|
|
Příprava na školní matematiku prostřednictvím aktivit inspirovaných díly výtvarníka Zdeňka Sýkory
Tydlitátová, Lucie ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá propojením předmatematické gramotnosti s výtvarnou výchovou v mateřské škole. Práce navazuje na podobné aktivity vhodné pro základní školu, avšak scénáře a jejich realizace v praxi plně respektují specifika předškolního věku. Tomu jsou přizpůsobeny jak techniky, tak materiál, podobně jako mluva. Aktivity propojující předmatematickou gramotnost a výtvarné umění jsou zasazeny do specifické didaktické struktury. Práce má tři hlavní části. Teoretická část se zabývá oblastmi, o které se opírá praktická část: motorický a kognitivní vývoj dítěte předškolního věku, stručný životopis výtvarníka Zdeňka Sýkory, předmatematická gramotnost. Metodologická část vymezuje cíle, úkoly a metody zpracování úkolu bakalářské práce, je založena na akčním výzkumu s prvky kvalitativního výzkumu. Praktická část obsahuje scénáře a popis jejich realizace, evidenci sledovaných jevů a jejich analýzu s oporou o přímé pozorování, videozáznam a reflexi s postreflexí. V prostředí mateřské školy byly sledovány děti ve věku 5 let a 7 měsíců až 6 let a 7 měsíců. Na základě dílčích závěrů jsou navrženy drobné úpravy ve scénáři, které jsou doplněné didaktickými doporučeními pro případné využití popsaných aktivit. Aktivity se opírají o dvě výtvarná díla Zdeňka Sýkory, z pohledu předmatematické gramotnosti...
|
|
|
Labyrinty - nástroj rozvoje orientace v prostoru a rovině u předškolních dětí
Černá, Lenka ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda procvičování labyrintů pomocí gradovaných sérií ovlivní jejich výsledné řešení, tedy i orientaci v rovině, prověřit míru pochopení labyrintů a zjistit, zda má pohlaví dětí vliv na výsledné řešení. Práce tedy využívá prostředí labyrintů k rozvoji orientace v omezeném strukturovaném prostoru u předškolních dětí ve věku pět až šest (sedm) let. Teoretická část charakterizuje dítě předškolního věku a vysvětluje souvislosti s předmatematickou gramotností a orientací v prostoru/rovině s přenesením na labyrinty. Dále se na labyrinty zaměřuje z pohledu historického, významového i didaktického. Praktická část popisuje výzkumné šetření, které při získávání informací od stanovených vzorků využívá strukturovaného pozorování, a ke konečnému zjištění výsledků srovnávací analýzy. Jsou diskutovány souvislosti: s potřebami dítěte a jejich nasycením; s orientací v prostoru/rovině; s problémovou situací; s interakcí učitelky a dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě předškolního věku, předmatematická gramotnost, prostorová orientace, rovinná orientace, labyrinty, užité metody a formy řešení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvíjení předmatematické gramotnosti dětí v předškolním věku
MINÁŘOVÁ, Kristýna
Záměrem bakalářské práce je vytvoření deseti vzdělávacích nabídek pro rozvoj předmatematické gramotnosti v předškolním věku. Teoretická část se zabývá předškolním věkem, seznamuje s kognitivním vývojem a s jednotlivými poznávacími procesy, které jsou důležité pro rozvoj předmatematické gramotnosti u předškolních dětí. Vymezuje pojem předmatematická gramotnost a definuje její jednotlivé komponenty. Na závěr teoretické části jsou uvedeny aktivity, které rozvíjí základní matematické představy v dané věkové kategorii. Praktická část je rozdělena na dvě části vytvoření deseti vzdělávacích nabídek na různá témata pro rozvoj předmatematické gramotnosti u předškolních dětí a následné vyhodnocení výukových experimentů, které byly odzkoušeny v prostředí mateřské školy.
|
|
|
Labyrinty - nástroj rozvoje orientace v prostoru a rovině u předškolních dětí
Černá, Lenka ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda procvičování labyrintů pomocí gradovaných sérií ovlivní jejich výsledné řešení, tedy i orientaci v rovině, prověřit míru pochopení labyrintů a zjistit, zda má pohlaví dětí vliv na výsledné řešení. Práce tedy využívá prostředí labyrintů k rozvoji orientace v omezeném strukturovaném prostoru u předškolních dětí ve věku pět až šest (sedm) let. Teoretická část charakterizuje dítě předškolního věku a vysvětluje souvislosti s předmatematickou gramotností a orientací v prostoru/rovině s přenesením na labyrinty. Dále se na labyrinty zaměřuje z pohledu historického, významového i didaktického. Praktická část popisuje výzkumné šetření, které při získávání informací od stanovených vzorků využívá strukturovaného pozorování, a ke konečnému zjištění výsledků srovnávací analýzy. Jsou diskutovány souvislosti: s potřebami dítěte a jejich nasycením; s orientací v prostoru/rovině; s problémovou situací; s interakcí učitelky a dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě předškolního věku, předmatematická gramotnost, prostorová orientace, rovinná orientace, labyrinty, užité metody a formy řešení.
|
host ::
RSS.