|
|
Vliv praziquantelu na raná vývojová stádia amura bílého
BÁRTOVÁ, Lucie
Praziquantel patří do skupiny léčiv, nazývaných anthelmintika, která se využívají k potlačení parazitárních infekcí. Cílem této studie bylo posoudit vliv praziquantelu na kulení, mortalitu, ontogenetický vývoj, růst, oxidativní stres a aktivitu antioxidačních biomarkerů raných vývojových stádií amura bílého (Ctenopharyngodon idella). Pro posouzení toxicity praziquantelu pro raná vývojová stádia amura bílého byl použit embryolarvální test toxicity na rybách (OECD test č. 210). Toxické účinky praziquantelu byly zkoumány při expozici 4 koncentracím (1 mg/l, 2 mg/l, 4 mg/l, 6 mg/l) po dobu 29 dnů. Negativní vliv na kulení nebyl pozorován v žádné experimentální skupině. Negativní vliv na mortalitu a růst byl pozorován ve skupinách, vystavených koncentracím praziquantelu 2 mg/l, 4 mg/l a 6 mg/l. Skupiny, vystavené koncentracím 4 mg/l a 6 mg/l uhynuly během testu. Negativní vliv na ontogenetický vývoj byl pozorován ve skupinách, vystavených koncentracím praziquantelu 4 mg/l a 6 mg/l. Negativní vliv praziquantelu na aktivitu glutathion-S-transferázy byl pozorován ve skupině, vystavené koncentraci praziquantelu 2 mg/l. Jako bezpečná koncentrace pro raná vývojová stádia amura bílého se dá se v případě dlouhodobější expozice považovat koncentrace 1 mg/l.
|
|
|
Účinek vybraných antiparazitik na motolice Trichobilharzia regenti
Lípová, Pavlína ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Praziquantel se úspěšně používá na léčbu schistosomózy, kterou způsobují lidské druhy rodu Schistosoma. Účinek tohoto léku na ptačí schistosomy není uspokojivě objasněn. Monensin se používá na léčbu kokcidióz a jeho vliv na ptačí schistosomy je neznámý. V diplomové práci jsme zkoumali vliv těchto léčiv na ptačí schistosomu Trichobilharzia regenti. Za in vitro podmínek byl po 6 hodinách inkubace dobře účinná obě léčiva. Praziquantel způsobuje rozsáhlou vakuolizaci celého těla, zatímco při léčbě monensinem k ní dochází pouze v přední části. U schistosomul způsobují vyšší koncentrace praziquantelu depolymeraci myofilament a dochází i k odlučování povrchových membrán. Ani v jednom případě monensin nepoškozoval svalovinu, ale způsoboval oddělování tegumentální vrstvy od bazální membrány. Schistosomuly získané z léčených kachen nedokázala obě léčiva zabít, ale pouze poškodit. Praziquantel způsoboval vakuolizaci tegumentu a odlučování membrán z povrchu. U schistosomul léčených monensinem docházelo pouze k vakuolizaci tegumentu. Ani jedno léčivo nezpůsobovalo poškození svaloviny. Na histologických řezech léčených kachen nebyly pozorovány žádné výraznější změny ve struktuře nervové tkáně oproti kontrolním. Tato práce pomohla objasnit vliv obou léčiv na rané schistosomuly T. regenti, ale v této problematice...
|
|
|
Hematologické vyšetření ryb po antiparazitární léčbě
JANÍK, Jan
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv vybraných antiparazitárních léčiv na zvolené hematologické ukazatele v krvi ryb a následně posoudit vliv těchto léčiv na parazitární onemocnění oční čočky způsobené motolicí oční (Diplostomum spathaceum). Amuři bílí (Ctenopharyngodon idella) napadení motolicí oční byli vystaveni po dobu 24 hodin širokospektrálnímu antiparazitiku - praziquantelu v koncentracích 2 mg.l-1 a 10mg.l-1 a bendizimidazolovému derivátu - fenbendazolu v koncentraci 25 mg.l-1. Po koupeli byla rybám odebrána krev, ve které byly stanoveny hematologické ukazatele - počet červených krvinek (RBC), počet bílých krvinek (WBC), hematokrit (PCV), hemoglobin (Hb), střední objem erytrocytu (MCV), hemoglobin erytrocytu (MCH), střední barevná koncentrace (MCHC). Ryby byly dále podrobeny parazitárnímu vyšetření oční čočky a byl posouzen vliv léčiv na metacerkárie motolice oční. Z výsledků bylo patrné statisticky významné snížení počtu erytrocytů (p<0.05) při použití fenbendazolu v koncentraci 25 mg.l-1 a statisticky významné zvýšení střední barevné koncentrace (p<0.05) u vyšší použité koncentrace praziquantelu (10 mg.l-1). Zbylé stanovené hematologické ukazatele se nelišili od parametrů kontrolních skupin. Parazitárním vyšetřením byli zjištěny pouze statisticky nevýznamné odchylky, které byly dány nízkou iniciální prevalencí motolice oční u vyšetřovaných ryb.
|
|
|
Testování účinnosti vybraných antiparazitik na metacerkárie motolice oční (Diplostomum spathaceum) u amura bílého (Ctenopharyngodon idella).
