|
|
Turecký vztyk (TGU) s kettlebell z pohledu vývojové kineziologie
Růžička, Tomáš ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název: Turecký vztyk s kettlebell z pohledu vývojové kineziologie Cíle: TGU se dostalo v posledních letech nejen v ČR opět do podvědomí sportovní populace. Přesto neexistuje mnoho studií, které by hodnotily efekt tohoto cviku. Jedná se o komplexní cvičení podobné vývojové řadě, při kterém se vstává se zátěží z lehu na zemi do stoje, proto jsem vybral testy na HSSP. Posturální (stabilizační) svalová funkce se razantně vyvíjí během prvního roku života, proto jsou zvoleny testy, které hodnotí kvalitu způsobu zapojení a posoudí funkci svalu během stabilizace. Cílem diplomové práce je potvrdit, nebo vyvrátit tvrzení, že cvičení TGU (Turkish Get Up - turecký vztyk) pozitivně ovlivňuje hluboký stabilizační systém páteře (HSSP). Vyhodnocení získaných dat tedy stanoví závěr, jestli tvrzení, že cvičení TGU má pozitivní vliv na funkci HSSP, je pravdivé. Metody: Studie se zúčastnilo 8 lidí (4 muži a 4 ženy) ve věkovém rozmezí 22-32 let. Podstoupili šestitýdenní cvičební intervenční program, kdy 2x týdně cvičili TGU, celkem 10 opakování na cvičební jednotku. Ženy používaly kettlebell o hmotnosti 4 kg, muži 8 kg. Aktivace HSSP byla hodnocena před programem a po jeho ukončení pomocí baterie testů. Ke zhodnocení bylo využito šest testů dle Koláře. Tyto testy byly hodnoceny na škále 1-3, kdy bodové ohodnocení 1...
|
|
|
Posouzení posturální stabilizace u skupiny dětí předškolního věku
Klauberová, Zuzana ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Přibyl, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá posouzením posturální stabilizace u skupiny předškolních dětí za využití u dětí doposud neaplikovaného testu "Klek s oporou o dlaně", který byl autorkami Voráčkovou a Šafářovou použit u dospělých sportovců, v porovnání s testem podle Matthiase, který se běžně využívá u dětí. Práce se zaměřuje na optimální polohy těla v ontogenetickém vývoji v předškolním období, správné držení těla, rizika vzniku odchylného držení těla, na odchylné držení těla a využívanou diagnostiku k posouzení posturální stabilizace. Výsledky ukazují na možné využití testu "Klek s oporou o dlaně" u předškolních dětí, zároveň reflektují vybrané odchylky v posturální stabilizaci u tříletých a šestiletých dětí. V práci se povedlo prokázat validitu testu "Klek s oporou o dlaně" pomocí korelace s Matthiasovým testem, čímž vznikla možnost test "Klek s oporou o dlaně" používat u předškolních dětí, pokud by u něj byla dále potvrzena spolehlivost a objektivita. Klíčová slova: posturální stabilizace, polohy těla, předškolní děti, odchylné držení těla
|
|
|
Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci
Brožková, Martina ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv tréninku na slackline na posturální stabilizaci Cíle práce: Cílem této práce bylo zjistit, zda trénink na slackline ovlivní posturální stabilizaci u vzorku zdravé, sportovně aktivní populace ve věku 21-26 let. Cílem bylo zjistit změny v posturální stabilizaci ihned po prvním 30 ti minutovém tréninku na slackline, dále po dlouhodobém trénování na slackline. Dalším cílem práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivnilo samotné měření na Posturomedu posturální stabilizaci kontrolních probandů, kteří byli měřeni ve stejných časových intervalech, ale mezi jednotlivými měřeními na slackline netrénovali. Metoda měření: Studie se zúčastnily dvě skupiny probandů o celkovém množství n=16, kteří jsou vzorkem zdravé, sportovně aktivní, populace (8 mužů, 8 žen v rovnoměrném zastoupení ve skupinách). Probandi tréninkové skupiny po dobu 1 měsíce absolvovali 8 tréninků na slackline standardně natažené- široké 2,5 cm, dlouhé 11 m, natažené ve výšce 80 cm. Probandi kontrolní skupiny na slackline netrénovali, pouze podstoupili měření ve stejných časových intervalech. Každý se účastnil 3 měření (vždy o 3 pokusech): při zahájení výzkumu, bezprostředně po absolvování prvního tréninku (u kontrolní skupiny po 1 hodině) a po ukončení výzkumu (u kontrolní skupiny po 1 měsíci), vždy v dopoledních hodinách. K měření byl...
