|
|
Komparace kvality života dětí v dětských domovech a v NRP ve Středočeském regionu
JANOUŠOVÁ, Soňa
Diplomová práce se zabývá kvalitou života dětí z dětských domovů a dětí svěřených do náhradní rodinné péče ve Středočeském kraji. Teoretická část charakterizuje kvalitu života, potřeby a práva dítěte, rodiny a jejich funkce. Dále popisuje náhradní výchovu, zabývá se náhradní rodinnou péčí, ústavní péčí a otázkou transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti v ČR. Empirická část je zaměřena na srovnání celkové kvality života dětí z dětských domovů a dětí z náhradní rodinné péče, jejich hodnotové orientace, spokojenosti v jednotlivých oblastech života. Výsledky poukazují na oblasti, ve kterých se uvedené skupiny dětí od sebe liší a nabízejí možnosti zaměření dalšího výzkumu v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Analýza potřeb seniorů - uživatelů pečovatelské služby Městské Charity České Budějovice
HOFMANNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá potřebami seniorů v pečovatelské službě v Českých Budějovicích. Teoretická část seznamuje s pojmy stáří a stárnutí, potřeby seniorů, pomoc a péče poskytovaná rodinou a pečovatelskou službou, a zároveň uvádí navazující služby pro seniory. V závěru jsou uvedeny legislativní souvislosti poskytování sociálních služeb. Empirická část analyzuje u uživatelů potřeby či činnosti zajišťované rodinou a pečovatelskou službou.
|
|
| |
|
|
Motivace zaměstnanců a zaměstnanecké benefity
Jantošová, Nicole ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Cílem práce je seznámit se s problematikou motivace zaměstnanců z teoretického hlediska a následně analyzovat motivační systém ve vybrané společnosti Sellier & Bellot. V závěru práce bych chtěla zhodnotit získané poznatky a navrhnout určité změny a doporučení pro zlepšení motivace v analyzované společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. První tři jsou spíše teoretické. V první části se zabývám vysvětlením pojmu motivace, charakterizuji zde její typy a zdroje. Druhá část je zaměřena na motivaci pracovního jednání, kde uvádím nejvýznamnější motivační teorie a zabývám se faktory, které motivaci v podniku podporují a které ji naopak narušují. Třetí kapitola je věnována zaměstnaneckým benefitům, zejména jejich významu a členění. V praktické části jsou následně aplikovány poznatky nabyté v teoretické části, kde jsem se pokusila analyzovat systém motivace ve vybrané společnosti. Byl proveden i vlastní výzkum pomocí dotazníkového šetření mezi zaměstnanci firmy.
|
|
|
Ošetřovatelská péče poskytovaná klientům židovského vyznání v ČR a Rakousku
VEJVALKOVÁ, Eva
Hlavním cílem práce bylo, zjisti možnosti poskytování ošetřovatelské péče židovským klientům v ČR a Rakousku, srovnání poskytování ošetřovatelské péče obou zemí a také zjistit znalosti sester, týkající se péče o klienty židovského vyznání. Položily jsme si 4 výzkumné otázky a to: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o klienty s židovským vyznáním? Jaké jsou rozdíly v péči o klienta židovského vyznání v ČR a Rakousku? Jaké možnosti ošetřovatelské péče se klientům židovského vyznání nabízejí v ČR a Rakousku? Jaké znalosti mají sestry pečující o klienta s židovským vyznáním? Bylo provedeno kvalitativní šetření, které probíhalo formou individuálního polostrukturovaného rozhovoru a analýzou internetových zdrojů. Výzkumný soubor tvořily 4 sestry z ČR a Rakouska. Analýza zdrojů byla provedena z internetových stránek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány. Rozhovory s rakouskými kolegyněmi předem přeloženy. Rozhovory tvoří podklad, ze kterého byly vytvořeny, pomocí rámcové analýzy, kategorizační skupiny, které byly znázorněny také pomocí schémat. Také analýza zdrojů s rozhovorem se sestrou z rakouského