|
|
Zvíkovské panství do konce středověku
Procházková, Žaneta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vývoj Zvíkovského panství v předbělohorském období. Zaměřím se zejména na dobu od první zástavy Zvíkova Rožmberkům roku 1307 po přechod panství pánům ze Švamberka. Zvíkov byl postaven jako královský hrad v první polovině 13. století a jeho poloha na ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy zaručovala výhodné postavení v případě nebezpečí. Svůj charakter získal při stavitelských počinech krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Na počátku čtrnáctého století k němu svůj zájem obrátil Jindřich I. z Rožmberka a dostal Zvíkov do zástavy. Jedním z politických vrcholů panství bylo období vlády Karla IV., kdy hrad sloužil k dočasnému uložení korunovačních klenotů. Nejvýznamněji o Zvíkov stál Oldřich II. z Rožmberka, jenž ho do svého majetku toužil zahrnout i za cenu falšování listin. V Rožmberské správě se Zvíkov udržel až do roku 1473, kdy byl odprodán Bohuslavovi ze Švamberka. Dále bych se zaměřila na kulturní vývoj hradu v rámci rožmberského dominia, jako i na ekonomickou a politickou situaci.
|
|
|
Osobnost Jana Sádla z Miličína a ze Smilkova
Vančurová, Silvie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Šimůnek, Robert (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobností Jana Sádla ze Smilkova, šlechtice v královských službách, který žil na přelomu 13. a 14. století. Práce se snaží postihnout základní aspekty jeho života, které určovaly jeho vývoj a osobnost, doplnit chybějící informace o jeho rodině a majetkové základně, zjistit, v jakých společenských kruzích se pohyboval a s jakými lidmi se stýkal, a jak tito mohli ovlivnit jeho osobnost. Práce se dále věnuje jeho kariéře, zejména jeho působení na královském dovře Václava IV., kde se vypracoval na poměrně vlivnou osobnost, která zasáhla do politického vývoje v zemi během počátků husitského hnutí, až po jeho pád a násilnou smrt v roce 1421. Životní osudy Jana Sádla, které v tomto případě sloužily jako určitý prototyp drobného šlechtice, který se přízní osudu dostal do výnosných funkcí, jež mu umožnily částečně i uplatňovat svůj osobní vliv na vývoj v zemi. Klíčová slova nižší šlechta, dvůr Václava IV., pozemková držba, stoupenci Jana Husa, mistr královské komory
|
|
|
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
VLASÁK, Vladimír
Tato bakalářská práce pojednává o prvotních úpravách pozemků a pozemkových reformách, které se udály na území dnešní České republiky. Podrobně je věnováno nejstarším úpravám pozemků v jižních Čechách. Práce se zabývá historickými úpravami pozemků za dob Rožmberků, kteří se zabývali rybníkářstvím. Rod Eggenbergů se věnoval úpravám krumlovského panství. Schwarzenbergové osidlovali nové pozemky a upravovali zemědělské pozemky. Buquoyové založili krajinný park Terezino Údolí. Po I. světové válce nastaly změny ve vlastnických právech k pozemkům. Po II. světové válce nastal zábor pozemků vlivem stavby železné opony. Po roce 1989 nastalo navrácení zabaveného majetku v předchozích letech a začaly se provádět pozemkové úpravy.
|
|
|
Vývoj pozemkových úprav na našem území
BLÁHOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem pozemkových úprav na našem území. S pozemkovými úpravami se setkáváme již od starověku až po současnost. Pomocí této bakalářské práce bych chtěla zrekapitulovat zásadní vývojové etapy (období feudalismu, kapitalismu, přes komasaci, pozemkové reformy, období kolektivizace a socializace vesnice, vznik zemědělských družstev, technickohospodářské úpravy až po současnost). Každá z vývojových etap měla odlišnou formu, obsah a také hospodářský a společenský cíl. Poslední kapitolou je snaha porovnat PÚ se zahraničím. V každé zemi jsou pozemkové úpravy odrazem politických, hospodářských, ekonomických a právních poměrů. Jsou nástrojem praktického uskutečňování zemědělské politiky vládnoucích vrstev. Pozemková držba měla pokaždé jiné důvody a způsoby provádění pozemkových úprav.
|
host ::
RSS.