Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Účinnost cvičení vycházejícího z vývojové kineziologie v porovnání se strečinkem u funkčních poruch dětí mladšího školního věku
Peterka, Tadeáš ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Účinnost cvičení vycházejícího z vývojové kineziologie v porovnání se strečinkem u funkčních poruch dětí mladšího školního věku Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat účinnost cvičení vycházejícího z vývojové kineziologie a strečinku u dětí mladšího školního věku s posturální odchylkou. Metodologie: Tato diplomová práce je empiricko-teoretického charakteru s použitím experimentálního výzkumu a byla zpracována kvalitativně za využití kazuistik. Sledovaný soubor představovalo 14 žáků mladšího školního věku s přítomnou funkční poruchou pohybového aparátu. Žáci byli náhodně rozděleni do 2 zkoumaných skupin. Výzkumná část práce spočívala v cvičebních intervencích pro jednotlivé skupiny, kdy u jedné ze skupin bylo využito cvičení dle prvků vývojové kineziologie a u druhé prostého strečinku. Intervence probíhaly ve frekvenci 2x týdně pod odborným dohledem a 1x týdně doma pod dozorem rodičů, to vše po dobu 5 měsíců. Ke sběru dat do výzkumu byly využity následující metody: aspekce, vyšetření zkrácených svalů, vybrané testy dle Koláře a testy rovnováhy vycházející z testovací baterie MABC-2. Výsledky: Výsledky ukázaly, že u první skupiny, která prováděla cvičení vycházející z vývojové kineziologie, došlo ve větší míře ke zlepšení funkčních posturálních odchylek u 6 ze 7 probandů, jeden proband se...
Možnosti fyzioterapie u syndromu panické ataky
MAŠEJA, David
Bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie v kontextu syndromu panické ataky neboli panické úzkostné poruchy. V úvodu teoretické části jsem se zabýval problematikou úzkostných poruch, konkrétně tedy panickou úzkostnou poruchou. Snažil jsem se čtenáři přiblížit charakteristiku, klinický průběh a léčbu poruchy. Dále jsem se věnoval studiím, které se zabývaly možným vztahem postury a psychického stavu jedince. Následující část teoretické části je věnována anatomii páteře a hrudníku, kde jsem rovněž popisoval patologie, se kterými jsem se během terapie s pacienty setkal a na které jsem se zaměřil. Cílem práce je zmapovat posturální poruchy u jedinců trpících panickou úzkostnou poruchou a navrhnout terapii, která bude mít za cíl tyto poruchy odstranit. Výzkumný soubor tvořili tři probandi ve věku 21-26 let, jimž byla diagnostikována panická úzkostná porucha. Jednalo se o jednu ženu a dva muže. S každým z probandů proběhlo sedm terapií v rozmezí dvou týdnů. V rámci první terapie jsem provedl vstupní vyšetření, které obsahovalo kineziologický rozbor. První terapie rovněž zahrnovala rozhovor s pacienty o průběhu panické úzkostné poruchy. Snažil jsem se zmapovat posturální poruchy, na které bych se chtěl v následujích terapiích zaměřit. Každou terapii jsem se snažil tyto poruchy ovlivnit především manipulační léčbou, přičemž každý proband měl individuálně sestavené cviky na ovlivnění pohybového aparátu. S probandy jsem při terapiích diskutoval o psychickém stavu a ptal se na změny průběhu úzkostné poruchy. Při závěrečném setkání jsem provedl výstupní vyšetření a doporučil probandům v zadaných cvicích pokračovat. Hodnocení proběhlo na základě porovnání vstupního a výstupního vyšetření a za pomoci vizuální analogové škály, která byla probandům předložena na první a poslední terapii. Tato bakalářská práce může sloužit jako inspirace a zdroj informací pro další výzkumy, které se zabývají vlivem fyzioterapie na průběh úzkostných poruch.
Možnosti využití elektrotaktilní stimulace jazyka u pacientů s degenerativní cerebelární ataxií
Svojítková, Tereza ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Paulasová - Schwabová, Jaroslava (oponent)
Úvod: Biologická zpětná vazba (biofeedback) na podkladě senzorické substituce představuje nový přístup v rehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy. Přístroj BrainPort je založen na elektrotaktilní stimulaci jazyka (ESJ). Tato inovativní technologie byla primárně vyvinuta pro pacienty s periferními vestibulárními lézemi, kteří po absolvování konvenční terapie nedosáhli uspokojivé kompenzace. ESJ má perspektivní využití i v terapii centrálních vestibulárních poruch. V naší práci se zabýváme účinky terapie s přístrojem BrainPort na rovnováhu u pacientů s degenerativní cerebelární ataxií. Zajímá nás, zda její efekt přetrvává měsíc po ukončení rehabilitačního programu. Metody: Metodiku jsme uplatnili u 6 pacientů s degenerativní cerebelární ataxií verifikovanou klinickým vyšetřením, posturografií a genetickým vyšetřením nebo verifikací cerebelární léze dle MRI. Pacienti absolvovali 12denní intenzivní rehabilitační program s přístrojem BrainPort. Terapie byly prováděny 2krát denně. Náplní byl nácvik stability, kdy se pacienti učili vhodnou posturální korekcí udržet signál na středu jazyka. Pro zhodnocení efektu terapie jsme použili posturografické vyšetření, standardizované klinické testy - BESTest, Dynamic Gait Index (DGI) a standardizované dotazníky - The Activities-Specific Balance Confidence Scale...
Možnosti využití elektrotaktilní stimulace jazyka u pacientů s degenerativní cerebelární ataxií
Svojítková, Tereza ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Paulasová - Schwabová, Jaroslava (oponent)
Úvod: Biologická zpětná vazba (biofeedback) na podkladě senzorické substituce představuje nový přístup v rehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy. Přístroj BrainPort je založen na elektrotaktilní stimulaci jazyka (ESJ). Tato inovativní technologie byla primárně vyvinuta pro pacienty s periferními vestibulárními lézemi, kteří po absolvování konvenční terapie nedosáhli uspokojivé kompenzace. ESJ má perspektivní využití i v terapii centrálních vestibulárních poruch. V naší práci se zabýváme účinky terapie s přístrojem BrainPort na rovnováhu u pacientů s degenerativní cerebelární ataxií. Zajímá nás, zda její efekt přetrvává měsíc po ukončení rehabilitačního programu. Metody: Metodiku jsme uplatnili u 6 pacientů s degenerativní cerebelární ataxií verifikovanou klinickým vyšetřením, posturografií a genetickým vyšetřením nebo verifikací cerebelární léze dle MRI. Pacienti absolvovali 12denní intenzivní rehabilitační program s přístrojem BrainPort. Terapie byly prováděny 2krát denně. Náplní byl nácvik stability, kdy se pacienti učili vhodnou posturální korekcí udržet signál na středu jazyka. Pro zhodnocení efektu terapie jsme použili posturografické vyšetření, standardizované klinické testy - BESTest, Dynamic Gait Index (DGI) a standardizované dotazníky - The Activities-Specific Balance Confidence Scale...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.