zařízení byla znázorněna ve schématu. Z výsledků je zřejmé, že všechny sestry z ČR i Rakouska mají povědomí o specifikách ošetřovatelské péče o židovského klienta. Rozdíly v péči o klienta židovského vyznání mezi ČR a Rakouskem jsou závislé především na vědomostech sester. Rakouské sestry prokázaly, že jejich vědomosti jsou hlubší, přesnější a konkrétnější., což se odráží na ošetřovatelské péči. Znalosti českých sester jsou oproti znalostem rakouských kolegyň základní, což nemůže pokrýt ošetřovatelskou péči v holistickém pojetí. Z výsledků vyplývá, že zařízení pro klienty s židovským vyznáním se nachází jak v ČR, tak v Rakousku. Rakouské zařízení má oproti českému dlouholetou tradici a několikanásobně větší kapacitu. Nutno podotknout, že v rakouském zařízení jsou hospitalizováni klienti nejen židovského vyznání, což v ČR platí. Samozřejmostí v obou zařízeních je dodržování židovských tradic a zvyků. Zarážejícím výsledkem bylo, že i přes součást multikulturního ošetřovatelství ve studijním plánu, které rakouské sestry neabsolvovaly, byly vědomosti českých sester o poznání slabší, než jejich rakouských kolegyň. Neznalost kulturních specifik může přispívat k nedostatečné ošetřovatelské péči, ve které je v dnešní době vyžadován holistický přístup, který bez těchto znalostí nemůže být naplněn. Práce by měla poukázat na nutnost vzdělávání sester v oboru multikulturní ošetřovatelství.
|
|
|
Problematika komunikace a ošetřovatelská péče u pacienta s afázií na neurologickém oddělení
LIŠKOVÁ, Petra
Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je komunikace velmi důležitá. Tím, že pacient není schopen komunikovat, může dojít při poskytování ošetřovatelské péče k mnohým nedorozuměním. V teoretické části je práce zaměřena na celkovou problematiku afázie, na komunikaci s pacientem a s rodinou, na náhradní komunikační prostředky a na saturování potřeb souvisejících s poruchou řeči. Cílem bylo zjistit, s jakými problémy se setkávají sestry při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta s afázií, dále jestli se orientují v nabídce komunikace pro efektivní komunikaci a zda je používají při péči o pacienta s afázií. Posledním cílem bylo zjistit, zda je rodina spokojená s edukací ve využití efektivních komunikačních dovedností pro komunikaci se svým blízkým. Při výzkumné šetření v empirické části byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků, které byly určeny pro sestry iktových center, cerebrovaskulárních komplexních center a standartních neurologických oddělení. Pro šetření v oblasti spokojenosti s použitím efektivních komunikačních dovedností bylo použito kvalitativní šetření. Ve výzkumu byla užita metoda nestandardizovaného rozhovoru se sedmi rodinnými příslušníky hospitalizovaných pacientů s afázií.
|
|
|
Úrazy obyvatel pobytových zařízení sociálních služeb, příčiny, prevence
FENCLOVÁ, Zuzana
Diplomová práce je zaměřena na zdravotní stav a úrazy obyvatel v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních a jejich předcházení. Vzhledem k tomu, že úrazy způsobují vysokou nemocnost a úmrtnost seniorů, je důležité myslet na prevenci a hledat příčiny těchto úrazů.Hlavním cílem empirické části práce bylo zjistit příčiny úrazů obyvatel sociálních a zdravotnických zařízení a porovnat oba typy zařízení a rozdíl odpovědí mezi pohlavími. Pro výzkum v empirické části této práce byla použita strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování, technika sběru dat dotazník. Výzkum ukázal, že 87 % respondentů trpí chorobami pohybového aparátu.Pád s následnou hospitalizací prodělalo 44 % dotázaných a častěji ženy než muži. Diplomová práce může pomoci pochopit problematiku úrazovosti seniorů, vlivu zdravotního stavu na kvalitu života osob žijících ve zdravotních a sociálních zařízení.