|
|
|
Srovnání posturální stabilizace u atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie
Čajka, Vladimír ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Srovnání posturální stabilizace atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie Cíle: Hlavním cílem této práce je srovnání posturální stabilizace atletů (dráhových běžců) a trailových běžců. Posuzuje se tedy, zda běh v terénu může pozitivně ovlivnit posturální stabilizaci. Metody: V práci je využita analyticko - komparativní metoda. Analýza je provedena pomocí posturální somatooscilografie (pSOG). Tato metoda zahrnuje posturální provokační test na ploše Posturomedu. Oscilace plošiny zaznamenával program Microswing 5.0, následně byla data vyhodnocena programem Posturomed Commander. Komparace probíhala prostřednictvím statistických metod a krabicových grafů v programech Statistica 10 a Microsoft Excel 2007. Výsledky: Bylo zjištěno, že při hodnocení 17 terénních běžců a 11 dráhových běžců dosáhli terénní běžci lepších hodnot posturální stabilizace. Při srovnávání prvních měření měli signifikantně lepší hodnoty. V celkovém srovnávání všech tří měření byli terénní běžci také lepší v rámci hodnocení metodou pSOG. Nejlepší hodnoty posturální stabilizace se u dráhových běžců nacházely během třetího měření. U terénních běžců to bylo ve druhém měření. Klíčová slova: posturální stabilizace, biomechanika běhu, posturomed, posturální somatooscilografie
|
|
|
Posturální stabilizace a rovnováha - teoretická východiska problematiky a vymezení pojmů ( rešeršní práce )
Uhlíková, Jana ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Posturální stabilizace a rovnováha - teoretická východiska problematiky a vymezení pojmů (rešeršní práce) Cíle: Cílem diplomové práce je podat přehled o problematice terminologie posturální stabilizace a rovnováhy a zjistit, čím se odlišuje rovnováha a posturální řízení. Práce by měla shrnout a analyzovat domácí a zahraniční literaturu, včetně aktuálně publikovaných studií. Dále se práce zabývá v současnosti nejpoužívanějšími metodami k hodnocení posturální stabilizace a rovnováhy pomocí přístrojové techniky. Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Je rozdělena do několika částí. Úvodní část se věnuje přehledu současné terminologické situace a představuje teoretická východiska problematiky. Deskriptivně - analytická část shrnuje a rozebírá v současnosti nejpoužívanější přístrojové metody pro hodnocení posturální stabilizace a rovnováhy. Shrnutí problematiky a výsledků práce je podrobně popsáno v diskusi. Výsledky: Celkový počet vyhledaných studií podle zadaných požadavků byl 104, z nichž pouze 12 jich vyhovovalo stanoveným kritériím pro zařazení do diplomové práce. V současné době se k měření posturální stability a posturální kontroly používají metody dynamické posturografie a vizuální zpětnovazebné posturografie. V publikovaných studiích panují značné odlišnosti ve výběru...
|
|
|
Vliv posturální terapie s využitím posturomedu na výskok v basketbalu
Hrušková, Magdaléna ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Vliv posturální terapie s využitím posturomedu na výskok v basketbalu. Cíle: Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má stav posturální stabilizace na výšku výskoku u basketbalistů, zachytit úroveň posturální stabilizace před a po 6ti týdenní posturální proprioceptivní terapii na posturomedu a zjistit, zda se u probandů změní výška výskoku po této terapii. Metody: Do studie se zapojilo celkem 30 probandů - hráček basketbalu. 15 probandů bylo zařazeno do experimentální skupiny a zbylých 15 probandů do kontrolní skupiny. U všech probandů proběhlo počáteční i závěrečné měření výšky výskoku. Na výskok měl každý proband 3 pokusy, z nichž nejvyšší dosažený výkon byl zaznamenán. Probandi experimentální skupiny se zúčastnili 6ti týdenní posturální terapie. Terapie probíhala dle koncepce posturální terapie na posturomedu podle dr. Raševa. Data byla vyhodnocena v programu Microsoft Office Excel. Pro výpočet nepárového t-testu byl využit statistický program SPSS. Výsledky: Měření potvrdilo pozitivní vliv terapie na posturomedu na výšku výskoku. Experimentální skupina dosáhla statisticky významného rozdílu ve výšce výskoku oproti kontrolní skupině. Klíčová slova: Vertikální výskok, basketbal, posturální stabilizace, posturomed.
|
|
|
Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaulované posturálni Somatooscilografii.