IPSEROVÁ, Jarmila
V této práci byla testována účinnost perorálně podávaného praziquantelu (PQ) ve dvou koncentracích (Pramik 1 a Pramik 2) a mebendazolu (MB) na metacerkárie motolice oční (Diplostomum spathaceum, Rudolphi, 1819) u amura bílého (Ctenopharyngodon idella, Valenciennes, 1844). Přirozeně infikované ryby (průměrná hmotnost na rybu byla 1,6 g a směrodatná odchylka činila 0,1) byly rozděleny do čtyř skupin, pro každou testovanou skupinu (Pramik 1, Pramik 2 a MB) připadaly dvě stolitrová akvária po 25 rybách a pro kontrolní skupinu tři stolitrová akvária po 25 rybách. Rybám v jednotlivých skupinách bylo předkládáno medikované krmivo s obsahem praziquantelu (Pramik 1- 2,5 g PQ.kg-1 krmiva, Pramik 2- 1,25 g PQ.kg-1 krmiva) a medikovaná krmná směs KP1 obohacená o mebendazol (2,5 g MB.kg-1 krmiva). Kontrolní skupina byla krmena směsí KP1 bez přídavku léčiva. V průběhu testu byla prováděna parazitologická vyšetření oční čočky, byla zaznamenávána prevalence a intenzita infekce. U skupiny ryb krmené medikovanou směsí s obsahem MB nebyly v průběhu testu zaznamenány žádné statisticky významné rozdíly intenzity infekce poukazující na potenciál MB v boji proti této infekci ryb. U testovaných skupin ryb krmených medikovanou krmnou směsí s obsahem PQ (Pramik 1, Pramik 2) byl prokázán statisticky významný rozdíl v intenzitě infekce ve srovnání s kontrolní skupinou již po prvním vyšetření (předpokládaná dávka zkonzumovaného PQ.kg-1 hmotnosti obsádky = 500 a 250 mg). K téměř úplné eliminaci motolice oční došlo u skupiny krmené směsí Pramik 1 po předpokládaném zkonzumování 900 mg PQ.kg-1 hmotnosti obsádky. Statisticky významné rozdíly intenzity infekce u PQ léčených skupin ryb v porovnání s kontrolními skupinami poukazují na využitelnost medikovaného krmiva s obsahem PQ v boji proti diplostomóze ryb.
|
|
|
Účinek vybraných antiparazitik na motolice Trichobilharzia regenti
Lípová, Pavlína ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Praziquantel se úspěšně používá na léčbu schistosomózy, kterou způsobují lidské druhy rodu Schistosoma. Účinek tohoto léku na ptačí schistosomy není uspokojivě objasněn. Monensin se používá na léčbu kokcidióz a jeho vliv na ptačí schistosomy je neznámý. V diplomové práci jsme zkoumali vliv těchto léčiv na ptačí schistosomu Trichobilharzia regenti. Za in vitro podmínek byl po 6 hodinách inkubace dobře účinná obě léčiva. Praziquantel způsobuje rozsáhlou vakuolizaci celého těla, zatímco při léčbě monensinem k ní dochází pouze v přední části. U schistosomul způsobují vyšší koncentrace praziquantelu depolymeraci myofilament a dochází i k odlučování povrchových membrán. Ani v jednom případě monensin nepoškozoval svalovinu, ale způsoboval oddělování tegumentální vrstvy od bazální membrány. Schistosomuly získané z léčených kachen nedokázala obě léčiva zabít, ale pouze poškodit. Praziquantel způsoboval vakuolizaci tegumentu a odlučování membrán z povrchu. U schistosomul léčených monensinem docházelo pouze k vakuolizaci tegumentu. Ani jedno léčivo nezpůsobovalo poškození svaloviny. Na histologických řezech léčených kachen nebyly pozorovány žádné výraznější změny ve struktuře nervové tkáně oproti kontrolním. Tato práce pomohla objasnit vliv obou léčiv na rané schistosomuly T. regenti, ale v této problematice...
|
|
| |
host ::
RSS.