|
|
Detekce chyby měření pomocí reakčního času
Antoňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí chyb měření pomocí reakčního času na základě pozice otázky v dotazníku. Největší část teoretické kapitoly je věnována respondentovi, který je v této práci zkoumaným zdrojem chyby. Respondent musí k zodpovězení otázky provést kognitivní proces. Různé vlivy působící na tento proces mohou mít efekt na akurátnost respondentovi odpovědi. Často zmiňovanými vlivy jsou věk, vzdělání a motivace respondenta. Absence motivace či její ztráta může mít vliv na míru úsilí v rámci provedení celého kognitivního procesu. Respondent pak nevěnuje otázce patřičnou pozornost a popřípadě čas. Čas, který respondent otázce věnuje, se nazývá reakční čas a může být použit jako indikátor jeho kognitivního úsilí otázku zodpovědět. Na základě realizovaných studií byly sestaveny hypotézy o změně délky reakčního času s pozicí otázky v dotazníku, o vlivu respondentových charakteristik na reakční čas a jeho zkrácení v průběhu dotazníku. Signifikantní zkrácení reakčního času u otázky s pozdější pozicí bylo použito jako indikátor možného výskytu chyby měření. Na základě výsledků analýz s podporou z předešlých výzkumů lze říci, že respondenti mají tendenci čas s postupem v dotazníku zkracovat. Nicméně analýza neukázala, že by zkrácení reakčního času znamenalo naměření jiných odpovědí. Vliv na délku...
|
|
|
Detekce chyby měření pomocí reakčního času
Antoňová, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí chyb měření pomocí reakčního času na základě pozice otázky v dotazníku. Největší část teoretické kapitoly je věnována respondentovi, který je v této práci zkoumaným zdrojem chyby. Respondent musí k zodpovězení otázky provést kognitivní proces. Různé vlivy působící na tento proces mohou mít efekt na akurátnost respondentovi odpovědi. Často zmiňovanými vlivy jsou věk, vzdělání a motivace respondenta. Absence motivace či její ztráta může mít vliv na míru úsilí v rámci provedení celého kognitivního procesu. Respondent pak nevěnuje otázce patřičnou pozornost a popřípadě čas. Čas, který respondent otázce věnuje, se nazývá reakční čas a může být použit jako indikátor jeho kognitivního úsilí otázku zodpovědět. Na základě realizovaných studií byly sestaveny hypotézy o změně délky reakčního času s pozicí otázky v dotazníku, o vlivu respondentových charakteristik na reakční čas a jeho zkrácení v průběhu dotazníku. Signifikantní zkrácení reakčního času u otázky s pozdější pozicí bylo použito jako indikátor možného výskytu chyby měření. Na základě výsledků analýz s podporou z předešlých výzkumů lze říci, že respondenti mají tendenci čas s postupem v dotazníku zkracovat. Nicméně analýza neukázala, že by zkrácení reakčního času znamenalo naměření jiných odpovědí. Vliv na délku...
|
host ::
RSS.