Sahánková, Ivana ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaluované posturální somatooscilografií. Cíle: Cílem této práce je posoudit vliv lokální hypermobility hlezenních kloubů na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie. Dalším z cílů je porovnat schopnosti posturální stabilizace při lokální hypermobilitě hlezenního kloubu vůči hypermobilitě konstituční s projevy na dolních končetinách včetně aker. Metody: Diplomová práce je zpracována metodou deskriptivně - asociační, za použití kvantitativního výzkumu, ve kterém byly porovnávány dvě dvanáctičlenné skupiny. Ve výzkumné části byl za standardních podmínek hodnocen monopedální posturální provokační test "3 kroky - stoj na jedné noze" na nestabilní ploše Posturomed. Průběh testu byl zaznamenáván do programu Microswing 6. Získaná data byla dále exportována a vyhodnocována v programu Posturomed Commander. Výsledky: Ve výzkumu nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi skupinou s lokální hypermobilitou hlezenního kloubu a hypermobilitou konstituční. Při lokální hypermobilitě však byla ve sledovaných parametrech pozorována tendence horších výsledků, především ve schopnostech dlouhodobé stabilizace. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, hlezenní kloub, hypermobilita
|
|
|
Vliv Kinesiotapingu na posturální stabilizaci u pacientů po plastice LCA kolenního kloubu
Berger, Daniel ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Vliv kinesiotapingu na posturální stabilizaci u pacientů po plastice LCA kolenního kloubu Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo posoudit, zda se zlepší nebo zhorší posturální stabilizace pacientů po plastice LCA při aplikaci kinesiotapingu na kolenní kloub. Dále byl zkoumán rozdíl posturální stabilizace operované a neoperované dolní končetiny. Metodika práce: Studie se zúčastnilo celkem 10 probandů, z nichž každý byl 4-6 týdnů po plastice LCA řešení metodou BTB štěpu. Všichni z probandů docházeli na skupinové cvičení pro pokročilé v CLPA s.r.o. Každý se účastnil pěti měření posturální somatooscilografií, před cvičením bez tapu a s tapem, po cvičební jednotce absolvované s tapem a následně po pěti dnech před a po cvičební jednotce absolvované bez tapu. Hodnoty byly uchovány v programu Microswing 6.0 a analyzovány programem Posturomed Commander. Data byla vyhodnocena v programu Microsoft Office Excel a statistické procedury provedeny v programu XLSTAT. Výsledky práce: Měření potvrdilo vliv kinesiotapingu na zlepšení posturální stabilizace, kdy okamžitě po aplikaci tapu došlo ke statisticky významnému zlepšení v pěti ze sedmi parametrů. Absolvování cvičební jednotky ukázalo trend zlepšení posturální stabilizace oproti výsledkům před cvičení. Zde měla ale výrazný vliv přítomnost kinesiotapu během...
|
|
|
Vliv předsunutého držení hlavy na posturální stabilizaci měřenou posturální somatooscilografií
Šimíková, Kateřina ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Vliv předsunutého držení hlavy na posturální stabilizaci měřenou posturální somatooscilografií. Cíle: Cílem této práce je posoudit, jaký vliv má předsunuté držení hlavy na schopnost celkové posturální stabilizace užitím metody posturální somatooscilografie. Metody: Diplomová práce byla zpracována metodou analyticko - komparativní studie, jednalo se o srovnání dvou patnáctičlenných skupin s dostupným výběrem jedinců při použití provokačního testu "3 kroky - stoj na jedné noze" za standartních podmínek. Průběh měření byl zaznamenáván do programu Microswing 6.0 a nasbíraná data byla vyhodnocena programem Posturomed Commander. Výsledky: Výzkum nedosáhl jednoznačných výsledků, ale v celkovém zhodnocení by se dalo říci, že osoby s předsunutým držením hlavy mají odlišnou, mírné horší schopnost posturální stabilizace. Klíčová slova: posturální stabilizace, předsunuté držení, Posturomed, krční páteř
|
|
|
Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci.
Traplová, Kristýna ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Evaluace vlivu ruptury ligamentum cruciatum anterius na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie před a po její operační rekonstrukci Cíl: Porovnat hodnoty z měření posturální stabilizace pomocí posturální somatooscilografie, která budou provedena před plánovanou rekonstrukcí ruptury ACL, časně po operaci a v delším časovém horizontu po skončení rehabilitace. Metody: Diplomová práce byla zpracována deskriptivně-asociační formou jako pilotní studie. Ve výzkumné části práce bylo provedeno měření na Posturomedu při provokačním posturálním testu. Pohyb plošiny byl snímán pomocí akcelerometru, přenášen do diagnostického systému Microswing a vyhodnocen metodou posturální somatooscilografie pomocí programu Posturomed Commander. Výsledky: Po operační rekonstrukci je schopnost posturální stabilizace lepší než před operací. Posturální stabilizace se i nadále u skupiny probandů v průběhu všech měření zlepšovala. Avšak schopnost dlouhodobé stabilizace je na velmi nízké úrovni v porovnání se zdravými jedinci. Posturální stabilizace nepostižené končetiny je ve všech fázích výzkumu lepší než u končetiny postižené. Klíčová slova: přední zkřížený vaz, zranění, posturální stabilizace, Posturomed
|
host ::
RSS.