá o to, zda a jak se ženám daří kombinace pracovního a rodinného života a druhá výzkumná otázka se týká možností a překážek, které matky pociťují v uskutečňování svých preferencí v oblasti, rodiny, práce a jejich sladění. Teoretická část diplomové práce se zabývá současnou situací v oblasti práce a rodiny a snaze o jejich sladění. Jsou zde popsány preference a představy žen, které mají v oblasti zaměstnání a rodiny a je zde také popsána problematika genderu, především genderových stereotypů. Druhá kapitola se týká současné české rodinné politiky. Je zde zmínka o vývoji rodinné politiky i o současné situaci a o systému dávek sociální podpory, přičemž jsou tyto dávky podrobně popsány. Nedílnou součástí problematiky harmonizace rodiny a zaměstnání je postavení žen na pracovním trhu. Tato kapitola práce je zaměřena na teorii lidského kapitálu, na postavení žen na trhu práce, pracovní podmínky žen, těhotných zaměstnankyň a matek a v neposlední řadě je zde také zmínka o diskriminaci, která může doprovázet ženy při návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Při harmonizaci rodiny a zaměstnání ženy velmi často využívají nabídky služeb týkající se péče o předškolní děti. Poslední kapitolou diplomové práce je preferenční teorie Cathrine Hakim. Pro empirickou část diplomovou práci byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Na rozhovor s matkami bylo předem stanoveno šest otázek, které byly zaměřeny na to, zda je pro ženy důležitější rodina či zaměstnání, jaké prostředky matky využívají při snaze o slazení rodinného a pracovního života, zda jejich představy týkající se tohoto problému souhlasí s realitou a zda se maty setkaly při vstupu na trh práce či při návratu do zaměstnání po mateřské dovolené s nějakou formou diskriminace. Poslední část rozhovorů se zabývala otázkou, zda matky využívají nějaké služby péče o dítě předškolního věku a zda mají matky v rodině nějakým způsobem zajištěnou dělbu práce a do jaké míry jim toto rozdělení vyhovuje. Výzkumu se zúčastnilo sedm žen mladších čtyřiceti let, které žily v době výzkumního šetření v okrese Tábor. Tyto ženy jsou buďto rozvedené, vdané či žijí v partnerském svazku a mají minimálně jedno dítě. Vzorek byl vybrán na základě ochoty komunikačních partnerek se do výzkumu zapojit a s ohledem na splnění podmínky, že ženy měly již zkušenost s kombinací pracovního a rodinného života.
|
host ::
RSS.