|
|
Antepozice a postpozice adjektiva (kontrastivní korpusová analýza)
SOUKUPOVÁ, Alexandra
Tato bakalářská práce se zabývá postavením přídavného jména ve větě, konkrétně problematikou antepozice a postpozice ve španělském jazyce. První část práce je věnována představení adjektiva jako takového, popsání jeho funkcí a vlastností a teoretickému přehledu pravidel, podle kterých se adjektiva řídí při svém postavení. Druhá část se zaměřuje na skupinu přídavných jmen, která v závislosti na antepozici a postpozici mění svůj význam. Jako hlavní nástroj výzkumu byl použit Český národní korpus, prostřednictvím kterého jsme vyhledávali daná adjektiva v textech a pozorovali jejich překlad.
|
|
|
Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence
Řezníčková, Nikola ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Název diplomové práce: Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence Klíčová slova: adjektivum, španělština, francouzština, postavení adjektiv, antepozice, postpozice, vývojové tendence Diplomová práce s názvem Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence se zabývá problematikou postavení adjektiva ve španělském a francouzském jazyce. Hlavním tématem této práce je tendence k antepozici pro tyto dva jazyky. Diplomová práce je rozdělena do několika částí, které jsou tématicky odděleny. Na začátku práce se věnujeme adjektivu obecně a jeho základním vlastnostem jako slovního druhu. Poté se seznámíme s adjektivy z významového a syntaktického hlediska, které je zásadní právě pro pozici přídavného jména. Na závěr teoretické části se také zaměříme na vývojové tendence v této oblasti. V praktické části se budeme věnovat korpusovému a dotazníkovému výzkumu, který je určen pro rodilé mluvčí španělského a francouzského jazyka. Cílem této diplomové práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu o společné tendenci k antepozici pro španělská a francouzská adjektiva.
|
|
|
Užívání kondenzace s adjektivem verbálním v současné češtině
Fílová, Hana ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat charakteristické rysy verbálních adjektiv. Práce je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje teoretický popis adjektiv. Tento popis vychází z poznatků uváděných v českých mluvnicích a odborných studiích. Výklad se zaměřuje na popis funkce, formy, klasifikace a užívání verbálních adjektiv v současné češtině. Tato část práce také vymezuje některé sporné body nebo nejasnosti těchto výkladů a přístupů k verbálním adjektivům. Druhá část práce je věnována výzkumu vybraných rysů, který se zaměřuje na verbální adjektiva zakončená na -cí, -vší, -ný, -tý užitých v textech stylu odborného a publicistického. Na materiálu získaném z psaných textů Českého národního korpusu jsou ověřovány sporné body a rysy, které byly vymezeny v první části práce. Jsou sledovány následující rysy adjektiv: počet a povaha zachovaných valenčních doplnění, pozice adjektiva vůči řídícímu substantivu a syntaktická funkce.
|
|
| |
|
|
Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence
Řezníčková, Nikola ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Název diplomové práce: Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence Klíčová slova: adjektivum, španělština, francouzština, postavení adjektiv, antepozice, postpozice, vývojové tendence Diplomová práce s názvem Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence se zabývá problematikou postavení adjektiva ve španělském a francouzském jazyce. Hlavním tématem této práce je tendence k antepozici pro tyto dva jazyky. Diplomová práce je rozdělena do několika částí, které jsou tématicky odděleny. Na začátku práce se věnujeme adjektivu obecně a jeho základním vlastnostem jako slovního druhu. Poté se seznámíme s adjektivy z významového a syntaktického hlediska, které je zásadní právě pro pozici přídavného jména. Na závěr teoretické části se také zaměříme na vývojové tendence v této oblasti. V praktické části se budeme věnovat korpusovému a dotazníkovému výzkumu, který je určen pro rodilé mluvčí španělského a francouzského jazyka. Cílem této diplomové práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu o společné tendenci k antepozici pro španělská a francouzská adjektiva.
