|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
|
Geopolitical Imagination and Security Perception in Japan
Sosna, Petr ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Kolmaš, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá japonskou zahraniční a bezpečnostní politikou skrze optiku kritické geopolitiky, konkrétně pojetí "geopolitiky jako kultury" vytvořeného Gearóidem Ó Tuathailem. S využitím tohoto pojetí coby analytického rámce je prozkoumán vývoj japonské zahraniční a bezpečnostní politiky od vzniku moderního japonského státu až po současnost, přičemž jsou adresovány tři hlavní koncepty: (1) zahraničně-politické tradice; (2) geopolitické a geostrategické diskursy; a (3) strategická a geopolitická kultura. Z důvodů užšího tematického zaměření a konsistentnější aplikace konceptu je centrem zájmu jeden specifický prvek japonské zahraniční a bezpečnostní politiky, a sice japonská "námořní identita". Cílem práce je jednak identifikace a charakterizace japonské geopolitické imaginace v průběhu historie země a dále pokus určit, zda a jak se ve vztahu k námořní identitě tato imaginace projevovala v bezpečnostní politice země. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Geopolitical Imagination and Security Perception in Japan
Sosna, Petr ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Kolmaš, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá japonskou zahraniční a bezpečnostní politikou skrze optiku kritické geopolitiky, konkrétně pojetí "geopolitiky jako kultury" vytvořeného Gearóidem Ó Tuathailem. S využitím tohoto pojetí coby analytického rámce je prozkoumán vývoj japonské zahraniční a bezpečnostní politiky od vzniku moderního japonského státu až po současnost, přičemž jsou adresovány tři hlavní koncepty: (1) zahraničně-politické tradice; (2) geopolitické a geostrategické diskursy; a (3) strategická a geopolitická kultura. Z důvodů užšího tematického zaměření a konsistentnější aplikace konceptu je centrem zájmu jeden specifický prvek japonské zahraniční a bezpečnostní politiky, a sice japonská "námořní identita". Cílem práce je jednak identifikace a charakterizace japonské geopolitické imaginace v průběhu historie země a dále pokus určit, zda a jak se ve vztahu k námořní identitě tato imaginace projevovala v bezpečnostní politice země. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
host ::
RSS.