|
|
|
Cestovní ruch pro handicapované
KOVÁČOVÁ, Kateřina
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zhodnocení současného stavu a možností pro cestování osob s handicapem na základě analýzy potenciálu vybraných měst v České republice. V první části práce jsou teoreticky vymezeny pojmy týkající se této problematiky. V další části byly zjištěny informace, zda jsou ubytovací zařízení v rámci měst České Budějovice a Český Krumlov schopna poskytnout své služby námi vybranému specifickému segmentu a v neposlední řadě jsou odhaleny potřeby a požadavky vybraného segmentu. Na základě zjištěných skutečností byl připraven návrh produktu a navržena opatření, která povedou k usnadnění cestování handicapovaných osob.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s polytraumatem
SKLÁŘOVÁ, Lucie
Polytrauma je současné poranění nejméně dvou tělesných systémů. Na jednotce intenzivní péče je pacient s polytraumatem kvůli hrozícímu selhání jednoho či více orgánů, případně systémů. Ošetřování pacienta je proto systematické, kontinuální a součástí je monitorování stavu a saturace základních potřeb. Ošetřovatelská péče na JIP je závislá na jeho zdravotním stavu a neustále se mění. Sestra většinou přebírá veškerou péči o pacienta a ten na ní bývá závislý. Sestra proto musí znát všechny pacientovy potřeby a zajišťovat je s ohledem na jeho soběstačnost. Soběstačnost je míra samostatnosti člověka při vykonávání denních činností. K jejímu hodnocení se využívá Barthelův test základních všedních činností. V literatuře se jako identický pojem využívá sebepéče. Ta označuje samostatné vykonávání denních aktivit. Empirická část bakalářské práce je zaměřena právě na soběstačnost, sebepéči a aktivizaci pacienta. Cílem výzkumu je zjištění rozdílu v rozsahu poskytované péče u pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce v souvislosti s mírou sebepéče. K naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumné otázky zněly: ,,Jak posuzují sestry soběstačnost pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na JIP?? K zodpovězení otázek a ke zjištění cíle byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl prováděn na traumatologické JIP a na standardním oddělení. 5 sester a jedna pacientka byli z JIP a dalších 5 sester a dva pacienti byli ze standardního oddělení. Na první výzkumnou otázku byly odpovědi všech respondentů totožné. Hodnocení soběstačnosti pacienta probíhá pomocí Barthelova testu. Odpovědi skoro většiny dotázaných poukazují na to, že tento test je nepraktický a nevyhovující. Výsledky druhé a třetí výzkumné otázky můžeme shrnout do jednoho závěru. Vzhledem k faktu, že sestry z JIP a ze standardního oddělení se vyjadřovaly shodně. Ošetřovatelskou péči provádějí vždy s ohledem na soběstačnost pacienta. Psychicky pacienta podporují ve snaze být více soběstačný. K nácviku soběstačnosti využívají dostupné pomůcky. Pomocí výzkumných otázek jsme dospěli k naplnění cíle. Zjistili jsme, že rozdíl v rozsahu poskytované péče spočívá v počtu aktivit, které za pacienta vykonávají sestry na JIP a na standardním oddělení. Na jednotce intenzivní péče logicky sestry provádějí za pacienta více činností. Je to dáno stavem pacienta, který je v počátku akutní. I přesto se sestry snaží, co nejvíce pacienta aktivizovat v činnostech, které provádět může. Oproti tomu sestry na standardním oddělení mají možnost pacientovu soběstačnost zvyšovat ve více aktivitách. Usilují o to, aby byli pacienti soběstační v hygieně, stravování, chůzi a vyprazdňování. V tom by pacientům měli pomáhat i fyzioterapeuti. Jak se ale shodují sestry z JIP a ze standardního oddělení, tento přístup ne úplně funguje a tak jediným, kdo pacienta aktivizuje, jsou sestry a ošetřovatelky. Práce by měla sestrám sloužit k osvětlení závažnosti polytraumatu a k prohloubení jejich znalostí o řešené problematice.
|
host ::
RSS.