|
|
|
Adverbials in initial position in French
Fečová, Janka ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Tato práce přináší ucelený pohled na fungování příslovečných určení v iniciální pozici, zaměřuje se na jejich typologii a distribuci v antepozici, a to ve dvou jazykových korpusech - publicistickém a literárním. Zároveň analyzuje eventuální postpozici těchto anteponovaných příslovečných určení za slovesem a nakonec na základě kvantitativních výsledků vyvozuje faktory, které ovlivňují akceptovatelnost postpozice těchto příslovečných určení. Na základě toho sleduje jejich postpozici a přichází se závěrem, který prezentuje odlišnosti v obou typech textů. Kromě jiného se práce zabývá i porovnáváním kombinací příslovečných určení v iniciální pozici v publicistickém a literárním korpusu.
|
|
| |
|
|
Užívání kondenzace s adjektivem verbálním v současné češtině
Fílová, Hana ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat charakteristické rysy verbálních adjektiv. Práce je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje teoretický popis adjektiv. Tento popis vychází z poznatků uváděných v českých mluvnicích a odborných studiích. Výklad se zaměřuje na popis funkce, formy, klasifikace a užívání verbálních adjektiv v současné češtině. Tato část práce také vymezuje některé sporné body nebo nejasnosti těchto výkladů a přístupů k verbálním adjektivům. Druhá část práce je věnována výzkumu vybraných rysů, který se zaměřuje na verbální adjektiva zakončená na -cí, -vší, -ný, -tý užitých v textech stylu odborného a publicistického. Na materiálu získaném z psaných textů Českého národního korpusu jsou ověřovány sporné body a rysy, které byly vymezeny v první části práce. Jsou sledovány následující rysy adjektiv: počet a povaha zachovaných valenčních doplnění, pozice adjektiva vůči řídícímu substantivu a syntaktická funkce.
|
|
|
Adjectives in postposition: identification and the meaning of the noun phrase
Neubauerová, Alena ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Adjektiva mohou být v rámci jmenné fráze umístěna buď před jménem (v prepozici), nebo za jménem (v postpozici). Tato bakalářská práce se zabývá popisem adjektiv, která jsou postponovaná, a důvody, které k této pozici vedou a které mohou být gramatické, sémantické nebo na pomezí těchto dvou (adjektivum je například postponováno, obsahuje-li jmenná fráze ještě jiné adjektivum ve třetím stupni, nebo nabírá-li adjektivum jiných významů podle svého umístění v rámci jmenné fráze). Anglické gramatiky tyto důvody uvádí a třídí do kategorií, které jsou uvedeny v teoretické části této práce. Použití postponovaných adjektiv je pak v praxi demonstrováno na příkladech z Britského národního korpusu, které jsou seřazeny do kategorií podle sémantických a syntaktických kritérií. Ty kategorie jmenované v teoretické části práce jsou pak doplněny těmi, které byly ustanoveny na základě konkrétních příkladů z korpusu. Třicet adjektiv bylo popsáno detailně: ty ilustrují případy významových rozdílů preponovaných a postponovaných adjektiv, terminologickou povahu adjektiv, či ty případy, ve kterých je umístění adjektiva libovolné. Z těchto analyzovaných příkladů jsou následně vyvozeny závěry o tom, jakými způsoby se postpozice adjektiv používá v praxi.
|
|
|
Větosled v současné češtině
Chudobová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá větosledem v současné češtině. Jejím cílem je odhalit principy, jimiž se řídí pořadí vět uvnitř souvětných celků, a zjistit, do jaké míry je postavení hlavních a vedlejších vět ustálené. První oddíl shrnuje práce českých a slovenských lingvistů, kteří se vyjadřují k uvedené problematice, a představuje principy, jimž podléhá řazení vět v jednoduchých souvětích. Vymezuje typy vět s vázaným, obvyklým a volným větosledem. V závěru tohoto oddílu přinášíme přehled ustálenosti jednotlivých druhů vedlejších vět, který se stal odrazovým můstkem pro empirickou část. Druhá kapitola se věnuje větosledu vybraných jednoduchých hypotaktických souvětí. Zvolen je reprezentativní vzorek spojovacích prostředků. V podobě sondy do databáze Českého národního korpusu se snažíme nastínit větosled nejfrekventovanějších typů vedlejších vět uvozených těmito prostředky, který se uplatňuje v současné češtině.
|
host ::
RSS.